Udržitelnost jako trend vstupuje do všech odvětví. Jak je na tuto novou éru připraven segment financí? Čeká banky revoluce, nebo evoluce? A jaká bude úloha bank a finančního sektoru v příštích dekádách? Nejen na tato témata se zaměřila jedna z debat dalšího živého streamu projektu [ta] Udržitelnost, jehož hosty byli ředitelka komunikace Komerční banky a předsedkyně komise pro udržitelné finance České bankovní asociace Hana Kovářová a také Martin Křivánek, který ve společnosti KPMG zastává post ředitele pro střední a východní Evropu v oblasti udržitelnosti.
Rychlost, s níž se pojem „udržitelnost“ usadil ve slovnících a strategiích firemních manažerů, je v různých odvětvích odlišná. Od bankovnictví společnost dlouhodobě vyžaduje především stabilitu. Proto je toto odvětví vnímáno spíše jako konzervativní. To však neznamená, že nevnímá trendy a inovace. Naopak v lecčems je finančnictví napřed.
Tlak na udržitelnost a udržitelná řešení pozorují oba hosté debaty. „Já bych byla raději, aby to byla evoluce, protože ta bývá lépe připravená a lépe se zvládá. Mám ale takový pocit, že směřujeme spíš k té revoluci. Nakonec to nejspíš bude takový mix. Ti, kteří to berou vážně a budou připraveni, prožijí evoluci. Ta bude sice náročná, ale zvládnutelná. A ti, kteří přípravu podcení, zažijí spíše revoluci. U bank ale očekávám evoluci,“ myslí si Kovářová.
Křivánek s tímto pohledem souhlasí a připomíná, že debata o klimatu probíhá již několik dekád. Nyní se ale již vede se vší vážností. „Pamatuji si, že první větší iniciativy startovaly už v 90. letech, Teď začínáme i v Česku pociťovat výraznější projevy změn klimatu, a proto jsme svědky větší společenské akce. Často se hovoří o roku 2050 jako o datu, do kdy máme dosáhnout nějakých cílů, a to je v kontextu celospolečenské změny hodně brzy. Takže spíše očekávám revoluci. Ostatně na příkladu vysokých cen energií jsme mohli vidět, že společnost je schopna poměrně rychlé reakce, když musí. A myslím, že podobné věci nás budou do roku 2050 provázet poměrně často,“ říká manažer KPMG.
Role bankovnictví se v posledních letech mění. Do značné míry za to mohou agendy ESG a CSR. Z pohledu udržitelnosti jsou banky leckdy považovány za vzor „good practice“. Jaká je jejich úloha a „zadání“ v roce 2023? „Edukovat a evangelizovat. To si myslím, že je současná role bank, ale nejen jich – i veřejné správy a všech, kteří mají k tématu co říci. Vysvětlovat, na co je potřeba se připravit a jaké lze očekávat dopady. To považuji za naprosto klíčové,“ říká Kovářová. Tato úloha vlídného poradce by však podle Kovářové měla platit převážně ve vztahu ke klientům. „Kde můžeme a chceme být přísnější, to je dodavatelský řetězec. Každý, kdo to s udržitelností myslí vážně, musí začít u sebe. Změří si svou uhlíkovou stopu a z toho plyne, že se musí zabývat i podobou fungování svých dodavatelů a jejich uhlíkovou stopou. Tam ten tlak z naší strany může být relativně silný,“ tvrdí Kovářová.
Zpřísňování kritérií vůči článkům dodavatelského řetězce je věcí, kterou dobře vnímají i poradenské firmy jako je KPMG. Křivánek to považuje spíše za prospěšné, protože příliš nevěří ve funkčnost seberegulace v byznysu. „Nějaká externí pravidla potřeba jsou, aby se nastavil jednotný směr. Určitě není pro všechny příjemné tyto věci studovat a implementovat, jsou s tím spojené i dodatečné náklady, ale pravidla hry potřebujeme. Seberegulace v ochraně klimatu tu byla doposud a řekl bych, že jsme se moc neposunuli.“
Proč se vlastně banky tématem udržitelnosti zabývají? Jak vypadá bankovní financování byznysu, které je v souladu s udržitelnou budoucností? A jak jsou podle finančních expertů definované cíle celého tažení za udržitelností? I to se dozvíte ve videu z živého streamu zde.