top of page

Recyklace materiálů je nutnost. Stavby ale prodražuje, říká Simon Johnson

  • cover-story
  • 22. 4.
  • Minut čtení: 3

Development čeká od roku 2028 zásadní změna, protože dopady staveb na životní prostředí se začnou posuzovat v celém jejich životním cyklu. Započítávat se bude environmentální stopa materiálů, samotné výstavby, provozu budovy i jejího případného konce. Pozitivní vliv může mít v této bilanci opětovné použití materiálů z demolic. „Recyklace by měla snížit náklady, ale zatím nám vždy vyšla jako nákladová položka. Doufám, že postupně začne mít na rozpočty pozitivní vliv,“ říká generální ředitel společnosti Crestyl Simon Johnson v podcastu Trendy v udržitelnosti, který vzniká na Info.cz ve spolupráci s projektem [ta] Udržitelnost. 

Celý rozhovor si můžete pustit nebo poslechnout také na TOMTO odkazu.


Ač by to člověk nehádal, Simon Johnson stavěl kanceláře v Londýně už v době vlády Margaret Thatcherové. Ve svém oboru má dlouhé zkušenosti a je svého druhu pamětníkem. Zároveň neskrývá víru v prospěšnost udržitelné transformace, proto kterou se Evropa rozhodla. „Naše komerční projekty jsme začali stavět ve standardu LEED Gold už od roku 2014, takže je to něco, co jen nám velmi blízké,“ říká původem britský manažer. Důraz na udržitelnost podle něj developmentu vytyčil jasný směr a měl pozitivní dopady. Kvůli zesílení opatrných až negativních hlasů a ochlazení zájmu, které je v byznysu patrné, je však nyní obtížné předvídat, co bude dál. „Myslím, že základní směr se nezmění, ale nastane zpomalení, což může mít postupně dost negativní vliv na životní prostředí,“ uvedl Johnson v podcastu.


Crestyl se řídí svou ESG strategií, v níž například počítá nejpozději letos se zavedením sytému environmentálního managementu. „Jde o systém dokladování, reportingu a implementace jednotlivých bodů strategie, což nám umožní sledovat nejenom náš výkon, ale co je důležitější, výkon našich dodavatelů a dalších partnerů,“ přiblížil Johnson. Rozšíření systému na partnery ovšem bude dlouhodobější a postupná záležitost, protože je jich široká škála. Řada z nich však může posouvat dopředu samotný Crestyl, protože někdy jsou v ledasčem dál.


Simon Johnson, Crestyl a moderátor David Mařík

Simon Johnson, Crestyl a moderátor David Mařík


Velkým tématem je ve stavebnictví, které je ohromně náročné na suroviny, cirkularita materiálů. V Česku podle Johnsona platí poměrně přísné stavební normy a recyklace je v poměrně pokročilé fázi. Crestyl k ní tlačí i rozhodnutí dosahovat u komerčních staveb vysokých úrovní certifikace LEED. Recyklovaný materiál firma použila v projektu Hagibor a využívá jej i při výstavbě současného stěžejního projektu, kterým je Dornych v Brně. Alespoň zatím to ovšem není ekonomicky efektivní záležitost, protože představuje náklady navíc. Simon Johnson ale věří, že do budoucna se to i vzhledem k technologickému pokroku změní.


Protože provoz staveb spotřebuje ohromné množství energií, stále větší důraz se klade na jejich energetickou úspornost. Výslednou bilanci umí výrazně zlepšit vlastní obnovitelný zdroje energie, ale ne vždy jej lze na budovu instalovat. V Crestylu jdou v tom případě cestou externího dodavatele zelené energie, s partnery ale diskutují i možnost stavět na zatím nevyužitých pozemcích vlastní solární farmy, jejichž produkce by pomohla ozelenit energetiku budovaných projektů. Jako zajímavá možnost se ale podle Johnsona rýsují i solární fasády budov.


Development nesměřuje jen k zeleným řešením, centrem jeho zájmu se podle šéfa Crestylu víc a víc stává člověk a se všemi rozličnými potřebami. „Jen kvalitní kancelářský prostor u metra už dávno nestačí, musíme nabídnout mnohem víc. Dnes musíme lidi sytit, bavit, starat se o ně po mnoha stránkách,“ zhodnotil Johnson. Nájemce musí mít radost z využívání daného prostoru a jeho zaměstnanec musí dostat prostředí, kam chce jít do práce. Důvodem je i to, že v Česku je nezaměstnanost nízká a v Praze prakticky nulová, takže firmám se hodí každý benefit, který mohou lidem nabídnout. Crestyl tak například pro své nové projekty ustavuje komunitního manažera či manažerku, kteří mají na starost právě to, aby do středu projektů stavěli člověka.


Bude se stavět z předem vyrobených dílů? Ozelení se po řadě střech i fasády?  Zhoustne Praha a poroste do výšky?  A proč čeští kupci bytů příliš neslyší na udržitelné certifikace? Sledujte celý rozhovor se Simonem Johnsonem.


Comments


bottom of page