Snižování spotřeby energií, efektivní nakládání s vodami a cirkulární ekonomika představují tři klíčové oblasti, které vidí jako perspektivní pro zelené financování UniCredit Bank. V livestreamu projektu [ta]Udržitelnost to řekl Jan Jašek, šéf expertního centra pro průmysl v této bance, která již v roce 2021 vykazovala kolem pětiny dlouhodobých firemních úvěrů ve svém portfoliu v kategorii ESG expozic.
I pro samotnou UniCredit byl tento podíl jistým překvapením, nicméně Jan Jašek zdůraznil, že fenomén ESG není svým obsahem nic zcela nového. Firmy se dlouhodobě snaží hledat úspory a optimalizovat náklady, aby získaly konkurenční výhodu a podobné investice často vedou i k vyšší udržitelnosti. "My jsme se na tato témata soustředili dlouhodobě, a právě proto těch zhruba 20 procent dlouhodobých investičních úvěrů představuje něco, co dnes můžeme označit jako ESG úvěry," uvedl Jašek. Zároveň přiblížil, že jde o peníze poskytnuté na "zelené" nemovitosti, obnovitelné zdroje a projekty vedoucí ke snižování spotřeby energií. Udržitelnost ale není jen o snižování dopadu na životní prostředí, takže necelá třetina z uvedeného objemu financí směřovala do sektorů s pozitivním sociálním dopadem. Šlo tedy například o úvěry do zdravotnictví, sociální infrastruktury, pro domovy seniorů či alzheimer centra.
Objem ESG úvěrů podle Jaška nadále roste a v loňském roce překonal cíl banky. "Musím říct, že kdybych se na to díval svou optikou, ten růst bych si představoval ještě dynamičtější," přiznal s tím, že na druhé straně je ale třeba říct, že společnost je teprve na začátku éry, kdy se udržitelnosti přikládá stěžejní význam.
UniCredit tak očekává další výrazný rozvoj zeleného financování, čemuž odpovídá i její zapojení do Net Zero Banking Alliance v roce 2021. Tato aliance sdružuje v několika desítkách zemí kolem 70 bank, které si daly za cíl výrazně snížit emisní stopu svých úvěrových a investičních portfolií do roku 2030 a do roku 2050 dosáhnout jejich uhlíkové neutrality. "To je poměrně ambiciózní plán, ovšem pokud nejsou ambiciózní cíle, nejsou výsledky," zhodnotil Jan Jašek.
V tuzemsku jsou podle něj na zelené financování obecně lépe připraveny pobočky nadnárodních korporací a větší firmy, protože je na ně více vidět a zároveň mají interní kapacity a skupinové know – how, jak k celé ESG transformaci přistoupit. "My ale vedeme poměrně intenzivní dialog i se středními a malými firmami a překvapilo nás, jak moc už to téma rezonuje i mezi nimi," řekl Jan Jašek. Menší podniky mají často tak trochu laický přístup, ale realizované investice či úpravy interních procesů se často dají zařadit do ESG rámce. Udržitelností se zabývají, a to nikoli pouze proto, aby se "obarvily na zeleno", ale aby se ubránily rizikům a případně získaly konkurenční výhodu. Zásadní je i tlak dodavatelsko-odběratelských řetězců. "Vidíme to v potravinářství, v automotivu, částečně ve strojírenství a zemědělství," přiblížil Jan Jašek. Právě v posledním jmenovaném oboru bude podle něj udržitelnost velké téma, protože ač si to při pohledu na zelená pole a louky málokdo spojí, zemědělství je celosvětově třetí v pořadí sektorů s největšími emisemi oxidu uhličitého.
V čem je kouzlo úvěrů navázaných na ESG rating? Jak firmám pomáhá ESG barometr? Podle čeho v UniCredit Bank hodnotí, zda je úvěr zelený? Sledujte celou debatu s Janem Jaškem zde.