Strategie v šuplíku město neochladí. Klimatická odolnost začíná v ulicích, říká Petr Pavelčík z CI2
- 7. 4.
- Minut čtení: 3
Stín stromu v parném dni nebo schopnost krajiny zadržet vodu už nejsou jen pěknými doplňky měst – jsou dnes stejně zásadní jako silnice nebo datové sítě. S klimatickou odolností obcím i firmám pomáhá organizace CI2, jejíž ředitel Petr Pavelčík byl hostem podcastu Trendy v udržitelnosti vznikajícího ve spolupráci e15 a projektu [ta] Udržitelnost. Zatímco byznys v měření uhlíkové stopy objevuje nečekanou konkurenční výhodu, samosprávy řeší jiný problém: jak dostat strategie z plánů do reality. „Skutečná odolnost začíná v momentě, kdy starosta vyjde ven a podívá se na obec jinýma očima – tam, kde lidem v horku chybí stín, začíná práce, kterou žádný papír nenahradí,“ říká Pavelčík.
Celý rozhovor si můžete pustit také na TOMTO odkazu.
Když se v létě rozpálí náměstí nebo déšť během pár minut promění ulice v řeky vody, klimatická změna přestává být abstraktní pojem. Pro starosty i firmy se stává každodenní realitou, se kterou je potřeba pracovat. V tu chvíli přichází na řadu data, strategie, a hlavně schopnost přenést plány z papíru do praxe. Právě s tím pomáhá Petr Pavelčík, ředitel organizace CI2, která se dlouhodobě zaměřuje na měření uhlíkové stopy a budování klimatické odolnosti.
„Odolnost se týká stavu budov, území, infrastruktury i zdraví lidí. Když se jí obec začne zabývat, může lépe řešit zeleň, vodu i veřejná prostranství tak, aby se tam lidem dobře žilo,“ vysvětluje v podcastu Trendy v udržitelnosti.
Plán je začátek, ne cíl
„Zkušenosti z praxe ale ukazují, že i kvalitní adaptační strategie často končí v šuplíku. „Je potřeba, aby existoval člověk nebo skupina lidí, kteří si téma vezmou za své a budou se mu dlouhodobě věnovat. Záleží na prioritách radnice i na zajištění financí,“ upozorňuje Pavelčík.
Rozdíly mezi malými obcemi a velkými městy jsou zásadní. Zatímco menší sídla mohou reagovat rychle a flexibilně, velká města narážejí na složitou infrastrukturu, množství aktérů i konflikty zájmů.
Navíc je tu výrazně silnější efekt městského tepelného ostrova, kdy velké betonové plochy nepropouštějí vodu a historicky vzniklé zpevněné plochy mohou zvyšovat riziko přívalových povodní. „Úkolem je vrátit do měst přírodu tak, aby nejen zmírnila dopady extrémního počasí, ale zároveň fungovala v každodenním životě občanů. Tedy v dopravě, mobilitě i využívání veřejného prostoru. A to je skutečná výzva,“ dodává Pavelčík.
Co tedy může udělat starosta, který chce začít hned zítra? Podle ředitele organizace CI2 stačí, když jednoduše vyjde do obce a podívá se na ni jinýma očima. Měl by si všímat míst, kde chybí stín, kde se drží voda nebo kde se lidem v horku špatně funguje. Právě v těchto detailech podle něj začíná skutečná odolnost.
Petr Pavelčík, CI2
Uhlíková stopa jako byznysová příležitost
Výrazný posun je patrný i v soukromém sektoru. Uhlíková stopa už pro firmy přestává být jen kolonkou v ESG reportingu. Podle Pavelčíka jí chtějí řešit i samotné společnosti a vnímají to jako konkurenční výhodu i součást svého byznysu.
CI2 navíc provozuje program, který firmám umožňuje kompenzovat emise podporou projektů přímo v Česku, například výsadbou dlouhověké zeleně v obcích. Pavelčík ale varuje před zjednodušenými „odpustky a greenwashingem. „Offset musí být vždy jen doplňkem, ne řešením. Základem je emise skutečně snižovat vlastními kroky v provozu,“ konstatuje.
Data z Antarktidy v českých ulicích
Zásadní roli v celém procesu hraje také zapojení mladé generace. Organizace CI2 pomáhá propojovat radnice s místními školami, aby se děti o klimatu neučily pouze teoreticky. Praktická opatření přímo ve školách či jejich areálech jim umožňují lépe pochopit souvislosti než samotná výuka z učebnic, přičemž škola zároveň funguje jako centrum komunity, kde se setkávají rodiče i další skupiny obyvatel.
Aby veřejnost pochopila naléhavost změn, CI2 zprostředkovává i unikátní propojení s českým vědeckým výzkumem na Antarktidě. Póly jsou „ledničkou planety“, která vyrovnává výkyvy klimatu. Organizace zároveň ukazuje, jak dění na druhém konci planety přímo souvisí s tím, jestli u nás v obci bude sucho nebo přívalový déšť.
Zkušenost s polárním výzkumem a fascinace polární faunou přitom dokáže žáky nadchnout natolik, že se z pasivních posluchačů stávají aktivními hybateli změn, jak ve svých školách, tak obcích i komunitách.
Jak funguje česká databáze uhlíkové stopy a proč by firmy měly začít právě u ní? V čem mají malé obce v adaptaci oproti metropoli výhodu? A proč je v boji s klimatickou změnou stejně důležité budování silných sociálních vazeb jako samotné technické parametry budov? Poslechněte si celý rozhovor s Petrem Pavelčíkem v podcastu Trendy v udržitelnosti.
Komentáře