Udržitelnosti chybí jednotný jazyk pro lepší transparentnost, říká Petra Ondrušová
- cover-story
- 10. 6.
- Minut čtení: 3
Udržitelná transformace představuje zásadní společenskou změnu, pro jejíž přijetí a provedení je velmi důležitá komunikace. Ta má bohužel své mezery. „Za největší problém považuji netransparentnost, se kterou se potkáváme. Zatím nám v této oblasti chybí jednotný jazyk pro lepší porovnatelnost a srozumitelnost,“ řekla manažerka udržitelnosti v České spořitelně Petra Ondrušová. V podcastu Trendy v udržitelnosti, který vzniká na Info.cz ve spolupráci s projektem [ta] Udržitelnost, zmínila jako příklad evropskou taxonomii, kterou lze vykládat různými způsoby.
Celý rozhovor si můžete pustit nebo poslechnout také na TOMTO odkazu.
Povinnost klíčových firem vydávat ESG reporty je jednou ze základních pák, jak posouvat ekonomiku k větší udržitelnosti. Do značné míry však získala pachuť shora nařízeného břemene, které spočívá ve zbytečném vyplňování tabulek. Petra Ondrušová to považuje za jeden z největších mýtů, který kolem udržitelné transformace vznikl. „Myslím si, že musí zvítězit pragmatismus v tom smyslu, že se jedná o reporting toho, co je pro nás pro všechny přínosné a čemu bychom se měli věnovat. Je potřeba se na to podívat nikoli jako na formalitu, ale jako na něco, co by mělo mít dopad nejenom na firmy, ale fungování celého trhu,“ řekla v podcastu.
Obecně podle ní platí, že když nevíme, jak na tom jsme, těžko můžeme něco zlepšovat. Firmy by pak měly mít na paměti, že ESG data jsou důležitá pro budování konkurenceschopnosti a budou stále více klíčová pro přístup ke kapitálu. Nejen pro banky se totiž udržitelnost stává významným kritériem při posuzování klientů. Evropská komise letos navrhla firmám, které měly začít reportovat ve druhé a třetí vlně příští a přespříští rok, dvouletý odklad této povinnosti. „Vřele bych doporučila, aby ten čas využily ve svůj prospěch ve smyslu precizní přípravy tak, aby doopravdy posilovaly samy sebe a zaměřovaly se na to, co je pro ně důležité,“ řekla Ondrušová.
Česká spořitelna jakožto banka spadla do první vlny a report za loňský rok podle nových standardů vydala už letos. „Určitě potvrdím, že to není jednoduché cvičení. Ale jsem přesvědčená, že stálo za to. Už jenom projít si analýzou dvojí materiality nám dalo příležitost revidovat, jestli se zaměřujeme na témata, která jsou pro nás důležitá, podívat se přesně, kde data máme, a kde nám chybí,“ zhodnotila Petra Ondrušová.
Povinnému reportingu by ale podle ní určitě prospělo zavedení specifických standardů pro jednotlivé sektory. V současnosti jsou totiž nastavena jedna pravidla pro všechny firmy, což není ideální vzhledem k výrazným odlišnostem mezi odvětvími. Pomohlo by určitě i zjednodušení minimálně pro střední a malé podniky. „Když vidím, kolik lidí pracovalo na reportu u nás ve velké bance, rozumím tomu, že to může vyvolávat odpor malých firem, které zatím pochopitelně vidí zvýšené náklady, a ještě třeba nevidí přínosy,“ uvedla expertka České spořitelny.
Udržitelnost podle ní v poslední době celkově dostává nálepku s ne úplně pozitivní konotací, proto nabývá na významu komunikace celého tématu a jeho vysvětlování. Sama považuje za největší problém přetrvávající netransparentnost, například to, že evropskou taxonomii, tedy přehled udržitelných ekonomických aktivit lze vykládat různými způsoby. Zlepšení by mělo přinést právě vydávání zpráv o udržitelnosti podle jednotných pravidel, zatím ale podle Petry Ondrušové schází v tomto tématu „jednotný jazyk, který by umožnil, aby informace byly porovnatelné, a tím pádem i srozumitelné“.

Petra Ondrušová, Česká Spořitelna
Zodpovědnost za komunikaci ale podle ní nelze přiřknout jednomu subjektu, leží na firmách, státu, jednotlivcích i médiích. „Bubliny, které se vypouštějí z takzvaného ESG bublifuku, jsou prostě různě velké a lítají, různě vysoko nebo nízko, takže za mě je extrémně důležitá autenticita. Spousta firem se věnuje udržitelnosti, má nádherné projekty, ať už z oblasti environmentální nebo sociální. My zase v rámci České spořitelny chceme ukazovat, že nejde oddělovat jednotlivé pilíře a principy udržitelnosti je třeba propisovat do všech činností,“ uvedla Petra Ondrušová.
Když se ohlédne za svým dosavadním působením na poli udržitelnosti, nachází dvě základní ponaučení. Za prvé že je důležité mluvit o tom, co se daří, ale také o tom, co se nedaří, protože učení se z chyb nás může velmi posouvat. Za druhé, že změna není sprint ale maraton a řady cílů prostě nejde dosáhnout rychle.
Proč si Česká spořitelna zvolila za své téma finanční zdraví a jak s ním klientům pomáhá v praxi? Co dělá přední tuzemská banka pro dostupné bydlení? A jaká má kritéria pro výběr společenský prospěšných projektů, jichž se chce zúčastnit? Sledujte celý rozhovor s Petrou Ondrušovou.
Comments