Věra Babišová pomáhá odsouzeným navrátit se do normálního života. Projekt, za nímž stojí, umožňuje vězňům ve vybraných věznicích, aby v rámci výkonu trestu pracovali jako operátoři call center. Po propuštění pak nezůstávají na pospas osudu, ale dostává se jim další pomoci a asistence. "Před deseti třinácti lety, kdy jsme začínali, si naše společnost příliš neuvědomovala, že podstatou trestu nemá být odplata, tedy aby odsouzený seděl, až zčerná, ale že je potřeba jej resocializovat a dát mu šanci, což v konečném důsledku snižuje zátěž veřejných zdrojů. Mám radost, že i my jsme přispěli k tomu, že si to stát již uvědomuje," říká nominantka ocenění Czech Sustainability Leaders Award. To letos poprvé uděluje nejstarší česká platforma odpovědného podnikání Business Leaders Forum a partnerem cen je projekt [ta]Udržitelnost.
Co považujete za svůj největší dosavadní úspěch v oblasti udržitelnosti?
Už více než let propojujeme podnikání se sociální činností – aktivně pomáháme sociálně vyloučeným dostat se na trh práce a do normálního života. Ta cesta nebyla zpočátku jednoduchá. Od roku 2010 provozujeme komerční call centra ve vybraných věznicích. Naší cílovou skupinou jsou převážně recidivisté nebo vězni s dlouhými tresty. V mnoha případech jde o ty, kteří nemají pracovní návyky a většinou neměli pro řádný život stejnou startovací čáru jako většinová populace. Jsou to ti, kteří bez materiální a sociální pomoci mají cestu zpět do vězení téměř naprogramovanou.
Před těmi deseti třinácti lety si naše společnost příliš neuvědomovala, že podstatou trestu nemá být odplata, tedy aby odsouzený „seděl, až zčerná“, ale že je potřeba jej resocializovat a dát mu šanci, což v konečném důsledku snižuje zátěž veřejných zdrojů. Vždyť jeden odsouzený stojí stát cca 40 tisíc korun měsíčně. Mám radost, že i my jsme přispěli k tomu, že si to stát již uvědomuje.
Podařilo se nám tedy vytvořit udržitelný byznys model call center ve věznicích, který zároveň řeší sociální problém nízké zaměstnanosti a nekvalifikovanosti vězňů a tím i vysokého rizika jejich recidivy. A to není vše – po propuštění mají odsouzení možnost pracovat v našich „civilních“ call centrech. Vedle zaměstnání a kvalifikace jim poskytujeme individuální podporu při řešení závislostí, dluhů, bydlení, rodinných vztahů a samostatného života. Této podpoře říkáme „doprovázení“.
Evaluacemi našich projektů máme potvrzeno, že úspěšný model snižování recidivy představuje kombinaci vzdělávání, zaměstnávání a terapie. V tomto módu fungujeme společně s neziskovou organizací ŠANCE P.R.O., kterou jsme s kolegy zhruba před deseti lety založili. Celostátní recidiva se pohybuje kolem 70 procent, což je jedno z nejvyšších čísel v Evropě. U námi doprovázených klientů jsme aktuálně na polovině, tedy kolem 35 procent. To považuji za velký úspěch.
Na co jsem velmi pyšná, je naše firemní kultura, kdy jsme schopni skloubit ekonomický úspěch s pomocí druhým. Dnes tak populární slovo inkluze bylo pro nás samozřejmostí ještě před tím, než OSN definovala v roce 2015 své Sustainable development goals. Jen jsme o tom nevěděli a takto odborně jsme to nenazývali...
Máme radost z cen, které jsme za naši činnost obdrželi, včetně prestižní rakouské ceny za sociální inovaci Sozial Marie 2015.
Máte nějaký osvědčený postup, jak nadchnout pro téma udržitelnosti ostatní?
Jsou to lidské příběhy. Když vám procházejí rukama například mladí lidé, kteří se díky drogové závislosti a následné kriminální činnosti dostali do vězení se spoustou dluhů a odvrácenou rodinnou, která už jim ne věří, a po intervenci našeho vnitřního systému a kolegů se z nich stávají spokojení lidé, kteří se vyléčí, pracují, mají kde bydlet, zbaví se dluhů, narovnají si rodinné vztahy a pořídí si novou rodinu, pohladí to u srdce. A mnozí jsou s námi v kontaktu, přivádí své děti, i když už si našli jinou práci a naši další péči nepotřebují.
S čím se dnes nejvíce potýkáte, když se snažíte udržitelnou agendu posouvat vpřed a měnit ji v realitu?
Za mne jsou potřeba systémové změny a změny v trestní politice státu, a to je běh na dlouhou trať. Představuje to změny v legislativě i myšlení lidí. Snad se už konečně blíží novela trestního zákona. Dále pořád narážíme na neexistující funkční mezirezortní propojení pro přechod osoby z výkonu trestu do normálního života, což se týká zejména ministerstva spravedlnosti a ministerstva práce a sociálních věcí. Vytvořili jsme si vlastní systém, který toto supluje.
Pokud byste měla/měl jmenovat osobu, která by si ocenění Czech Sustainability Leader Award zasloužila více než vy, kdo by to byl a proč?
Jak se tak koukám na nominanty, přede všemi se skláním s obdivem a je mi velkou ctí, že jsem v jejich společnosti. Každý je činný a úspěšný v trochu jiné oblasti, všichni jsou pro udržitelnost velmi cenní, nemám preferenci.