Jak se daří plnit závazky udržitelného rozvoje spojené se strategickým rámcem Česká republika 2030? To bylo hlavním tématem streamu Trendy v udržitelnosti, do nějž přijala pozvání Anna Pasková, ředitelka odboru politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje sekce ochrany klimatu na ministerstvu životního prostředí.
Odbor, který Anna Pasková vede, se zabývá celým spektrem oblastí spadajících pod udržitelný rozvoj, tedy nejen environmentálními aspekty, ale i aspekty sociálními, ekonomickými a také tématem vládnutí či dokonce dobrého vládnutí neboli good governance. Na letošní rok připadá výročí 20 let od momentu, kdy byl udržitelný rozvoj poprvé zařazen do agendy státní správy. Za tu dobu se z popelky na okraji zájmu stal svébytný obor, který stále nabývá na významu a perspektiva udržitelného rozvoje proniká do jednotlivých agend státní správy.
Aktuálně se ministerský odbor zabývá plněním strategického rámce Česká republika 2030, který byl přijat v roce 2017. Rámec ČR 2030 vychází z globální Agendy 2030 přijaté OSN v roce 2015. Česko se zavázalo k plnění 17 cílů udržitelného rozvoje, ovšem s tím, že je adaptuje v podobě vhodné pro potřeby České republiky. „Máme lokální specifika, specifické problémy a specifické cíle a také pro nás neplatí výzvy, které platí pro rozvojové země,“ vysvětluje Pasková.
Od roku 2019 do letoška běžel/byl realizován projekt Mechanismy prosazování udržitelného rozvoje ve státní správě, který byl do značné míry navázán na výše zmíněný strategický rámec. Podle Paskové bylo jedním z cílů projektu nastavení implementace a plnění strategického rámce ve státní správě a rozšíření sítě reportingu a sběru dat a indikátorů. „Tak jako firmy rozkrývají, co vše je nutné reportovat, tak jsme to i my rozkryli na národní úrovni a máme sadu více téměř 450indikátorů, které monitorujeme a současně reportujeme,“ říká šéfka odboru.
Jedním z konkrétních výstupů je web sdg-data.cz, kde lze nalézt indikátory, které se mezinárodně reportují vůči cílům udržitelného rozvoje OSN, i ty, které se týkají plnění národních cílů v rámci strategie Česká republika 2030. „Dále máme dvě extenzivní hodnotící publikace, první je zpráva o kvalitě života, která vyšla v roce 2020, v roce 2021 na ni navázala publikace o plnění jednotlivých cílů agendy 2030. Oba tyto materiály jsme pak přetavili do krátkého přezkumu hodnocení cílů udržitelného rozvoje z pozice České republiky,“ říká Pasková.
Do konce tohoto roku by měla být hotova aktualizovaná zpráva o kvalitě života v Česku, která bude relevantnější, neboť ta první byla ovlivněna anomáliemi covidového období, zatímco do té nové se již propíše nová ekonomická a společenská realita ovlivněná postcovidovou situací, válkou na Ukrajině a vysokou inflací spojenou s energetickou krizí.
Rok 2030, k němuž se vážou mezinárodní i národní strategie udržitelného rozvoje, se dlouho zdál být v nedohlednu. Ve skutečnosti je však za dveřmi. Není to na plnění cílů příliš blízký horizont? „Ten horizont máme daný a předpokládáme, že na globální úrovni bude letos v září potvrzen na SDG summitu v New Yorku při okraji valného shromáždění, kde se sejdou hlavy států. Předpokládáme, že samotný rámec i těch 17 cílů budou podpořeny a to tak, abychom se buď vrátili zpět na trajektorii plnění, nebo alespoň udrželi progres, který byl učiněn.
Jak se daří prosazovat téma udržitelnosti ve státní správě? Jak funguje rozdělení této agendy mezi jednotlivými rezorty? A kolik lidí má vlastně téma udržitelnosti za Česko na starosti? Sledujte video zde.