Vyhořelý zaměstnanec není udržitelný, duševní zdraví je strategické téma, říká Simona Zábržová ze Soulmio
- před 3 dny
- Minut čtení: 3
Udržitelnost ve firmách dávno není jen o reportování uhlíkové stopy nebo třídění odpadu. Skutečným těžištěm se stává člověk, protože bez dlouhodobé psychické pohody zaměstnanců nemůže být udržitelný ani samotný byznys. „Lídři se učí, že hasit vyhoření je drahé a neefektivní. Budoucnost patří prevenci,“ říká Simona Zábržová, CEO a zakladatelka Soulmio, v podcastu Trendy v udržitelnosti, který přináší projekt [ta] Udržitelnost spolu s E15. Podle ní je vnímání duševního zdraví jako „měkkého“ tématu přežitkem. V éře tlaku a nástupu AI se z mentální odolnosti stává strategický pilíř úspěšného podnikání.
Celý rozhovor si můžete pustit také na TOMTO odkazu.
Ještě před šesti lety bylo téma duševního zdraví v českém byznysu téměř tabu. Dnes je situace jiná. „Už to nejsou jen základy psychohygieny. Jdeme do hloubky, kdy řešíme toxické vztahy, šikanu i neustále změny,“ říká Simona Zábržová, zakladatelka a CEO společnosti Soulmio.
Podle ní dochází k zásadnímu obratu, lídři se učí, že hasit vyhoření je drahé a neefektivní. Budoucnost patří prevenci. Přesto jen asi pětina firem přistupuje k duševnímu zdraví systematicky, zatímco zbytek stále volí spíše nárazové workshopy. Podle Zábržové je ale vnímání duševního zdraví jako „měkkého“ tématu, které nesouvisí s výkonem, zásadním přežitkem. „Hard skills a technologie dnes nestačí. Aby lidé zvládali tlak, změny i práci s AI, potřebují mít rozvinuté i soft skills. Jedno bez druhého nefunguje,“ konstatuje.
Tři největší hrozby dnešních kanceláří
Praxe Soulmio u více než 330 firem ukazuje, že udržitelnost byznysu dnes ohrožují tři fenomény. Prvním je extrémní přehlcení, a to nejen pracovní, ale především informační. „To, co dnes nasajeme za jeden den, lidé dřív vstřebávali celý život. Mozek na to není stavěný,“ vysvětluje Zábržová. Výsledek? Psychosomatické potíže a skokový nárůst nemocnosti, který se projeví ztrátami na produktivitě. Podle WHO stojí problémy s úzkostmi a depresemi světovou ekonomiku 1 bilion USD ročně.
Druhým faktorem je rozpad hranic mezi prací z domova a kanceláří. Éra práce na dálku definitivně smazala rozdíl, což vyžaduje opustit přežitý koncept work-life balance a nahradit jej jednotným ‚life balance‘. Posledním kritickým faktorem je pocit samoty a izolace, který zažívají i lidé uvnitř týmů. „Chybí nám mikrosituace. Mikro momenty, kdy se potkáme na chodbě, zasmějeme, pomůžeme si. Mozek tyhle interakce potřebuje,“ vysvětluje Zábržová. Bez těchto vazeb klesá loajalita i výkon a firmy by proto měly vědomě vytvářet prostor pro neformální komunikaci, i když probíhá online.
Velkou roli v proměně firemní kultury hraje i nástup mladší generace. Ta podle Zábržové přináší jiná očekávání, například větší důraz na smysl práce, otevřenost i duševní pohodu. „Není to trend, který zmizí. Je to změna, která tu dlouhodobě zůstane,“ říká.
AI jako pomocník i zdroj stresu
Tento koktejl výzev doplňuje nástup umělé inteligence. Ta sice slibuje radikální efektivitu, ale v týmech vyvolává tak zvaný techno-stres nebo anglicky AI anxiety, tedy úzkost z nahrazení a vlastní nedostatečnosti v digitální éře. Receptem lídrů nesmí být ignorance, ale normalizace strachu skrze upřímnou komunikaci. „Když se vize implementace a používání AI správně nevysvětlí, může vznikat toxická atmosféra. Lidé se potkají v kuchyňce, tam si řeknou své domněnky a ty se pak šíří po celé firmě,“ upozorňuje zakladatelka firmy.
Na druhé straně ale technologie pomáhají. Druhá firma Simony Mendeor Institute používá AI avatary pro trénink manažerů. Zejména introvertní lídři si mohou v bezpečném simulátoru vyzkoušet náročné rozhovory nebo kritickou zpětnou vazbu bez strachu z okamžitého selhání. „Má to velký úspěch, protože můžeme simulovat to, co je pro člověka jinak emočně těžké. Neznamená to ale, že se zavřete před světem. Lidský kouč a mentor jsou dál nenahraditelní,“ vysvětluje.
Simona Zábržová, CEO a zakladatelka Soulmio
Praktické tipy pro lídry: Jak začít?
Pro firmy, které chtějí začít řešit udržitelnost skrze péči o své zaměstnance, doporučuje Zábržová začít důkladným auditem. Tedy průzkumem, který odhalí, jak lidé vnímají aktuální změny, z čeho mají strach a dát jim prostor otevřít skrze anonymní průzkum jakékoliv téma.
Zásadní je také nastavení přísné komunikační linky a jasných pravidel pro komunikaci. Tedy používání e-mailu, volání, interní komunikace, WhatsAppu, čímž se předejde neustálému stresovému zápřahu z informačního chaosu, kde všude najdu jako zaměstnanec ty správné informace. Také je potřeba digitální prostředí maximálně polidštit, třeba i banálním sdílením drobných každodenních radostí nebo tipů na výlet, které ve skutečnosti drží tým pohromadě.
„Je dobré si nastavit nějaké rituály. Třeba já mám lampičku a když odcházím z práce, tak ji vypnu. Je to moje osobní kotva, abych si uvědomila, že teď je konec,“ uzavírá Zábržová.
Proč v Česku stále považujeme ponižování na poradách za normu? Jak vypadá rituál „snídaně sama se sebou“ a proč by ho měl zavést každý manažer? Poslechněte si celý rozhovor se Simonou Zábržovou.
Komentáře