Spět k udržitelnosti lze i bez regulace. Omnibus se tomu snaží jít naproti

K nejkritizovanějším aspektům unijního směřování k udržitelnosti patří byrokratická zátěž. Je ESG reporting cestou do pekel nebo přínosnou strategickou analýzou? Nejen o tom debatovaly na červnové Euro Business Breakfast Anna Vaníčková, manažerka poradenských služeb v oblasti udržitelnosti a ESG v KPMG, a Kateřina Kadlecová, zakladatelka a ředitelka společnosti USSPA.

---

Je, či není udržitelnost na rozcestí? Podle Anny Vaníčkové platí šalamounské je i není. Dělicí linie podle ní vede zhruba po hranici mezi subjekty, které to s udržitelností myslí vážně, a těmi, které udržitelná opatření přijímají převážně z donucení. „Mám velké pochopení pro firmy, které zvažují, jak dál, obzvlášť pro ty, pro něž je nefinanční reporting něco nového. V Česku je jich hodně. Nutno říci, že počínání Evropské komise působí trochu zmatečně,“ okomentovala Vaníčková nejasnosti kolem změn, které komise v oblasti ESG nadnesla.

Průzkum KPMG podle ní však odhalil, že velké množství velkých společností bude s reportingem nebo s implementací požadavků pokračovat i přes odklad nebo nejistoty, které přináší diskuze nad balíkem změn nazvaným Omnibus. „ESG reporting může mít pro firmy strategický význam, protože například usnadní přístup ke kapitálu. Zároveň jim umožní reagovat na potřeby a zájmy svých stakeholderů, například investorů. Některé společnosti se obávají rizika, že nesplní zákonné povinnosti, protože i odklad musí projít legislativním procesem v jednotlivých členských státech EU. Nebo společnosti očekávají, že budou i v nově navrhované skupině firem, které budou mít povinnost reportovat,“ vysvětlila Vaníčková.

Společnost USSPA vychází podle Kateřiny Kadlecové z „prověrek v udržitelnosti“ dobře, jak ukázal například ESG rating pořádaný v rámci cen SDG Asociací společenské odpovědnosti ve spolupráci s CEMS VŠE v Praze. I ona vidí primární problém v uchopení celého tématu politiky. „Jestli je udržitelnost na rozcestí, pak jen kvůli tomu, že se z toho dělá povinnost. Reporting je cesta do pekel,“ nebrala si servítky. „Smyslem přeci je, aby se firmy chovaly udržitelně. Nové technologie a inovace k tomu logicky vedou. Pokud chce firma fungovat efektivně, přirozeně tím směrem jde. Ale není možné dělat vše najednou, něco neufinancujete, děláte to, co dává smysl a na co máte. Udržitelnost není jen volba, firma musí v první řadě prosperovat. Tlačit to na sílu je chyba,“ myslí si Kateřina Kadlecová, která udržitelnost považuje za velmi důležité téma, což ale nikoho neopravňuje k tomu udělat z ní dogma.

Byznys byl vyslyšen, jenže nastala nejistota

Asi nejkritizovanějším bodem dosavadní unijní cesty za udržitelnými cíli je byrokratická zátěž. Je vůbec v silách generálního ředitele úspěšné firmy sledovat všechny regulatorní povinnosti? „Právě ta povinnost staví bariéry a přináší i další personální zátěž. Dost kotrmelců se děje na trhu i bez toho, napjatá je situace na trhu práce, kdy nejsou kvalifikovaní lidé, máte toho nad hlavu, abyste zajistili prosperitu a růst firmy. A tohle jsou překážky, které vytváří umělé problémy. Pro nás je udržitelnost o přirozenosti. Od roku 2003 máme certifikát ISO 14001 (mezinárodní norma pro systém environmentálního managementu EMS - pozn. red.), protože nám přišlo logické a dobré to dělat. Žijeme a fungujeme na vesnici a chceme být v souladu s okolím. Nikdo nám to nemusel přikazovat. Pokud teď se musím obávat, že jeden celý člověk nebude stačit na ESG reporting, není to dobrá cesta,“ zhodnotila šéfka USSPA.

Anna Vaníčková v tomto kontextu dodala, že ESG reporting patří v balíku povinností spjatých s udržitelností ještě k těm mírnějším. Zároveň podotkla, že tento typ obav je spojen především s předstartovní nervozitou. „Když společnosti začnou procházet jednotlivé fáze, objevují, kde jsou nějaká rizika či příležitosti, možné pozitivní dopady, takže se o sobě dozví spoustu nového, co může pomoci něco nového vybudovat. Je to svého druhu inventura, pohled jinýma očima, který může být prospěšný,“ řekla analytička s tím, že takto celou agendu se svými klienty komunikuje i KPMG.

Aktuální korekce ve formě Omnibusu již podle Vaníčkové obsahuje návrhy přicházející z byznysové sféry. „Návrh Omnibus by měl přinést významné zjednodušení a snížení administrativní zátěže pro firmy. Díky zjednodušeným standardům by společnosti měly být schopny efektivněji zaměřit své zdroje na klíčové oblasti udržitelnosti, což jim pomůže soustředit se na inovace a dlouhodobou strategii. Zároveň ale pozorujeme určitou nejistotu, jaké povinnosti se jednotlivých firem budou týkat a které společnosti budou povinny reportovat dle CSRD. Některé firmy tedy pokračují v přípravách, ale část těch, které nechávaly přípravu na poslední chvíli, dost možná ani nezačne,“ uvedla expertka KPMG s tím, že dosavadní nejistota znervózňuje jak firmy, tak i auditory. Například proto, že některé země stále nemají do svých legislativ transponovaný letos ukutý odklad reportovací povinnosti pro část firem, což znamená, že tam odklad neplatí.

Na mapě příležitostí si Česko vůbec nestojí špatně

Kateřina Kadlecová je ambasadorkou spolku Druhá ekonomická transformace, jehož cílem je systémová modernizace Česka tak, aby lépe využívalo svůj potenciál. Dá se díky této širší platformě snáze dostat k decision makerům a přesvědčit je? „Naše iniciativa sdružuje osobnosti z byznysu, které se aktivně snaží prosazovat opatření vedoucí k transformaci naší ekonomiky. Jeden ze tří pilířů ekonomiky opřené o vyšší přidanou hodnotu spatřujeme vedle české značky a otevřené společnosti právě v udržitelnosti, ke které máme i pracovní skupinu a snažíme se apelovat na logiku ve smyslu prospěšnosti zavádění nových technologií a trendů, což mi dává smysl. Teď v naší iniciativě vznikl analytický projekt Mapa příležitostí, hodně se v tom angažoval Martin Vohánka (majitel společnosti Eurowag - pozn. red.), což je projekt, který mapuje konkurenceschopnost našeho průmyslu, a ukazuje, jak Česko a náš průmysl může profitovat z dekarbonizačního trendu. Málo se ví, že jsme velký vývozce čistých technologií, které mimo jiné umožňují zelenější výrobu energií, od turbín po baterie. Export „clean tech“ segmentu roste třikrát rychleji než celý český export. Je to spojeno i s evolucí našeho průmyslu a hledáním nových příležitostí,“ řekla Kateřina Kadlecová.

Je tedy jistě na čem pracovat a podle Anny Vaníčkové to platí i pro firmy, které nyní balíkem Omnibus získaly čas. „Firmy plánují využít dvouletý odklad k důkladnější přípravě. Tento čas jim umožní zavést potřebné interní procesy, školit zaměstnance a zajistit, že jejich data a systémy jsou v souladu s novými standardy a v odpovídající kvalitě. Firmy se plánují zaměřit na zpřesňování dat a automatizaci jejich sběru, ale také na takzvané no-regret moves (kroky, které nebudou zbytečné - pozn. red.), například na výpočet uhlíkové stopy, analýzu klimatických rizik, dekarbonizační strategie nebo plán přechodu ke zmírňování změny klimatu. Zároveň je to doba, kterou věnují i práci s hodnotovým řetězcem, tedy jak dodavatelské, tak odběratelské straně, především v oblasti sběru dat, které se budou hodit nejen pro reporting, ale i pro další regulace ve spojení s ekodesignem nebo due diligence,“ uzavřela Vaníčková.