top of page

Zelené budovy nabízejí vyšší výnos, protože jsou žádanější


livestreamu projektu [ta]Udržitelnost Jan Zvěřina, expert poradenské společnosti Green0meter ze skupiny ČSOB.

Udržitelnost zpravidla vyžaduje řadu investic a mnohdy bývá vnímána hlavně jako náklad. Příkladem, že se tento náklad obratem může proměnit v přínos, jsou zelené budovy. "Stavby, které mají platinum BREEAM a podobné certifikace, nabízejí vyšší výnos. Je to dáno tím, že například celá řada nadnárodních korporací a zahraničních společností už nechce mít sídlo v budově, která tato kritéria nesplňuje," řekl v dalším livestreamu projektu [ta]Udržitelnost Jan Zvěřina, expert poradenské společnosti Green0meter ze skupiny ČSOB.

 

Naopak objekty, které se nedají označit za zelené, protože nevyhovují nárokům udržitelnosti, podle něj do budoucna představují značné riziko. Nejen že se postupně budou dostávat na okraj poptávky, ale zároveň jejich ekonomikou může významně zamíchat zamýšlené rozšíření evropského systému emisních povolenek právě na realitní sektor. To by mohlo nastat už v roce 2027. "Když jsme u jednoho z našich klientů z řad nemovitostních investičních fondů dělali analýzu dopadu zavedení povolenek, vyšlo nám, že pro několik budov z jeho portfolia to může mít za následek pokles čistého výnosu až o 20 procent," přiblížil Jan Zvěřina.


Výnosnost je pro investory klíčovým, ale ne jediným parametrem. Důležitá je také budoucí perspektiva a stabilita. Zde opět zelené budovy získávají navrch a jsou pro kapitál atraktivnější. Jan Zvěřina to ilustroval na konkrétním příkladu muže, který v 50 letech prodal firmu, utržil za ni desítky milionů korun a ty chce investovat. "I když se zdá, že muži okolo 50 let nejsou největší fanoušci ESG v Čechách, tak ve chvíli, kdy je tento člověk investor a ví, že na řadu budov dopadnou emisní povolenky či jiné předpisy, že na ně i banky budou hledět čím dál pozorněji optikou udržitelnosti, začíná uvažovat. Nechce totiž vložit své těžce vydělané peníze do nemovitostí, které mohou za pár let přijít o financování nebo je z trhu odsune regulace. Ale pokud už je dnes nějaký realitní fond ať už světle nebo tmavě zelený podle směrnice SFDR, má dotyčný na tyto obavy jasnou odpověď," uvedl Zvěřina.


Zároveň vysvětlil, že SFDR je svým způsobem obdobou směrnice o nefinančním reportingu CSRD. Určena je pro finanční produkty, což může být typicky investiční fond, a stanovuje zhruba 15-20 kritérií a faktorů, podle nichž se vyhodnocuje zelenost daného produktu.


Zásadní otázkou je, jaký podíl nemovitostí dnes splňuje podmínky udržitelnosti. Zatím pro takové vyhodnocení chybí data. "My dnes při naší poradenské práci zjišťujeme, že ani realitní investiční fondy nemají všechny informace, aby mohly stanovit soulad svých portfolií s evropskou taxonomí," uvedl Jan Zvěřina. Sám odhaduje, že požadavky taxonomie, tedy výčtu udržitelných projektů a aktivit, může v Česku splňovat zhruba 15 až 20 procent všech budov. "Bohužel pro určení takzvané zelenosti na úrovni budovy vám nestačí jenom energetický štítek, jak se na to tu a tam zatím dívají banky. Je potřeba i vypracovaný plán klimatických rizik, která mohou budovu postihnout. Jde například o zvýšenou pravděpodobnost povodní nebo vichřic. Zároveň musíte popsat, jak se s těmito riziky vypořádáte," vysvětlil Jan Zvěřina. Právě to je dnes podle něj velký úkol, který si nemovitostní fondy budou muset odpracovat a společnosti jako Green0meter jim v tom umí být nápomocny.


Co je dnes pro realitní fond černý Petr? Na jak velkou část tuzemských nemovitostí mohou dopadnout emisní povolenky? Změní udržitelnost náš přístup k bydlení? Sledujte celý rozhovor s Janem Zvěřinou.





 

Comments


bottom of page