Pro politiky není udržitelnost atraktivní. Pro všechny ostatní ano

Jak dál manažovat udržitelnost v období, kdy této agendě nepřeje geopolitická, ani vnitropolitická situace? O tom v rámci květnové Euro Business Breakfast diskutovali členka představenstva a šéfka udržitelnosti ve společnosti ČEZ Michaela Chaloupková a Roman Grametbauer, manažer zodpovědný za udržitelnost ve společnosti Philip Morris ČR.

---

Je zjevné, že z pohledu vrcholné politiky téma udržitelnosti tak trochu „vypadlo z módy“. Jenže na rozdíl od jevů společenských ty přírodní nepodléhají módním vlivům. Problém je v tom, že se v této oblasti nedají získat politické body snadno a rychle. Opatření přijatá v rámci snahy omezovat důsledky klimatických změn se totiž většinou ani nemají viditelně projevit, protože jejich cílem je v podstatě zachování stavu. Jejich úspěšné aplikace si tak málokdo všimne a to pro politiky není atraktivní. 

Právě na to upozorňuje i Chaloupková. „Jedna věc je politika, druhá realita. Udržitelnost a s ní související věci se plánují ne na roky dopředu, ale na desetiletí. My teď například připravujeme provoz Dukovan na 80 let. Politici si mohou říkat, co chtějí, ale my musíme jít dál,“ říká manažerka.

Grametbauer navazuje s tím, že podle jeho zkušenosti se od tématu udržitelnosti neodvrátila ani veřejnost. Jen se přístup trochu proměnil. „V Philip Morris vnímáme udržitelnost stále v duchu zkratky ESG. Patří tam tedy i sociální záležitosti a oblast řízení společnosti. A ani pokud jde o veřejnost, nebyl bych úplně skeptický, že by se lidé odklonili. Spíš mají více pragmatický přístup. Může tam být averze na některá slova, včetně ´udržitelnosti´, ale samotný obsah toho tématu lidi dál zajímá,“ myslí si.

Čas na změnu

Proto oba hosté panelu shodně tvrdí, že není důvod pro korekci dlouhodobých firemních cílů. „Nemáme ESG strategii, protože máme strategii vlastní – čistou energii zítřka, která je udržitelná sama o sobě. Dál platí náš závazek snížit do roku 2030 emise o 50 procent proti roku 2019 i závazek uhlíkové neutrality do roku 2040. Budovat bezemisní zdroje je správné. Dokazuje to i současná situace, kdy rostou ceny komodit a bezemisní elektřina má najednou správnou cenovku,“ tvrdí Chaloupková.

Držet nadále dlouhodobou linku, ale adaptovat se na aktuální situaci, je podle Grametbauera strategií nadnárodní Philip Morris International (PMI). „K radikální změně nedochází, ale je třeba sledovat vývoj a být schopen reagovat,“ říká manažer. Zcela se odvrátit od politiky udržitelnosti ostatně v mezinárodním byznysu ani není možné. „Když si zpracujete analýzu dvojí materiality, vidíte rizika, příležitosti a dopad působení firem. Vedeme dlouhodobý dialog s dodavateli a zjišťujeme, jak bychom mohli snižovat uhlíkovou stopu nebo spotřebu plastů. Většinou je to dlouhodobá spolupráce. My se svou strategií pro dodavatele představujeme určitou stabilizační kotvu, ale oni vědí, že se budou muset přizpůsobit a pomoci nám plnit cíle,“ předkládá Grametbauer a zmiňuje, že od loňského roku obstarává přepravu produkce z kutnohorské výroby do skladů velkoobchodníků třetí strana využívající nákladní automobily poháněné HVO, což je palivo vzešlé z použitého rostlinného oleje. Objem emisí díky tomu klesl zhruba o čtyři pětiny.

I přes to, že Evropská komise v průběhu loňského roku ubrala plyn z rychlé implementace ESG reportingu, řada firem z byznysové sféry, včetně PMI, pokračuje v realizaci svých dlouhodobých cílů a priorit v oblasti udržitelnosti.

Jak připomíná Chaloupková, firem kotovaných na burze se úlevy v nefinančním reportingu netýkají, u těch menších ale úlevy vítá. „Je to správně, protože tyto firmy mají plánovat své strategie, ne vyplňovat reporty. Na druhé straně v Česku to řada menších firem vyhodnotila tak, že se svou bezemisní budoucností přestaly zabývat. To je špatně. Důležitost obsahu zůstává,“ říká manažerka. 

Jistou úlevu v reportingu v důsledku evropské simplifikace a balíku Omnibus podle Grametbauera pociťují i v PMI. „Náš nefinanční reporting zhubl o několik stran, protože jsme v některých věcech nemuseli jít do takového detailu, ale všechna data sledujeme dál. Už proto, že na cestě od cigaret k bezdýmné budoucnosti chceme být transparentní i vůči veřejnosti“.

Modulární reaktor na obzoru

Energetika je úhelným kamenem dekarbonizace. Společnost ČEZ podle Chaloupkové postupuje podle stanoveného plánu, jehož součástí jsou vedle výstavby obnovitelných zdrojů také paroplynové elektrárny a modulární reaktory. Čerstvou významnou metou je nahrazení uhelného zdroje kogenerační jednotkou v Dětmarovicích, skutečně průlomová věc je ale teprve na obzoru. Ve 30. letech by podle Chaloupkové v Česku navíc mohl být první malý modulární reaktor. Vedle toho zmínila další projekt – výstavbu nové přečerpávací elektrárny mezi Orlíkem a Kamýkem. „Něco takového se nestavělo desítky let. Jsem ráda, že takové projekty dostávají šanci,“ dodává.

V PMI se udržitelnost dělí na provoz a produkt. V oblasti provozu firma pro svůj kutnohorský výrobní závod získala certifikát uhlíkové neutrality, mimo jiné díky garantované spotřebě elektřiny výhradně z obnovitelných zdrojů. „Téměř již nevyužíváme zemní plyn, nasadili jsme tepelná čerpadla a vyměnili jsme také celou firemní flotilu za hybridy, plug-in hybridy a elektrovozy, a to v Česku i na Slovensku,“ uvádí Grametbauer.

U produktů je důraz kladen na ekodesign a cirkularitu. „Cílem předchozí strategie bylo, aby do konce loňského roku měla všechna naše elektrozařízení certifikát ekodesignu. To se podařilo. S tím souvisí i cirkularita, protože když máte certifikát ekodesignu, znamená to, že už při navrhování výrobku berete v úvahu konec jeho životního cyklu. V praxi pak máme dlouhodobé programy na zpětný odběr našich elektrozařízení i náplní,“ dodává manažer.

Letos PMI v Kutné hoře rozšířila výrobu o nikotinové sáčky, což je krok, který rovněž na firmu klade nové nároky. „Je to velký technologický skok vpřed. Vyžaduje to fungování v režimu potravinářského sektoru s dokonalou čistotou. A na Mělnicku bude letos, díky partnerství se společností RENESO, spuštěna recyklační linka na zahřívané tabákové náplně, vysbírané od našich dospělých zákazníků“ informuje Grametbauer.

Společnost ČEZ se podle Chaloupkové i letos soustředí na tlumení sociálních dopadů energetické transformace. „S odchodem od uhlí se pojí propouštění. Chceme, aby to bylo co nejšetrnější, takže spolupracujeme s úřady práce, zejména na Ústecku, abychom pomohli lidem najít uplatnění,“ vysvětluje. Výzvou pro společnost je i demografický trend, kdy na trh práce přichází stále méně lidí, přičemž energetický kolos má po pracovní síle stále hlad.