Co vše musí změnit firma, aby obstála na poli udržitelnosti? Jak řeší Nestlé foodwaste? Co je regenerativní zemědělství? Hostem první části živého streamu projektu [ta] Udržitelnost byla Martina Šilhánová, Sustainability Lead Nestlé CZ&SK.
Společnost Nestlé se zaměřuje na udržitelnost svého podnikání s cílem dosáhnout do roku 2050 nulových čistých emisí. Nejvíce práce přitom bude mít v oblasti získávání surovin. „Nestlé se přihlásilo k výzvě OSN Jeden a půl stupně, používáme Science Based Targets (SBTi) a přihlásili jsme se ke všem třem scopům. Ty pokrývají celý životní cyklus produktu, respektive celý hodnotový řetězec. Je nutná spolupráce nejen uvnitř firmy, ale zároveň i s dodavateli, spotřebiteli, odběrateli. První krok je se podívat, kde máte jako firma největší problém, udělat si interní analýzu, podívat se na data, o která pak můžeme opřít svá rozhodnutí k řešení. Na základě toho najít problém a najít způsob, jak ho řešit,“ vysvětluje Šilhánová. „Víme, že nejvíce našich emisí vzniká ze zemědělské produkce, primárně při pěstování surovin pro naši firmu,“ dodává.
Energetika je nyní klíčovým tématem a výrobní firmy nejsou vyjímkou. Energie, její původ a také ceny jsou samozřejmě i tématem v Nestlé . „Továrny Nestlé v České republice a na Slovensku odebírají sto procent certifikované elektřiny z obnovitelných zdrojů. Přesto pracujeme na dalších způsobech, abychom nahradily ty s vysokými vstupy. Jde také o maximální využívání zdrojů. Lidstvo stále uvažuje příliš lineárně. Pokud ovšem chce něco změnit, musí přemýšlet jinak,“ říká Šilhánová.
Samostatnou kapitolou pro potravinářské firmy je téma plýtvání jídlem (foodwaste). Šilhánová přiznává, že jelikož Nestlé nemá vlastní prodejní síť, nemusí řešit, jaké produkty zůstanou na prodejnách. „Řešíme pouze to, co vzniká ve výrobě, například nějaké hmoty, které se dají ještě skrmit nebo dát do bioplynek. A dále také to, co je na našich skladech, tedy produkty, které nelze nabídnout zákazníkům, protože mají například poškozený obal a nejsou kontaminovány nebo jsou sezónní. Darujeme pravidelně do potravinových bank. Ročně to tvoří přibližně 60 tun, což je zhruba 120 tisíc porcí jídla pro lidi v nouzi,“ upřesňuje Šilhánová.
Zdravější půda
Gigant typu Nestlé může udržitelnosti přispívat i více než jen odběrem zelených energií či snížením plýtvání potravinami. Společnost se například zajímá i o regenerativní zemědělství. Tento pojem označuje přístup k hospodářství, při němž se omezuje využití orby a zásahy do půdy vůbec, což snižuje utužování půdy a narušování struktury, snižuje se využívání umělých hnojiv a herbicidů. Pole jsou celoročně zakrytá díky využívání meziplodin, rotace hlavních plodin, využívání biopásů, agrolesnických metod a znamená to také jiný způsob chovu zvířat. Těmito technikami se zvyšuje množství organické hmoty v půdě a tedy kvalita půdy. A díky nenarušenému půdnímu ekosystému se zlepšuje schopnost půdy zadržovat vodu, tvořit živiny a potřebné minerály pro miliony organismů v půdě žijících a majících svou nezastupitelnou roli. Výsledkem mají být mnohem odolnější a zdravější lány, které nepodléhají tolik erozi. K pěstování těchto plodin není třeba tak velké množství hnojiv a pesticidů, a především půda, na které plodiny rostou, zadrží mnohem více CO₂ než klasická oranice.
„Pro nás je regenerativní zemědělství příležitost. Ale dává to smysl pouze v lokálním pojetí. Před rokem jsme tuto oblast mapovali a zjistili jsme, že regenerativní zemědělství není jako pojem příliš známý. Je to tím, že není nějak ukotven a standardizován. Ale po roce vnímám, že se to mění. Ozývají se zemědělci, kteří takhle fungují. Skoro každý týden jsem na poli a jezdím za nimi. Chceme je vidět a vědět, jak fungují,“ popisuje Šilhánová.
Osvěta především
Mnohem dál než Česko je s regenerativním zemědělstvím například Rakousko a Německo, velmi rozšířené je také ve Francii či Španělsku. Mezi největší propagátory tohoto konceptu patří zemědělci v USA, Austrálii a na Novém Zélandu. „Velkou inspirací v této oblasti jsou určitě Spojené státy. Je potřeba ale zmínit, že je nutné jejich praxi adaptovat na místní podmínky a klima, které je tady,“ konstatuje Šilhánová a dodává, že v České republice takto hospodaří většinou malé rodinné farmy, jelikož chtějí mít kolem sebe zdravou a hezkou krajinu, kterou předají dalším generacím. „Najdou se i velké společnosti. Je ale důležité, aby celý systém fungoval i ekonomicky. A proto to vnímáme v dnešní době drahých vstupů na straně pohonných hmot a chemikých přípravků jako velkou příležitost.“
Jak bude vypadat budoucnost Nestlé? „Chceme se zaměřit na udržitelný způsob pěstování plodin. Nalézt správné obaly, které naše potraviny ochrání a budou z vhodných materiálů připravených pro recyklaci. Udržitelnost v potravinářství nemůže být pouze u prémiových značek, potraviny musí být dostupné všem, a proto dává smysl, že tak velké firmy jako Nestlé se této otázce věnují a investují do udržitelnosti i u mainstreamových produktů. Potraviny nemohou být exkluzivní. A to je naše úloha. Nezbytnou součástí všech kroků je také vzdělávání, ať už jsou to naši zaměstnanci, kteří pak mohou dělat kvalifikovaná rozhodnutí, nebo i spotřebitelé, protože oni prostřednictvím svého nákupu vlastně volí více či méně udržitelné produkty a protože je to komplexní a propojený problém, který bez znalostí vyřešit nepůjde,“ uzavírá Šilhánová.
Celou debatu si můžete poslechnout zde.
Comments