top of page

Zůstat jen u dodávek energií nelze. Nacházíme nové zdroje růstu, říká finanční ředitel innogy András Grof

před 15 hodinami
Minut čtení: 4

Plyn nebo elektřinu vám dnes může dodat kdokoli. Rozdíl dělá kvalita služeb, doprovodný servis a vize do budoucna, říká finanční ředitel a místopředseda představenstva společnosti innogy András Grof. V podcastu Global Minds blíže představil strategii společnosti na příští roky, během nichž chce innogy v Česku investovat 100 miliard korun.


Svých aktuálních rolí uvnitř tuzemské Innogy se budapešťský rodák Grof ujal v listopadu 2024. Ve společnosti dříve pracoval na pozici ředitele pro strategii (CSO), předtím působil jako Head of Global Markets Governance Department v OTP Bank.


Mezinárodní působnost má v genech. Dědeček pracoval v Polsku, ale i na Srí Lance. Jeho otec pak byl diplomatem v OSN, dětství proto Grof strávil ve Vídni. Již profesně pak pobýval také v Londýně. „Pobyt a přesuny v zahraničí pro mě asi jsou snazší než pro většinu lidí. Ti často potřebují nějaký bod zlomu, u mě to jde přirozeně a vždy jsem tomu byl otevřen,“ komentuje Grof.


S podobnou lehkostí Grof přistupuje i k proměnám náplně své práce. Ačkoli dříve se specializoval na bankovnictví, nyní je úspěšný v energetickém sektoru. „Říká se, že když už změna, tak pořádně. To byl můj případ,“ podává svérázné vysvětlení. „S energetikou je to jako s fotbalem. Každého to zajímá a každý má názor, mě nevyjímaje, takže jsem se v tématu celkem orientoval už předtím. Nyní jsem to tedy ještě prohloubil a rozhodně nelituji, protože jde o velmi komplexní obor,“ dodává Grof. Žádné velké přemýšlení si dle jeho slov nevyžádalo ani zvažování destinace. „S Českem a Prahou jsem měl již pozitivní zkušenosti z dřívějška, takže nebylo těžké představit si, že tu strávím více času,“ říká.


Kam půjde 100 miliard

Energetický sektor v posledních letech prochází radikální proměnou svého fungování. Dotýká se to i rozdělení jednotlivých rolí – co platilo donedávna, již neplatí. „Dříve se energetika soustředila především na dodávky energetických komodit. To také nadále zůstává jádrem našeho byznysu, ale nelze být závislý jen na tomto zdroji. Potřebujeme být přítomni i u dalších článků hodnotového řetězce. Je zjevný posun od plynu k elektrifikaci všeho možného, to musíme vnímat a být schopní se adaptovat,“ vysvětluje Grof.


Podle manažera innogy to obnáší posun od dodávek také k výrobě. „Cílem naší strategie je diverzifikace za účelem zvýšení odolnosti. Znamená to posun k výrobě energií, ať už ve formě obnovitelných zdrojů, zelených plynů či alternativní mobility a flexibilních řešení,“ popisuje host podcastu Global Minds.


Jak potvrzuje Grof, záměrem innogy je investovat do posílení pozice společnosti v těchto oblastech 100 miliard korun. Podle manažera innogy to odpovídá aspiracím společnosti, která by se ráda stala předním poskytovatelem uhlíkově neutrálních energetických řešení v Česku. „Vedle posunu k výrobě musíme rozvíjet i stávající aktivity, ne na nich setrvávat. Dodávat plyn a elektřinu vám může kdokoli. Rozdíl dělá kvalita služeb a doprovodný servis. V tomto komplexním prostředí je poptávka velmi specifická a my musíme být schopni nacházet flexibilní řešení a dodávat dostupným způsobem udržitelnou energii,“ pokračuje Grof.


Pro takto vysokou investici už je třeba mít velmi dobré argumenty. V Česku si ji podle Grofa není problém obhájit. „Velkým plusem je relativní stabilita jak ekonomická, tak ve věci regulace. Jistěže se najdou kolegové, kteří jsou k tuzemskému prostředí kritičtí, ale věřte mi, že v jiných zemích, nepříliš vzdálených, je situace mnohem horší. Česko je v tomto ohledu lukrativní a předvídatelná země. To energetický sektor vítá,“ vysvětluje Grof s tím, že v tomto segmentu je běžným investičním horizontem 10-15 let.


Biometan a vítr

Jedním z pilířů strategie budoucího rozvoje innogy v Česku je biometan. Grof poukazuje na řadu výhod tohoto plynu, především jeho univerzálnost. „Je to pokročilý bioplyn. Výroba je trochu jiná, ale zvládnutelná, a jakmile ho máte, získáváte zdroj se stejnou energetickou hustotou, jako má zemní plyn, takže jej lze stávající infrastrukturou poslat do kuchyní domácností nebo do nádrží vozů jezdících na CNG,“ popisuje Grof přednosti biometanu s tím, že tou největší je právě předpona bio.


Z faktu, že jde o čistý a nikoli fosilní zdroj, by měly podle Grofa plynout další příjmy. „Certifikáty udržitelnosti slibují další potenciál. Cena komodity je stejná jako u zemního plynu, ale jeho využití bude slábnout a nové možnosti aplikace se mu nebudou otevírat. Naopak tam, kde pro plyn bude prostor, bude poptávka po zeleném plynu,“ přibližuje Grof. „Nezanedbatelné je také to, že v Česku je hodně bioplynových stanic, zhruba 600. U části z nich, asi sto až 150, by dávala ekonomický smysl transformace na biometanové stanice,“ pokračuje manažer. „Bylo by tak možné, že by biometan pokrýval deset až 15 procent spotřeby plynu v Česku a to už je pro nás atraktivní,“ dodává.


Když se debata stočí k „tradičnějším“ obnovitelným zdrojům, tedy větru a slunci, Grof připomíná, že geografické podmínky Česka více nahrávají využití energie z větru. „Prosté srovnání počtu hodin slunečního svitu v Česku a Maďarsku dává jasnou odpověď. Soláry stavět v Maďarsku, v Česku větrníky, ačkoli jsou i země, kde fouká silněji,“ říká CFO innogy. Přesto jejich výstavba značně pokulhává za evropskými i vládními závazky. A nedávné komunální volby, s nimiž bylo spojeno 14 referend o zřízení akceleračních zón pro výstavbu větrných parků, věc příliš neposunuly. „Ve 13 případech byl výsledek negativní, takže se spíše posilují kontroverze než konsenzus,“ říká Grof. „Tento veřejný odpor vychází často z pověr. Je třeba investovat čas a úsilí do jednání se zainteresovanými na úrovni municipalit a vysvětlovat, že větrníky nezpůsobují škody, ale naopak mohou přinášet prospěch obcím i celé České republice,“ dodává.

 

Co dál zaznělo?

Jaký potenciál má v Česku využití vodíku? Nakolik jsou vůbec evropské dekarbonizační cíle podle hosta realistické?  A jak se podle něj dají skloubit cíle v oblasti ESG s těmi finančními? I o tom byla řeč v podcastu Global Minds, který představuje expaty s vlivem na formování byznysu v Česku i zahraničí. 

   

bottom of page