Postupný rozvoj svozu gastroodpadu či vytápění nové čtvrti teplem získaným z odpadních vod. To jsou projekty zahrnuté ve strategii Cirkulární Praha 2030. Na Výroční konferenci projektu [ta] Udržitelnost je blíže představil ředitel magistrátního odboru ochrany prostředí Štěpán Kyjovský.
Hlavní město Praha vnímá udržitelnost jako prioritní téma. Zpracovalo také strategii Cirkulární Praha 2030, která se snaží o výrazné snížení spotřeby primárních surovin, produkce odpadů a emisí skleníkových plynů. „Strategie byla schválena začátkem letošního roku, obecným cílem je klimatický závazek, který strategii rámuje. Jde o dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, dílčím cílem je do roku 2030 snížit emise oxidu uhličitého o 45 procent proti roku 2010. Ve Strategii jsme definovali jsme čtyři sektory s velkým potenciálem materiálních a emisních úspor - stavebnictví, zemědělství, odpady, voda - a tři průřezové strategické cíle, což jsou veřejné zakázky, podpora inovací a podnikání, řízení a implementace principů cirkulární ekonomiky. Pro nás nejčitelnější téma jsou komunální odpady, jelikož s nimi město dlouhodobě pracuje na základě svých povinností vyplývajících ze zákona o odpadech. Díky tomu jsou v této oblasti projekty nejrozvinutější,“ vysvětluje Kyjovský.
Cirkulární ekonomika představuje nový přístup k zacházení se surovinami, materiály a výrobky. Místo lineárního způsobu, kdy se suroviny vytěží, zpracují, využijí a zahodí, Praha klade důraz na eliminaci vzniku odpadu a na co nejdelší udržení surovin a výrobků v oběhu se zachováním co nejvyšší hodnoty v dlouhotrvajících cyklech. Proto se také Praha po vzoru řady evropských měst zapojila do programu Reuse a předcházení vzniku odadu. Reuse pointy jsou místa zřízená na sběrných dvorech, kam lidé mohou předat funkční věci a výrobky, které je možné i nadále opětovně využít. „V posledních letech jsme na sběrných dvorech otevřeli čtyři reuse pointy , kde je možnost odložit předmět, kterého se občané chtějí zbavit, ale není to ještě odpad. Personál věc vyfotí a zavede do aplikace Nevyhazuj to, tam čeká 14 dnů pro využití neziskovými organizacemi, a pokud se nenajde zájemce, je možnost rezervace zpřistupněna veřejnosti. Další možností programu Reuse, kterou jsme zavedli v době zpracovávání Cirkulární strategie, jsou tzv, „Reuse dny“, které jsme začali pořádat na podzim loňského roku,“ říká Kyjovský. Praha zatím nemá vlastní městské Reuse centrum, jelikož nezískala vhodné prostory, které by odpovídaly jejím představám, a proto podporuje Reuse centra jiným způsobem - odpouštěním nájemného neziskové organizaci, která se touto oblastí zaobírá.
Zastavit plýtvání se hlavní město snaží i v oblasti gastroodopadů, protože gastroodpad je ideální vstupní surovinou pro výrobu bioplynu v bioplynové stanici, kterým je možné následně topit, pohánět auta nebo ohřívat vodu. Z jedné tuny tohoto odpadu lze vyrobit plyn s obsahem až 1 MWh energie, což odpovídá zhruba jedné pětině roční spotřeby průměrné plynofikované domácnosti. „Tady jsme ve zkušební fázi, jelikož město zatím nemá vybudovanou vlastní bioplynovou stanici. V minulém roce jsme ale zahájili pravidelný svoz gastroodpadů z 28 školních jídelen. Jsou to jídelny školních zařízení provozované městem, do budoucna bychom chtěli projekt významně rozšířit na veškerou gastronomii, ideálně včetně gastroodpadu z domácností. Problém je ale ve zpracovatelských kapacitách, hygieně a vlastní logistice svozu. S tím by měla do budoucna pomoci právě bioplynová stanice za městem,“ vysvětluje Kyjovský.
Jedním z trendů, které využívá i řada moderních západních metropolí jako Amsterdam, Londýn nebo Kodaň, je budování škvárového hospodářství, které se Pražské služby, jako městská společnost, chystají zavést. Praha má v plánu vybudovat linku umožňující očištění a následné využití škváry, která vzniká spalováním odpadu v ZEVO Malešicích. Škváru očištěnou o kovové a nekovové materiály chce hlavní město použít při stavbě silnic jako zhutňovací prvek. Podle Kyjovského je stavebnictví důležitou oblastí, jelikož 75 procent veškerého odpadu produkovaného na úrovni města je právě ze stavebnictví. „Je to velké téma, které bude určitě ještě městem rezonovat,“ říká.
Magistrátem bude rezonovat také myšlenka využití tepla z odpadních vod, jelikož tento způsob zapadá do oblasti obnovitelných zdrojů energie. „Tento druh tepla chceme použít v oblasti Císařského ostrova, kde by mělo vzniknout s využitím tepelných čerpadel energetické centrum, které bude čerpat teplo z odpadních vod. V tuto chvíli připravujeme změnu územního plánu na příslušných pozemcích, které potřebujeme na břehu Vltavy, naproti Císařskému ostrovu. Naše představa je taková, že na začátku zahájení projektu využití odpadního tepla by mohl tento zdroj pokrýt většinu potřeby tepla i chladu v celé nové rozvojové oblasti Bubny-Zátory,“ uzavírá Kyjovský.
Záznam debaty naleznete zde.