Úsvit nízkoemisního letectví: přichází éra vzdušných hybridů?

Zatímco elektromobily brázdí ulice nejen západních měst již druhou dekádu, v odvětvích dopravy mimo asfaltky se bezemisní pohon prosazuje ztuha. Ačkoli tu a tam se objeví zprávy o pokusech elektrifikovat letectví, výrobci zjišťují, že schůdnější bude podobně jako u automobilů učinit mezikrok v podobě hybridní technologie.

---

Propagační tažení amerického výrobce plně elektrických letadel Beta Technologies po Evropě si v září řeklo o pozornost médií. V rámci testovacího provozu v Norsku jeho letadlo nazvané Alia letělo skoro hodinu jen na baterie, přičemž urazilo 160 km.

Již svým vzhledem letoun dává tušit, že nejde o konvenční stroj. Částečně vypadá jako malé sportovní letadlo, částečně jako stroj pro zpravodajské či výzkumné účely. Sofistikované technologie nese, ovšem nikoli pro sběr informací, ale pro samotný pohon.

Norsko by rádo zlepšilo emisní bilanci své letecké dopravy. Tento let simuloval možnosti budoucího cargo spojení mezi městy Stavanger a Bergen. „Cesta autem trvá čtyři a půl hodiny, my ji zvládli za 52 minut,“ uvedl pro server BBC pilot Jeremy Degagne.

Tento norský test navazuje na předcházející evropské promo akce Beta Technologies v Irsku, Francii, Německu a Dánsku. Výrobce, který kapitálově přilákal zájem Amazonu, věří, že ještě letos získá pro tento stroj americkou certifikaci. Alia je schopna uletět 400 km a dobíjí se 40 minut. Je možné ji přestavět do různých konfigurací - vedle nákladního letadla může sloužit též pro přepravu až pěti osob nebo jako letecká záchranka.

Vývojem elektrického pohonu pro letadla se zabývají desítky firem a Alia patří k těm nejslibnějším projektům. Evropskou certifikaci pro provoz svých elektroletadel má však zatím jen jediný výrobce, a to slovinský Pipistrel, který dostal pro svůj model Velis Electro razítko již před pěti lety. I tak je ale s doletem 185 km/50 minut jeho využití značně omezeno. Právě nedostatečný dolet a naopak značná hmotnost baterií jsou největšími bariérami vývoje. Část výrobců, včetně gigantu Airbus, své snahy o čistě elektrický letoun také již vzdala či pozastavila.

Jelikož na revoluční objevy ve vývoji baterií to zatím nevypadá, začínají výrobci upínat naděje k hybridnímu pohonu, který v automobilovém průmyslu sehrál roli odrazového můstku k elektromobilům.

Pracuje na tom třeba letecký start-up Heart Aerospace, který nedávno přesunul výrobu ze Švédska do USA. Firma sice vyvinula čistě elektrický prototyp 30místného letadla X1, který v sobě má dvě tuny baterií, a pokud uspěje v testech, stane se největším letadlem poháněným bateriemi, které kdy létalo. Pro provoz v reálném světě však firma přijímá zásadně odlišný koncept: hybridní letadlo poháněné bateriemi, ale s palivem jako zálohou. Letadlo tak bude jak lehčí, tak levnější. Zároveň umožní přepravit více cestujících.

„Na běžné trase by letadlo létalo od vzletu až po přistání výhradně na elektrický pohon.

Pokud chcete letět na delší vzdálenost nebo dojde k odklonu, můžete přepnout na turbíny,“ uvedl hlavní inženýr Heart Aerospace Benjamin Stabler.

Letadlo by mohlo urazit 200 km pouze na elektrický pohon. Díky hybridní technologii, jejíž testovací lety jsou naplánovány na rok 2026, by mohlo podle tvrzení firmy urazit 400 km s 30 pasažéry nebo až 800 km s 25 pasažéry.

Heart Aerospace není v této oblasti vývoje jediná. Americký výrobce Electra očekává, že jeho devítimístné hybridní letadlo vzlétne do roku 2029 a bude poháněno kombinací leteckého paliva a elektrické energie. Ostatně i Beta Technologies se zabývá vývojem hybridních letadel pro obranné i civilní účely. Její první model byl postaven v roce 2023 a ještě letos chce představit letadlo, které bude nejen hybridní, ale i autonomní.

Hybridní systémy mají nižší emise než konvenční letadla a elektromotory by umožnily tišší vzlety a přistání v městských oblastech. BBC připomíná, že budoucnost letectví může mít i další podoby. Ve hře je vývoj ekologičtějších paliv, jako je udržitelné letecké palivo, případně systémy na bázi vodíku.