Udržitelný rozvoj se stává klíčovým tématem pro stále větší počet firem po celém světě. V panelu prosincové Euro Byznys Breakfast se sešly tři expertky zastupující poradenskou, výrobní a obchodní sféru a podělily se o své názory a zkušenosti, jak efektivně dostat toto téma do firemních procesů. Důležité je začít včas, získat pro udržitelnost nejvyšší vedení a prosadit ji takříkajíc do všech koutů firmy, vyplývá z debaty, které se zúčastnila Alice Machová z EY, Jana Matoušková z Colt CZ Group a Eliška Froschová Stehlíková z Lidl Česká republika.
Alice Machová: Zasvěťte vedení, zaměřte se na data, automatizujte
Vedoucí partnerka poradenství ve finančním řízení a udržitelném rozvoji v EY dostála své profesi a podělila se o několik rad. Firmy, které s udržitelností teprve začínají, by měly v prvé řadě edukovat své vedení. Za druhé by se měly soustředit na data, aby byly schopné vyhodnotit, jak si stojí. Za třetí je pro ně klíčovou záležitostí automatizace. "Neboli už dopředu přemýšlejte o tom, jakým způsobem budete data a kvalitativní ukazatele sbírat, protože nikdo nechce zažívat válku s excelem," uvedla Machová.
Ani firmy pokročilejší v oblasti udržitelnosti by se ale neměly nechat ukolébat. "Čeká je velká výzva v podobě CSRD, tedy směrnice o nefinančním reportingu, kterou bych radila nepodceňovat," uvedla Alice Machová. Za rok 2024 budou reportovat firmy, které už jsou nyní na burze. Větší vlna přijde za rok 2025, kdy budou muset v roce 2026 vydat zprávu o udržitelnosti všechny velké společnosti. "Je tam celá řada firem, které zatím tuto povinnost nemusely řešit. Pozitivně vnímám rostoucí zájem a snahu se na to připravit," podotkla expertka EY.
Zásadní ovšem bude pro byznys také evropská taxonomie, tedy jakýsi katalog udržitelných ekonomických aktivit. Firmy by si podle Machové měly zjistit, jaké aktivity z jejich portfolia jsou takzvaně způsobilé. Poté přichází náročnější část projít všechna kritéria a vyhodnotit, zda jsou tyto činnosti také "v souladu". Podniky totiž budou muset zveřejňovat, jaké procento obratu CAPEX a OPEX mají v souladu s EU taxonomií. "To bude důležité nejen z pohledu vykazování, ale i financování. Jde o údaj, který bude velmi zajímat banky," vysvětlila Alice Machová.
Jana Matoušková: Jak v globální skupině sladit různě pokročilé hráče
Skupina Colt CZ je českou firmou na výrobu zbraní, ale velkou část aktivit má díky akvizicím v zahraničí, konkrétně v Americe, Kanadě, Švýcarsku či Švédsku. "Bylo pro nás důležité, aby všechny entity z naší skupiny pochopily, že nejde o to, že si tady uděláme nějakou nefinanční závěrku, ale že je třeba téma udržitelnosti pojmout opravdu globálně," uvedla finanční ředitelka společnosti Jana Matoušková. Původně vedení zamýšlelo přidat ESG jako další pilíř firemní strategie, ale nakonec dospělo k závěru, že správnou cestou je dostat toto téma do všech stávajících pilířů, aby se stalo součástí myšlení všech lidí v podniku. "Na tom se shodlo hned na začátku představenstvo. Pro mne jako člověka spoluodpovědného za implementaci bylo hrozně důležité, že tam cítím podporu," řekla Jana Matoušková.
Asi nejsložitější bylo pro Colt CZ nastavit globální ESG politiku napříč firmami, které jsou každá na jiné úrovni. Česká Zbrojovka je podle Matouškové v udržitelnosti výrazně dál než třeba Colt v Americe, který historicky prošel insolvencí a musel se zaměřovat na jiné záležitosti než ESG. Velmi příjemným překvapením byla naopak akvizice ve Švédsku. "Když jsem se tam jela podívat, byla jsem velmi mile překvapena absolutní čistotou, transparentností, úrovní automatizace. Je to malá továrna, ale rozvíjená dvěma původními majiteli na tisíc procent. Když jsem se jich ptala, co je k tomu vedlo, tak nechápali, na co se ptám, protože pro ně je to něco tak automatického, že neviděli důvod dělat něco jinak. To bylo pro mě velmi poučné," zavzpomínala Jana Matoušková.
Skupina Colt CZ nakonec ve své strategii udržitelnosti dospěla ke čtyřem hlavním pilířům.
Základní je ten environmentální zahrnující minimalizaci uhlíkové stopy, efektivní nakládaní s vodou nebo šetrné používání chemikálií. Dalším pilířem jsou lidé, a to nejen zaměstnanci, ale i ti, pro které je určen firemní produkt. Ten je sám o sobě třetím z pilířů, přičemž jde o jeho bezpečnost, vysokou kvalitu, ale také o udržitelnost v dodavatelském řetězci. "V pilíři governance je pro nás důležité plnění všech zákonů, které jsou na nás opravdu hodně přísné. Navíc tyto zákony jsou v každé zemi jiné," uzavřela výčet Jana Matoušková.
Eliška Froschová Stehlíková: Reporting dal udržitelnosti příznak něčeho důležitého
Německý řetězec Lidl už má s udržitelností a jejím reportováním nemalé zkušenosti. "Všechny země, kde působíme, mají jednotnou sadu ukazatelů udržitelnosti a dat, která se sledují. V tom máme možnost srovnání. Máme i nastaveny stejné cíle. Někde jsou dosaženy rychleji, někde to trvá déle," přiblížila praxi další globální firmy CSR specialistka společnosti Lidl Česká republika Eliška Froschová Stehlíková. Rozdíly podle ní spočívají například v tom, že v západních zemích už funguje systém zálohování plastových lahví, který v tuzemsku zatím není. Český Lidl ale zpětný odběr PET lahví a plechovek testoval, stejně jako například nový systém třídění provozního odpadu, který ostatní země, kde řetězec působí, převzaly.
ESG strategie Lidlu je podle Froschové Stehlíkové znázorněna dvěma polokoulemi, z nichž jedna představuje témata dobrá pro planetu a druhá témata dobrá pro lidi. V centru je „dobré pro tebe“, tedy zákazník, zaměstnanec, každý, koho se týká podnikání firmy. Sféra "dobré pro planetu" zahrnuje ochranu klimatu, tedy zejména snižování provozních emisí, respekt k biodiverzitě, do nějž firma řadí například vlastní normy týkající se reziduí pesticidů v ovoci a zelenině, a patří sem také šetření zdrojů. V něm jde především o úspory obalového materiálu privátních značek. Sféra "dobré pro lidi" pak zahrnuje férové jednání, dialog nebo podporu zdraví. "V té jsou všechna témata kolem vědomého stravování, které pro nás představuje mimo jiné nabídku možnosti vybrat si udržitelnější řešení, jako jsou certifikované produkty, biosortiment nebo alternativa k masné produkci," přiblížila Eliška Froschová Stehlíková.
Svou první zprávu o udržitelnosti vydal Lidl Česká republika už za rok 2018. "Jsem ráda, že jsme začali takhle brzy a že naše centrála byla prozíravá a tušila, že přijde něco jako směrnice CSRD stanovující povinný ESG reporting. Reportování zároveň dalo udržitelnosti příznak něčeho důležitého, co se měří, transparentně komunikuje a externě ověřuje," uvedla Eliška Froschová Stehlíková.
Za dobu, kdy se firma udržitelnosti takto cíleně věnuje, se přitom dost změnilo strategické uvažování o tomto tématu. Dříve se totiž hodně soustředilo na vertikálu dodavatelského řetězce od dodavatelů k zákazníkovi. "Dnes je ta strategie mnohem více zaměřena na to, jak Lidl celkově působí na své na okolí," uvedla Froschová Stehlíková.