Jak se environmentální zodpovědnost projevuje v developmentu? Nakolik mohou k udržitelnosti přispívat dřevostavby? A proč jsou Češi vůči dřevostavbám spíše skeptičtí? Nejen na tyto otázky odpovídali v závěrečném bloku živého streamu projektu [ta] Udržitelnost dva zástupci investiční společnosti Progresus Invest Holding a zároveň majitelé RD Rýmařov, Lukáš Zrůst a Lukáš Foral.
Aktuálním trendem stavebnictví jsou udržitelné nemovitosti, dřevostavby. Jsou ekonomicky dostupné a mají lepší environmentální bilanci než konvenční domy, protože odpadá vysoká spotřeba energie a vody, která souvisí s materiály používanými v konvenčním stavebnictví. V České republice se tomuto trendu věnuje i společnost RD Rýmařov. „Naše dřevostavby kopírují a splňují podmínky dokumentu OSN o udržitelnosti staveb z roku 1992. Tam je popsaná schématika, co má stavba splňovat a jak má šetřit životní prostředí,“ říká Foral.
Největší vzestup měly udržitelné dřevostaveby podle Forala mezi roky 2019 a 2020. „Tehdy každá šestá výstavba rodinného domu byla dřevostavba. Nyní trend lehce poklesl, “ vysvětluje Foral. Trendu zvyšování počtu dřevostaveb nepomáhá současná válečná situace, přesto se spolumajitel RD Rýmařov Lukáš Zrůst drží prognózy, že tlak na pasivní domy bude každým rokem větší, a to prospěje i odbytu dřevostaveb. „Stavby budou celkově dostupnější i díky zvyšování cen materiálu, jako jsou například cihly. Dřevo bude stále o něco levnější. Podle mého nás čeká éra dřevostaveb,“ říká Zrůst. Zájmu Čechů ve zmíněném období podpořila i covidová pandemie, jelikož řada lidí se chtěla vystěhovat z měst a dřevostavba byla díky možnosti rychlé výstavby jasnou volbou. RD Rýmařov dokáže dům postavit i za deset dní.
Development dřevostaveb je v České republice velmi omezen, jelikož je limitován systémem požárních směrnic, podle kterých není možné stavět „dřevěné“ budovy výše než do čtyř pater. „Nedávno jsme byli navštívit developera a architekta v Rakousku, který postavil 95metrovou budovu HOHO s 24 patry. Nejvíce nás ale překvapil fakt, že Rakousko mělo podobné limitace, a kvůli tomuto projektu se to změnilo. Celý politický a obecný proces změny tohoto omezení trval jeden rok, což je pro nás něco nepředstavitelného, a následně bylo možné postavit mrakodrap ze dřeva,“ vypráví Foral. Společnost RD Rýmařov podle Zrůsta technicky nic neomezuje, problém je pouze u zmíněných požárních předpisů z roku 1968.
RD Rýmařov využívá nové technologie, kdekoliv je potřeba. Kruh cirkulární ekonomiky mají v plánu uzavřít i koupí vlastního lesa a vyřešení výstavby nebo koupě lesní pily. „V minulém roce jsme s kolegou řešili nové projekty. Jelikož z lesů bereme tolik dřeva, chceme dávat i něco zpátky. Na jeden dům je v průměru potřeba zhruba 20 stromů, chceme tedy tyto stromy do lesů vrátit zpátky, a proto budeme vysazovat. Partnerem pro tuto výsadbu je Česká lesnická akademie, která nám s projektem pomáhá,“ říká Floral. Společnost řeší i otázku odpadu. RD Rýmařov se snaží materiál nakupovat tak, aby se většina dřeva zpracovala, případně zbytek zužitkují zaměstnanci ve vlastních krbech. Přesto společnost pracuje na dalším nápadu vytápění zbytkovým dřevem v rámci výrobních hal.
Na jaké další inovace jsou majitelé pyšní? „Snažíme se posouvat dál v rámci technologií a nyní pracujeme s oblastí mykologie. Díky našemu společníkovi se snažíme řešit nábytek z hub a použití mykologické technologie v rámci výstaveb,“ líčí Zrůst. Jedná se o mycelium, neboli podhoubí, jde o komplikovaný podzemní shluk vzájemně propletených vláken, které v přírodě tvoří houby a některé bakterie. Její schopnosti lze využít i na tvrdost betonu nebo cihly, záleží na zpracování a zrání houby. „Cílíme na to, že chceme být největší pěstírnou této houby v Evropě. Daří se nám mít produkční rovinu mycelia a následně z toho budeme vyrábět například nábytek, ale chtěli bychom i nahradit polystyren a další těsnící materiály,“ uzavírá Foral.
Celý stream zde.
Komentar