Při nákupech nového oblečení je pro 47 procent Čechů podstatná udržitelnost. Před třemi roky to byla jen čtvrtina. Konkrétní jména značek, které se při produkci oděvů či obuvi hlásí k udržitelnosti, si vybaví 55 procent respondentů. Většinou jmenují velké nadnárodní společnosti, které v poslední době investují do udržitelných kolekcí. Vyplývá to z průzkumu vyhledávače módy Glami, který se uskutečnil během letošního dubna s 5300 respondenty.
Udržitelnost Češi nejčastěji posuzují podle používání organických či recyklovaných materiálů, výroby šetrné k životnímu prostředí a dobré kvality výrobku spojené s dlouhou životností. „V Česku má povědomí o udržitelné módě 66 procent zákazníků a na Slovensku je trend přibližně stejný - 64 procent respondentů ví, co si pod tím pojmem představit,“ uvedl za Glami Ján Kešelák. Naopak deseti procentům dotázaných pojem „udržitelná móda“ nic neříká, čtvrtina si není jistá.
Férové podmínky a ochrana zvířat
Pro 57 procent respondentů je důležité, aby bylo oblečení vyrobeno z přírodních a recyklovatelných materiálů a způsobem, který je šetrný k přírodě. Pro zhruba třetinu je pak významným kritériem při nákupu dobrá kvalita oblečení a s tím spojená i jeho dlouhá životnost.
„Velká část oblečení se vyrábí ze syntetického vlákna včetně elastanu, nylonu nebo akrylu. Nejrozšířenějším materiálem je polyester díky své odolnosti a přizpůsobivosti plastu. Jakmile se syntetické materiály dostanou do životního prostředí, mají na něj dlouhodobý negativní dopad,“ uvádí Glami k průzkumu.
Zhruba čtvrtina respondentů uvedla jako podstatný aspekt také férové podmínky zaměstanců. Více než dětská práce dotazované zajímá, zda k újmě nepřišlo nějaké zvíře. Toto hledisko zmínilo 29 procent respondentů. Nejméně důležitým aspektem je, zda se oblečení vyrobilo v lokálním podniku, aby nebylo nutné ho vyvážet.
Brusel chce oběh
Evropská komise uvádí, že průměrný Evropan každoročně vyhodí 11 kilogramů textilu a na skládce nebo ve spalovně ho ve světě každou vteřinou končí plný kamion. „Zátěž textilního průmyslu pro životní prostředív EU je čtvrtá nejvyšší hned po potravinách, bydlení a mobilitě. Jedná se rovněž o třetí nejnáročnější odvětví, pokud jde o spotřebu vody a využívání půdy, a pátou nejvyšší co do využívání primárních surovin a vypouštění emisí skleníkových plynů,“ popisuje Komise dopady na životní prostředí. Koncem března Komise také přijala Strategii EU pro udržitelné a oběhové textilní výrobky, která si mimo jiné klade za cíl, aby textilní výrobky na trhu v rámci EU byly „trvanlivé, opravitelné a recyklovatelné, do značné míry vyrobené z recyklovaných vláken bez obsahu nebezpečných látek a vyrobené s ohledem na sociální práva a životní prostředí“.
Lidé si v průzkumu nejčastěji vzpomněli, že zboží splňující některá z výše uvedených kritérií má ve své nabídce německý výrobce sportovního oblečení Adidas, švédská oděvní společnost H&M nebo nebo americká značka Levi´s. Z výrobců, kteří podnikání založili na udržitelnosti, respondenti nejvíce uváděli francouzskou značku tenisek Veja, amerického producenta oděvů Patagonia, ale také českou obuvnickou značku Vasky.
Pražské obchody s udržitelnou módou
Na udržitelnou módu se zaměřuje například prodejce Nila, který ve svých čtyřech prodejnách v Praze a e-shopu nabízí nejen oblečení a obuv, ale i doplňky do domácnosti nebo kosmetiku od zahraničních a lokálních etických značek. Udržitelná móda je dále k dostání v Green butiku, a to on-line i kamenné prodejně v hlavním městě. Internetoví prodejci oblečení stále častěji přiřazují k oděvům zelené štítky s upozorněním, že se jedná o udržitelný produkt.
Hana Říhová z výzkumné agentury GfK na dubnové konferenci Retail Summit v Praze řekla, že více než polovina českých domácností už v minulosti přestala nakupovat výrobky nebo služby, které měly negativní dopad na životní prostředí. Za udržitelné výrobky je podle Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR ochotno si připlatit až 70 procent zákazníků.
Co je udržitelná móda?
Aliance OSN pro udržitelnou módu zahrnuje pod pojem udržitelnosti „sociální otázky, jako je zlepšení pracovních podmínek a odměňování pracovníků“, a také otázky životního prostředí, včetně „snížení množství odpadů v průmyslu a snížení znečištění vody a podílu na emisích skleníkových plynů“.