top of page

Tepelné čerpadlo není všeobecný ideál, kdy dává větší smysl plynový kotel?

Kdo dnes řeší vytápění pro svůj dům či byt, stojí před nelehkým rébusem. Jaké zdroje mají šanci přestát legislativní požadavky Zeleného údělu Evropské unie? Které budou smysluplné technologicky, které budou dostupné ekonomicky a které budou dostupné vůbec? Řešením pro budoucnost se zdají být tepelná čerpadla, jejichž dodavatelé s příchodem energetické krize mnohdy hlásili: "vyprodáno". Tato technologie ovšem zdaleka není vhodná ve všech případech a problematické je její nasazení zejména ve starších domech, říká v livestreamu projektu [ta]Udržitelnost Martin Slabý, předseda představenstva společnosti Pražská plynárenská Distribuce a zároveň předseda Rady Českého plynárenského svazu.

 

V novostavbě, která už je dnes povinně navržena jako nízkoenergetická nebo dokonce pasivní, je podle něj tepelné čerpadlo správným řešením. Nejlepší faktor efektivity má totiž v objektech, které jsou dobře tepelně izolovány a vytápěny podlahovým vytápěním s nízkým teplotním spádem, což znamená, že rozdíl mezi teplotou vody odcházející do topného systému a teplotou vody vracející se je relativně malý. "Nejvyšší účinnost mají tepelná čerpadla, která dodávají topnou vodu o teplotě kolem 35 stupňů Celsia," upřesňuje Slabý.


Ve starším domě bez podlahového vytápění, nebo ještě hůře bez pořádného zateplení, je ovšem třeba dostat z čerpadla vodu podstatně teplejší, čímž se faktor jeho efektivity podstatně snižuje. "Čerpadlo pak v zimních měsících v zásadě přechází do režimu elektrokotle, což je to nejdražší řešení," říká Martin Slabý.


Nejde ale jen o účinnost a ekonomický rozměr věci. Tepelné čerpadlo je samo o sobě bezemisní zdroj, který společnost posouvá k ochraně klimatu. Jenže ho pohání elektrická energie a pak je zásadní, jak tato energie vzniká. Energetický mix Česka bude podle Slabého rozhodně do roku 2030, možná až do roku 2038, velmi významně záviset na výrobě elektřiny z uhlí. "Jestliže v lednu a únoru slunko moc nesvítí a není tedy dostatek energie z obnovitelných zdrojů, ale přitom mrzne a je třeba více topit, tak se bez uhlí prostě neobejdeme. Tepelné čerpadlo má tehdy zároveň nejnižší faktor efektivity. Potkávají se tak dva fenomény, kdy potřebujeme co nejvíce elektrické energie, kterou v tu chvíli co nejvíce vyrábíme na uhelném zdroji. Ani emisně v tu chvíli tedy čerpadlo není výhodným řešením," vysvětluje Slabý.


Obecně se podle něj dá říct, že do nového domu patří tepelné čerpadlo určitě, vlastníci starších nemovitostí by si ale měli nechat poradit. Pro ně bude často vhodnějším řešením plynový kondenzační kotel, který už dnes dosahuje velmi vysokých účinností. Majitel domu se přitom nemusí obávat, že by investoval do technologie, které se bude muset záhy zbavovat kvůli ekologické politice Evropské unie. Plyn budeme využívat i v roce 2050, říká Martin Slabý. Neobejde se bez něj energetický mix, zejména výroba elektřiny, ani vytápění. Nepůjde už ale pouze o zemní plyn, nýbrž o směs plynů, v níž se uplatní biometan, zelený vodík nebo možná syntetický metan.


Zemní plyn ale bude hrát v dalších letech rozhodující roli a bude dostupný i po odpojení dříve stěžejních dodávek z Ruska. "Dokázali jsme je nahradit zejména dodávkami LNG, kde jsme zvládli přilákat k evropským břehům lodě z USA a Kataru. V tu chvíli jsme preferovali zásadu dostupnosti, aby plyn byl, před zásadou za kolik, prostě jsme ho přeplatili. A to je plyn, který máme dnes v ČR k dispozici," říká Martin Slabý. Druhou zdrojovou oblastí je podle něj Norsko, odkud komodita teče potrubím přes Severní moře. Česko se také může opřít o zásobníky, v nichž má uloženo přes 40 procent své roční spotřeby zemního plynu.


Proč je pro Českou republiku perspektivní biometan a už méně vodík? Potřebujeme účast v dalších terminálech na LNG? Na které aspekty udržitelnosti se dnes poněkud zapomíná? Celý rozhovor s Martinem Slabým můžete shlédnout zde.

コメント


bottom of page