Energetická soustava byla v minulosti dimenzována na řiditelné zdroje, které dokázaly reagovat na změny na straně poptávky. Obnovitelné zdroje, jako solární a větrné elektrárny jsou ovšem závislé na počasí. Proto je třeba zajistit schopnost garantovat stabilitu dodávek i při značné proměnlivosti výroby. “Potenciál vnímáme jednak v navyšování počtu bateriových úložišť a také ve využívání dalších služeb výkonové rovnováhy,” říká Kamil Čermák, předseda představenstva a generální ředitel společnosti ČEZ ESCO, která poskytuje komplexní energetické služby firmám, městům a obcím v Česku a na Slovensku.
Co bude ve vašem oboru hlavním udržitelným trendem roku 2024?
Zcela nepochybně rozvoj obnovitelných zdrojů. Je třeba rozhýbat stavbu větrných parků i solárních elektráren. Velkým trendem poslední doby je například výstavba fotovoltaik ve firmách, kterých jsme v ČEZ ESCO loni nainstalovali zhruba sto. S připojováním dalších OZE bude nicméně souviset i vyšší potřeba zajišťování flexibility tak, aby výroba v každém okamžiku odpovídala spotřebě. Z toho vyplývá větší potřeba spolupráce jednotlivých firem a institucí, stejně jako budování bateriových úložišť. Dalším velkým tématem jsou úsporné EPC projekty, díky kterým české firmy loni s ČEZ ESCO ušetřily na 400 milionů korun na energiích. Dekarbonizace průmyslu a ekonomiky jede na plné obrátky a věřím, že v dalších letech tento trend ještě zesílí. I proto jsme spoluzaložili Alianci pro bezemisní budoucnost sdružující firmy a instituce, které chtějí k k dekarbonizaci přistupovat pragmaticky a bez ideologie.
Které nové technologie mají potenciál výrazně přispět k udržitelnosti?
V rámci energetického sektoru jsou to jednoznačně technologie umožňující ukládání energie a vykrývání případné nerovnováhy v síti. Energetická infrastruktura byla dosud dimenzována na řiditelné zdroje, které dokázaly reagovat na změny na straně poptávky. Nyní musíme zajistit, že budeme schopni garantovat bezpečnost a stabilitu dodávky i při volatilitě na straně výroby. Potenciál vnímáme jednak v navyšování počtu bateriových úložišť a také ve využívání dalších služeb výkonové rovnováhy. Roli v budoucnu bude hrát i umělá inteligence, například pro analýzu případných poruch distribuční sítě nebo při optimalizaci hospodaření s vodou.
Které hlavní překážky vidíte na cestě k udržitelnějšímu fungování vašeho oboru?
Energetický sektor je výrazně náročný na investice – bude nutné nejen odstavení stávající uhelných zdrojů a výstavba nových OZE a rozšíření jádra, ale také posílení přenosové soustavy a zajištění její flexibility. Proces obměny bude vyžadovat značné finanční prostředky. V ČEZ na tom usilovně průběžně pracujeme, máme stanovené cíle a akční plán včetně střednědobých cílů. Zároveň platí, že některé technologie jsou stále ve fázi vývoje, testování a pilotování a jelikož se jedná o velmi komplikovaná řešení, je velmi obtížné určit, od kdy s nimi budeme moci naplno počítat. Rychlejšímu posunu také někdy brání nepřipravenost legislativy. Typickým příkladem je složitý a zdlouhavý proces pro získání povolení k výstavbě větrných zdrojů. Není zkrátka možné, aby povolení a výstavba větrné elektrárny trvalo téměř deset let. Procesy se musí legislativně velmi urychlit.
Jaké argumenty používáte v debatách s odpůrci udržitelných trendů, podle nichž narušují svobodu podnikání?
Udržitelnost není o omezování ani o natírání na zeleno. Udržitelnost znamená, že byznys bude moci generovat profit i za další desítky let. A toho nebude moci dosáhnout, pokud nebude dekarbonizovat, nebude se chovat ohleduplně ke svému okolí a zaměstnancům, nebude transparentní a korektní vůči zákazníkům. Udržitelnost je globální trend, nejen evropský. Řeší ji všechny státy a také největší globální firmy, pro které jsou naše společnosti často subdodavatelé. Zákazníci na Západě požadují ekologické produkty a firmy se tomu přizpůsobují. Cíle jsou nastavené a legislativa daná, nemá smysl se proti tomu vzpouzet. Pojďme na transformaci nahlížet jako na příležitost, která nám pomůže uspořit, posílit naši soběstačnost, zefektivnit procesy. Čím více budeme otálet, tím více nám ujede vlak oproti ostatním a doplatíme na to. Česko je proexportní ekonomika závislá na EU a nemůžeme ignorovat, co se děje okolo nás. Pokud bychom tuto realitu tento fakt opomíjeli, ztratíme naši konkurenceschopnost.
Co podle vás přinese povinný ESG reporting, který zavádí pro velkou část firem Evropská unie?
Zpřísnění pravidel ESG reportingu je reakcí na poptávku ze strany vlád, firem, bank a investorů, kteří chtějí činit informovaná rozhodnutí o tom, kam investují, jaké firmy podporují a chtějí posílit schopnost řídit rizika, která se pojí s firmami s vysokou klimatickou stopou. Rozšíření povinnosti nefinančního reportingu určitě přispěje k větší informovanosti trhu a posílí důvěru mezi stakeholdery. Napomůže posunu od toho, že firmy zveřejňují pouze pozitivní informace, k větší transparentnosti jejich celkových aktivit. Firmy tak budou více motivovány chovat se udržitelně a ty, které tak činí, získají konkurenční výhodu. Dostupnost těchto dat zároveň umožní zákonodárcům lépe nasměrovat podporu tam, kde je opravdu potřeba. Je ale také nutné dodat, že nové požadavky jsou opravdu komplexní, a zvláště na začátku, kdy budou firmy systém sběru dat a jejich vykazování nastavovat, bude z hlediska jejich finančních i personálních kapacit náročný.
Comments