Jak může zavádění ESG agendy vypadat v mediální firmě a jak v chemičce? Co mají výsledky podnikání v současné podobě společného s ledovcem? V čem spočívá právo na opravu nebo urban mining? Nejen na tyto otázky nabídla odpovědi konference ESG leadership 2024, kterou pořádalo Business Leaders Forum.
Žijeme v dobách polykrize. Čelíme řadě výzev, jako je změna klimatu, klesající biodiverzita, vzácnost vody nebo materiálů a surovin. Ty samy nezmizí, nepřečkáme je. Těžiště našeho vlivu na planetu přitom spočívá v ekonomice, která se pod tlakem okolností bude postupně měnit směrem k udržitelnosti a cirkularitě. První jmenovaný princip lze stručně vyjádřit heslem používej méně a budeš méně znečišťovat, druhý pak heslem používej chytřeji a déle. Pro firmy to především znamená podívat se z gruntu novýma očima na své byznys modely, tedy jaký problém zákazníka řeší, jak toto řešení organizují, jakou hodnotu vytvářejí a jak je to celé životaschopné. Byznys model pro udržitelnou budoucnost by měl vést k vytváření mnohem širší palety hodnot než dosud, zaznělo ve vystoupení Jana Jonkera, emeritního profesora udržitelného a cirkulárního podnikání na Radboud University v nizozemském Nijmegenu.
Dnes má totiž výsledek podnikání často podobu ledovce, kdy nad hladinou je vidět pouze výstup v podobě zisku a uspokojené potřeby zákazníka, ale pod hladinou se kupí negativní vlivy, jako je drancování vzácných zdrojů a znečišťování prostředí. To je třeba změnit. Mimo jiné tím, že se ekonomika posune od materiálových transakcí k odpovědnosti za celoživotní cyklus výrobku. Firmy by ovšem měly uvažovat také o nových modelech zpeněžování, které budou nezbytné pro jejich prosperitu.
Muž, který radí podnikům, vládám i bruselské exekutivě, nezůstal jen u teorie a nabídl i konkrétní příklady toho, jaké příležitosti a nové druhy podnikání může udržitelná éra nabízet. Trendem je například takzvaný urban mining, tedy těžba materiálů z demolic budov. Novou inciativou je také právo na opravu neboli produkování spotřebičů, které budou snáze a déle opravitelné. Rozmach zájmu zažívají platformy, kde si lidé mohou vyměňovat šatstvo. Zajímavých počinem je rovněž druhý život nábytky, kdy řetězec Ikea vykupuje od lidí starší nábytek své značky a znovu ho prodává těm, kterým ještě může skvěle posloužit. Zároveň tak, motivuje spotřebitele, aby k vybavení svého bytu byly ohleduplní, protože tím déle uchovají jeho hodnotu.
Jan Jonker zmínil ještě jednu zajímavou tezi. Udržitelný byznys je velmi komplexní záležitost, s kterou si firmy těžko poradí bez vzájemné spolupráce. A právě tato složitost nakonec i soupeře na trhu ke spolupráci přirozeně vede. Podniky řeší podobné problémy a kooperativně to jde snáz. Takže se spojují v dopravě, zajišťování energie, recyklaci i v dalších aktivitách.
Z ESG kuchařky ekonomických titánů
Jak vypadá praxe v největších tuzemských firmách? Samy mohou mít různé strategie a záměry, základní rámec, který musí dodržovat, jim ovšem určuje legislativa. Ta se neustále vyvíjí a bývá náročné na ni reagovat. "Někdy máme na implementaci dny nebo týdny," posteskla si šéfka udržitelnosti a členka představenstva společnosti ČEZ Michaela Chaloupková. Základním pilířem pro úspěšné naplňování strategie udržitelnosti je podle ní sběr a vyhodnocování dat, protože "co neměříš, to neřídíš." Zároveň je třeba nastavit klíčové ukazatele výkonnosti (KPI) pro oblast udržitelnosti všem ve firmě, jichž se toto téma týká. Velká energetická společnost dnes řeší především dekarbonizaci svého výrobního portfolia. Pro ČEZ je tak klíčovým úkolem efektivně odstavit uhelné elektrárny.
Další obří firma, PPF, to má složitější v tom, že její aktivity jsou široce rozkročeny od strojírenství přes e-commerce, finančnictví až po mediální byznys. Je tak třeba respektovat, že v různých oborech vedou k udržitelnosti různé strategie a cesty. Jednotlivé firmy totiž samy nejlépe vědí, co je třeba dělat. Pro skupinu je pak peklo konsolidace výsledků pro reportování, podotkl s nadsázkou ředitel vnějších vztahů PPF Jan Růžička. Firma musí ctít i regionálně individuální přístup, protože působí v různých koutech světa na velmi rozdílných trzích. Například v jihovýchodní Asii je vše svým způsobem jednodušší, protože region, kde několikrát ročně řádí tajfun, potřebu bojovat s klimatickou změnou nezpochybňuje. Jiná atmosféra naproti tomu obklopuje centrálu pro americký trh na Floridě, kde republikánský guvernér ESG agendě zrovna nefandí.
Jan Růžička se dotkl i tématu legislativy. ESG agenda se podle něj stala zákonem podobně jako třeba daně, což má své výhody. Odpadá například řada debat na téma, zda je to potřeba.
Filmy a kyanidy
Konkrétní přístup jedné z firem ze skupiny PPF, mediální CME, nabídla její finanční ředitelka Deborah Cleaver. Cesta k zavádění ESG začala v roce 2021 otázkou, jak dosáhnout udržitelnějších lokálních produkcí. Prvním vlastním uhlíkově neutrálním obsahem se stala série Případ Roubal. Principy ESG bylo ovšem třeba rozšířit do dalších firemních aktivit a stanovit celkovou strategii, k čemuž pomohl velký brainstorming, pohled do mateřské PPF i do jiných firem mediálního průmyslu. Hlavním obdobím pro zavádění výsledné strategie založené na produkci s nulovou uhlíkovou stopou, zodpovědném obsahu nebo inkluzivních týmech a komunitách se stal rok 2023.
Firma také navázala úvěrování na ESG, pro což musela stanovit cíle, které jsou měřitelné, náročné, mají dopad a jsou pod její kontrolou. Volba padla na udržitelnost produkce a přístupnost obsahu pro lidi se smyslovým omezením. Tyto cíle banky přijaly a firmu zároveň jejich stanovení nasměrovalo při konkrétním naplňování ESG strategie. Deborah Cleaver na závěr svého vystoupení shrnula některá doporučení, jak zavádět ESG agendu. Vedle přístupu shora dolů nebo zapojení všech stakeholderů podtrhla, že k urychlení firemního úsilí mohou velmi přispět právě externí faktory jako vliv bank.
Dostalo se ale i na příklad z těžkého průmyslu, jakým je chemie. Předestřel ho Martin Šimonek, vedoucí oddělení vztahů s investory ve společnosti Draslovka. Ta má více než stoletou historii. Dnes provozuje dvě výroby – jednu v Česku, druhou v USA – a dodává nezbytnou chemii celé řadě odvětví od těžařů přes zemědělce po strojírenství. Klíčovým slovem jsou pro ni kyanidy, bez nichž se dnes neobejde například těžba řady surovin. "Zatím se nevytěžilo tolik mědi nebo kobaltu, kolik ještě budeme potřebovat, takže recyklace dostatek nezajistí. Potřebujeme těžit dál, ale udržitelně," uvedl Šimonek. Proto je podle něj třeba hledat alternativy k dosavadním postupům. Jedna taková už byla nalezena. Draslovka má dnes v portfoliu unikátní látku, která dramaticky snižuje spotřebu kyanidů při těžbě. I v odvětví, pro které musí být udržitelnost opravdu náročnou výzvou, zjevně existuje cesta.
Comments