Jak se idea udržitelnosti promítá do developmentu? Znamená udržitelnost také vyšší cenu staveb? A jaké trendy se prosazují ve výstavbě v horských oblastech? Na tato a další témata debatovali v rámci Výroční konference projektu [ta] Udržitelnost Josef Molnár z Domoplanu a Lukáš Foral z Progresus Invest Holding.
Společnost Domoplan se věnuje brownfieldům, tedy nemovitostem, které čekají na nové využití, a navíc i developmentu horských projektů zaměřených na ochranu přírody. Hlavní projektový manažer Domoplanu Josef Molnár na Výroční konference sdělil, jaké udržitelné nápady musí být součástí každého jejich domu. „V první řadě nesmí chybět systém hospodaření s dešťovou vodou. To znamená zelené střechy a zadržování vody na střechách domů. S tím také souvisí ochlazování a zpříjemňování prostředí pro místní obyvatele. Když je město zelené, je logicky příjemnější pro život a lidé nemusí utíkat v létě do stínu a zavírat se doma s klimatizací. Na většinu bytových domů umišťujeme fotovoltaické panely. Lidé si tak sami vyrábějí část energie, kterou využívají ve společných prostorách - osvětlení garáží, výtahy, autodobíječky. V rámci horských projektů se snažíme dále využívat odpadní teplo z čistých splaškových vod a gastroprovozu pro předehřev teplých užitkových vod do welness provozů. Snažíme se těmito technologiemi zaobírat a využívat je v co nejhojnější míře. Některé technologie jsou vhodnější pro bytové domy jiné pro horské apartmány,“ vysvětluje Molnár.
Technologie podporující udržitelnost jsou novými položkami v rozpočtech stavitelů a samozřejmě se promítnou do finální ceny stavby. Jak ale vysvětluje Molnár, je to návratná investice, o jejíž smysluplnosti netřeba pochybovat. „Všichni víme, že tyto trendy stavbu nezlevňují, ale myslím si, že do budoucna znamenají velké plus nejen ekologické, ale i ekonomické. V peněžence se to projeví v průběhu několika let,“ říká.
Zelené technologie v developmentu jsou klíčové i pro investiční skupinu Progresus a její výrobní RD Rýmařov, který je jedničkou na českém trhu v oblasti dřevostaveb. „Dřevostavby jsou podle nás součástí udržitelného developmentu a v zahraničí je to poměrně velký trend. Vezměme Vídeň, kde se nyní buduje čtvrť Aspern, která je ze sedmdesáti procent složená z dřevostaveb. Vznikla tam i známá budova HoHo, nejvyšší dřevěný mrakodrap, který má 84 metrů a 24 pater. To je trend, který tady chceme podpořit a ubírat se jím. Věříme, že se můžeme stát prvním dřevostavitelem, který tady bude stavět i velké lokality,“ vysvětluje spolumajitel Progresus Invest Holding a zároveň RD Rýmařov Lukáš Foral.
Stavebnictví je zodpovědné za téměř 40 procent globálních emisí oxidu uhličitého, v Česku se pak ze dvou třetin podílí na tvorbě odpadu. Dřevostavby jsou méně náročné nejen na získávání samotného materiálu, na dopravu a stavbu prefabrikovaných dílů, ale i na dobu výstavby, což znamená mnohem menší zátěž pro okolí oproti stavbě klasického betono-ocelového domu. „Řešení nemusí být pouze dřevo. Může to být kombinace materiálů, kde se dá pracovat například s hybridními technologiemi. I zmíněná budova HoHo využívá více technologií a materiálů. K udržitelnosti staveb přihlíží nejen naši klienti ale i samosprávy, dřevostavby sbírají body navíc a my máme zajímavé nabídky,“ říká Foral.
Domoplan si na udržitelnosti zakládá a tento princip chce uplatnit zejména v horských projektech. Podle Molnára se i do hor dají dobře přenést trendy z měst, včetně zkušeností s regenerací bronwfieldů. „Naše české hory jsou bývalé Sudety. Obce, které měly dříve 1800 obyvatel, mají nyní okolo 100. Je tam spousta starých objektů, které chceme využít pro další výstavbu,“ říká Molnár a dodává, že klíčové pro Domoplan je zachovat v horských oblastech čisté životní prostředí.
Záznam z debaty naleznete zde.