Skříně přetékají, skládky taky. Secondhand není trend, ale nutnost, říká zakladatelka nadace Moment

Šatníky nám praskají ve švech, přesto módní průmysl dál chrlí nové kolekce tempem, které by obléklo dalších šest generací. Secondhand už dávno není nouzové řešení. Je to racionální odpověď v době, kdy máme víc, než dokážeme unosit. „Hlavní problém není jen uhlíková stopa, ale nadvýroba a nadspotřeba,“ říká Markéta Soukupová, zakladatelka nadace Moment v podcastu Trendy v udržitelnosti, který vzniká ve spolupráci e15 a projektu [ta] Udržitelnost. Její organizace dnes provozuje deset charitativních prodejen, kam lidé darují oblečení, knihy i drobnosti z domácností, a sto procent výtěžku posílá dál neziskovým projektům. 

---

Celý rozhovor si můžete pustit také na TOMTO odkazu.

Moment vznikl původně jako charitativní obchod navázaný na denní stacionář pro handicapované. Dnes provozuje deset kamenných prodejen v Praze, Olomouci a Ostravě a chystá další dvě v Brně. 

Princip jeho fungování je jednoduchý, ale v českém prostředí stále výjimečný: lidé darují oblečení, knihy či drobné předměty, Moment je prodá ve svých obchodech a sto procent výtěžku následně rozděluje mezi další neziskové organizace. „Vytahujeme oblečení z českých skříní a vracíme ho zpátky českým zákazníkům,“ popisuje Markéta Soukupová, zakladatelka a ředitelka nadace Moment. Právě lokálnost podle ní zásadně odlišuje Moment od běžných secondhandů, které často prodávají textil z kontejnerových sběrů ze zahraničí.

Tričko za pár korun, problém na roky

Každý týden projde rukama organizace přibližně jedna a půl tuny textilu. Asi 60 až 65 procent se daří znovu využít. Buď prodejem, nebo jiným smysluplným způsobem. „Potřebujeme oblečení, které jsme schopni prodat. Vždy říkáme: darujte nám to, co byste si sami ještě koupili,“ vysvětluje Soukupová.

Právě kvalita je jedním z největších úskalí dnešní módy. Levné materiály, vysoký podíl polyesteru a krátká životnost znamenají, že značná část oblečení nemá po dosloužení žádné další využití. „Sedmdesát procent textilní produkce je dnes polyester. To je v podstatě plast a ten dál recyklovat neumíme,“ upozorňuje.

Moment se proto snaží hledat cesty, jak s neprodejným textilem naložit co nejzodpovědněji. Bavlněné kusy míří například do psích útulků nebo autoservisů jako hadry. Část výplní ze zimních bund se daří znovu využít v upcyklačních dílnách. Přesto zůstávají objemy, pro které neexistuje jiné řešení, než je zlikvidovat jako odpad. „Nechceme se podílet na tom, že se secondhandový textil ve velkém vyváží do Afriky nebo Asie,“ dodává Soukupová.

Oděv za pár stovek má podle Markéty Soukupové mnohem vyšší cenu než ukazuje cedulka v obchodě. „Když si koupíte tričko za 199 korun, děláte ty nejchudší lidi na planetě ještě chudší a ty nejbohatší ještě bohatší,“ říká. Připomíná, že majitelé módních řetězců se pravidelně objevují mezi nejbohatšími lidmi světa, zatímco země, kde se oblečení vyrábí, zůstávají na chvostu minimálních mezd.

Peníze, které dávají neziskovkám svobodu

Vedle environmentálního dopadu je klíčovou součástí fungování Momentu také způsob, jakým podporuje neziskový sektor. Organizace poskytuje takzvané svobodné finance, tedy prostředky bez účelového omezení. „Neziskovky často dokážou získat granty na konkrétní projekty, ale chybí jim peníze na provoz nebo nečekané náklady,“ říká Soukupová. Právě tyto finance jsou pro malé organizace často zásadní.

Moment proto podporuje menší neziskové organizace s jasným dopadem a silným vedením. Finance jim poskytuje bez účelového omezení, s důvěrou, že je využijí tam, kde jsou nejvíc potřeba. „To je pro ně často cennější než peníze vázané na jeden konkrétní projekt,“ dodává.

Jako příklad uvádí organizaci Kola pro Afriku, která sbírá stará kola v Česku a posílá je dětem v Gambii, aby se snáze dostaly do školy. Zatímco na logistiku lze získat grant, náklady na očkování pracovníků, kteří projekt realizují přímo na místě, už často nikdo nehradí. Právě tady mají svobodné finance zásadní význam.

Markéta Soukupová, Moment

Secondhand jako norma, ne nouze

Moment má své prodejny i ve velkých nákupních centrech, tedy v místech, která jsou symbolem nadspotřeby. Podle Soukupové to nebyl původní záměr, ale ukázalo se, že právě tam má projekt nejsilnější dopad. „Chceme ukázat, že nakupovat z druhé ruky je normální. Není to otázka nouze, ale běžné volby,“ říká.

Nedůvěra k secondhandům má v Česku podle ní historické kořeny spojené s dobou nedostatku. Přetrvává i obava z nošení oblečení po někom jiném. „Paradoxně je oblečení z druhé ruky často bezpečnější než nové, které ještě nikdo nepral,“ dodává Soukupová.

Do budoucna chce Moment dál rozšiřovat síť charitativních obchodů a podporovat rozvoj cirkulární ekonomiky v Česku. „Naší ambicí je, aby se darování a znovuvyužívání věcí stalo samozřejmostí a aby lidé viděli, že neziskový sektor je přirozenou a důležitou součástí společnosti,“ uzavírá Soukupová.

Proč máme plné skříně, ale pocit, že nemáme co na sebe? Jak Moment pracuje s nadbytkem oblečení, které končí nevyužité, a jak si vybudovat opravdu udržitelný šatník? Sledujte celý rozhovor s Markétou Soukupovou.