Pro banky je to téma, v němž je spolupráce nejen prospěšná, ale dokonce nutná. Udržitelná transformace přináší zásadní změny ve fungování byznysu. Plyne z toho řada výzev, problémů, otázek, na které se často hledá odpověď lépe společně. Pro bankovní sektor je jednou z takových výzev sběr dat o stavu udržitelnosti jejich firemních klientů. Aby fungoval efektivně, používá šest velkých tuzemských bank společný strukturovaný ESG dotazník. "Stačí ho vyplnit jednou, a tato data si sdílíme. Klient tedy nemusí zodpovídat několikrát to samé nebo i poskytovat různým bankám odpovědi na různé sady stejných otázek. Navíc má veškerou podporu ve formě výkladu a návodu, což mu umožní se v problematice zorientovat," přiblížila v livestreamu projektu [ta]Udržitelnost Hana Kovářová, předsedkyně komise pro udržitelné finance České bankovní asociace a ředitelka komunikace Komerční banky.
Za online dotazníkem, který usnadní život bankám a neméně i jejich klientům, je zhruba rok práce. Vytvořila ho Česká bankovní asociace se společností CRIF – Czech Credit Bureau a dostupný je pro firmy na platformě Synesgy (www.synesgy.cz). Svým klientům ho nabízejí Česká spořitelna, ČSOB, ING Bank, Komerční banka, Raiffeisenbank a UniCredit Bank.
Firmy musí rámcově zodpovědět zhruba od 50 do 100 otázek v závislosti na své velikosti, rozsahu podnikání a dalších faktorech. Například pokud nemají zaměstnance, celé části dotazníku přeskočí. Dotazník je automatizovaný s řadou funkcionalit zaměřených na uživatelský komfort. "Myslím si, že není nějak rozsáhlý, ale náročnost jeho vyplnění závisí na připravenosti klienta. Pokud bude něco takového dělat poprvé, nejdříve si bude muset všechny otázky projít a zjistit, zda vůbec taková data má a kde. Vyplňování pak může probíhat v několika etapách," uvedla Kovářová. Pokud se chce firma naopak v udržitelnosti dál posouvat, CRIF nabízí nadstavbu nad bankovním dotazníkem, která jde do větší hloubky a vyžaduje víc sektorově zaměřených informací. Dotazů může být až kolem 250, ale výsledkem je poté i skóre udržitelnosti, které poskytne vstupní informaci o tom, jak si podnik v udržitelnosti vede a jaké aktivity může podniknout pro zlepšení na tomto poli.
Otázky ve společném bankovní dotazníku se v principu týkají informací, které budou do budoucna i součástí nefinančního reportingu firem. "To znamená, že jde o informace, které se týkají klienta jako takového. Ptáme se na věci spojené se všemi aspekty ESG. V oblasti E jde třeba o současnou i plánovanou spotřebu energií, vody, produkci odpadu, uhlíkovou stopu, certifikace. V sociální oblasti otázky míří třeba zase na rozdíly mezi výplatami žen a mužů. Jde vlastně o takový celkový screening," přiblížila manažerka Komerční banky.
Neznamená to ale, že klienti i banky mají po vyplnění ESG dotazníku vystaráno. V souvislosti s konkrétními projekty, investicemi či záměry se bankéři musí detailně doptávat na daný předmět financování a zde už vstupují do hry jejich strategie a rizikové politiky jednotlivých bank. "To je tvrdá dělící čára a stopka mezibankovní spolupráce. Tyto strategie a přístupy jsou samozřejmě individuální a nesdílíme si je navzájem," uvedla Hana Kovářová.
Ke spolupráci banky přistoupily také při vyhodnocování nemovitostních portfolií. "Budovy vnímáme jako jednu z oblastí, které je potřeba se věnovat poměrně rychle, protože cíle dekarbonizace nastavené evropskou legislativou se kvapem blíží," vysvětlila Kovářová. Banky by se proto chtěly v nejbližší době dopracovat ke "skenu" trhu. Jako v případě společného ESG dotazníku i zde našly společný metodologický přístup, aby data byly schopny dát dohromady. Podařilo se jim také zajistit si přístup do databáze průkazů energetické náročnosti budov, odkud si mohou stahovat informace. "Vysněný scénář je, že databáze energetických štítků budov bude veřejná a propojená s katastrem nemovitostí, takže my se podíváme do katastru, stáhneme si všechna data ohledně energetické náročnosti staveb a takto si oskórujeme celé portfolio," nastínila manažerka Komerční banky. K tomuto ideálu ale podle ní povede delší cesta, která se neobejde bez podpory v legislativě.
Mají banky dostatečně silný hlas při vzniku strategických dokumentů v oblasti udržitelnosti? Proč se bez nich udržitelná transformace neobejde? Jakou zpětnou vazbu zatím dává praxe evropské taxonomii, tedy výčtu udržitelných ekonomických aktivit? Sledujte celou debatu s Hanou Kovářovou.
Comments