Udržitelnost potřebuje víc fakta než sliby

Firmy dnes brzdí nejen složitá legislativa, ale i únava veřejnosti z tématu udržitelnosti. Podle Anny Šedinové, sustainable development manažerky společnosti Decathlon, proto nestačí mluvit v obecných pojmech – zásadní je opírat se o ověřitelná data, ukazovat konkrétní dopady v praxi a upřímně přiznat, že nikdo není stoprocentně dokonalý. 

---

Které hlavní překážky vidíte na cestě k udržitelnějšímu fungování vašeho oboru?

V oblasti udržitelnosti vidím hlavní překážky ve velkých legislativních změnách, které komplikují adaptaci firem a vytváří nejisté prostředí a působí demotivačně. Zároveň jde i o nastavení veřejnosti, která často vnímá udržitelnost už jako únavné téma, spojuje si ho s Green Dealem, ve kterém nevidí přínos, a tak je náročnější na prosazování i komunikaci.

Máte návod na to, jak se úspěšně vyhnout greenwashingu?

Nesnažit se zalíbit nepodloženými tvrzeními, jakože je produkt zelený, nebo že chrání planetu. Jsou zavádějící a neprokazatelná, legislativa na ně už i myslí. Komunikace musí být transparentní a upřímná, založená na reálných faktech, to je za mě nejdůležitější. Raději uznat, že něco není perfektní. A je potřeba se tím řídit o to víc, čím je v dnešní době zásadnější zachovat si důvěru veřejnosti.

Jak může každý jednotlivec najít rovnováhu mezi moderním životním stylem a udržitelnými hodnotami?

Rovnováhy může dosáhnout udržením si zdravého rozumu a přistupování k věcem s rozmyslem. Moderní doba přináší okamžitou dostupnost věcí, služeb, ale i informací, což je ohromná výhoda. A právě proto si můžeme zjišťovat a ověřovat fakta, tvrzení, investovat do kvalitnějších produktů.

Co se vám osvědčilo v situaci, kdy potřebujete o cestě k udržitelnosti přesvědčit některé zdrženlivější kolegy ve firmě?

Mluvit o přínosu a ukázat konkrétní dopad. Třeba ve spotřebě, úspoře nebo zjednodušení systému. Vždy je účinnější dokázat přínos i jinde, pro kolegy třeba na hmatatelnějším příkladu.

Které hodnoty a principy jsou klíčové pro udržitelný životní styl?

Zkrátka přemýšlet prakticky: používat věci znovu, poslat dál to, co už člověk nepotřebuje, pečlivě zvážit, zda něco opravdu potřebuji a pokud ano, tak z dlouhodobého hlediska třeba více investovat do produktu. Nejenže to jsou udržitelné kroky, ale je to i ekonomické, logické a vlastně hrozně jednoduché.