Zrychlete rozvoj obnovitelných zdrojů a zjednodušte investování do inovativních firem, doporučuje Evropská komise

Ekonomický poradce zastoupení Evropské komise v Česku Josef Schwarz představil na červnové Euro Business Breakfast čerstvý materiál z Bruselu nazvaný Jarní balíček evropského semestru. Ten obsahuje i soubor doporučení Evropské komise, jaká strukturální opatření mají jednotlivé unijní země provést. V případě Česka jde o mix, který vesměs upozorňuje na vleklé, neřešené bolesti.

---

Smyslem Jarního balíčku evropského semestru je analýza makroekonomických a fiskálních ukazatelů v jednotlivých státech a jejich koordinace. Začátkem června dostal každý stát podrobnou analýzu překážek hospodářského růstu nazvanou Country Report a doporučení strukturálních reforem k jejich odstranění. Základním strategickým rámcem Evropy pro nadcházejí období je takzvaný Kompas konkurenceschopnosti, který stojí na třech pilířích vycházejících ze zprávy Maria Draghiho ze září 2024. Prvním pilířem jsou inovace, druhým dekarbonizace a konkurenceschopnost a třetím bezpečnost a obrana. 

Schwarz na EBB představil aktuální doporučení pro roky 2025 a 2026, která 8. července schválila Rada EU. “Jedním z hlavních doporučení je, že se mají posílit výdaje na obranu. To není nic nového, na potřebě zbrojit se shodli lídři států již v březnu 2022, tedy hned po celoplošné invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Nově máme tzv. Bílou knihu o budoucnosti evropské obrany, tedy cestovní mapu, kam Evropa v této oblasti soustředí svoje úsilí, včetně spolupráce v obranném průmyslu a výzkumu. Z hlediska České republiky je podstatné, že na návrh Evropské komise bylo 15 státům včetně Česka umožněno navýšit veřejné výdaje na obranu až o 1,5 procenta HDP, aniž by to mělo negativní dopad na udržitelnost veřejných financí,“ vysvětlil Schwarz.

Další oblastí je energetika. Česká ekonomika v posledních letech trpí vysokými cenami energií, jak pro domácnosti, tak pro průmysl, které jsou vyšší než unijní průměr. V doporučeních přetrvává důraz na rozvoj obnovitelných zdrojů, které mají přispět k energetické bezpečnosti a nezávislosti.  Unijní materiál podle Schwarze rovněž Česko nabádá k využití mechanismů, které tu nejsou příliš používané. „Jde o dlouhodobé smlouvy, ať už takzvané power purchase agreements nebo contracts for difference, které mohou přispět k nižším a stabilnějším cenám elektřiny. Doporučeny jsou i investice do rozvoje distribučních elektrických sítí a rychlé spuštění Elektroenergetického datového centra,“ uvedl Schwarz s tím, že Česko má druhou nejnižší míru penetrace obnovitelných zdrojů v Evropské unii.

V oblasti daní Evropská komise doporučuje zvýšit příjmy daně z nemovitostí a snížit daňové zatížení zaměstnanců s nízkými příjmy. Zatímco v Česku dosahuje daňové zatížení nejhůře placených zaměstnanců zhruba 35-40 procent, v Německu, Rakousku či Beneluxu je to pouze kolem 25 procent.

Pozornosti evropské exekutivy neuniklo ani téma efektivity nakládání s veřejnými financemi, které je i v tuzemsku stále diskutovanější. Jelikož Česko je zemí s nejvyšším počtem obcí na sto tisíc obyvatel v rámci celé unie, často dochází k duplicitnímu financování týchž činností i u sousedních obcí, což je nehospodárné. „Minulý rok vznikl v České republice koncept, který umožňuje vznik takzvaných společenství obcí, které řeší různé aktivity společně a tím pádem i efektivněji,“ přiblížil Schwarz.

Blok unijních doporučení se týká i kapitálových trhů, inovací a podnikatelského prostředí. Česko by mohlo zlepšit přístup firem k nebankovnímu financování nebo posílit daňové odpisy na vědu a výzkum. Další doporučení navrhuje zlepšení úpravy týkající se zaměstnaneckých akcií. Stávající daňové aspekty odrazují malé a střední firmy od vydávání zaměstnaneckých akcií, protože se daní podobně jako mzda, včetně zdravotního a sociálního pojištění, což není dle Evropské komise vůbec atraktivní.

Další kapitola se týká financování začínajícího byznysu. „Je žádoucí, aby se do financování startupů zapojilo více institucionálních investorů, penzijních fondů a podobně. Do rizikového kapitálu a fondů private equity investují penzijní fondy v Česku jen jedno procento z jejich celkových investic, což je v celounijním srovnání velice málo,“ uvedl Schwarz. 

Materiál také doporučuje větší využití finančních nástrojů na úkor dotací. Mělo by jít o zvýhodněné půjčky a záruky financované z evropských fondů. Česká republika je ve stávajícím období 2021 až 2027 s třemi procenty výrazně pod evropským průměrem, který činí devět procent.

Závěrečná doporučení se týkají podpory zaměstnanosti žen a návratu matek do práce, s čímž souvisí doporučení rozšířit nabídku školek, a zvýšení vzdělanosti, protože Česko zaostává v podílu vysokoškolsky vzdělané populace (34 procent ku 44 procentům evropského průměru). Důvodem jsou jednak vyšší podíl těch, kteří vysokou školu nedokončí, jednak kapacitní omezení středních škol s univerzálním zaměřením, tedy gymnázií.