Udržitelnost již není tématem jen pro přírodovědce a environmentalisty, ale stala se celospolečenskou záležitostí. Zblízka tento dlouholetý vývoj sleduje host dalšího živého streamu projektu [ta] Udržitelnost Tomáš Sequens, partner advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík. Nakolik klíčová je podle něj udržitelná energetika? A co má být vlastně v ideálním světě „udrženo“? Životní prostředí, nebo životní standardy?
Host této edice živého streamu Tomáš Sequens je absolventem přírodovědecké fakulty. Právě díky svému studijnímu zaměření se s pojmem udržitelnost setkal již před třemi dekádami. „Na školu jsem nastupoval v roce 1990 a už tehdy se tam hovořilo o konceptu udržitelnosti, ale spíše v kontextu trvale udržitelného života a trvale udržitelného rozvoje a výhradně z pohledu přírodovědného. Ta definice má ale svou platnost dodnes. Jde vlastně o to, aby rozvoj neohrožoval schopnost budoucích generací uspokojovat vlastní potřeby. Proti tomu se nedá nic namítnout,“ říká Sequens.
Dnes se vnímání tohoto pojmu posunulo do vícerých rovin. Od zachování biodiverzity a chráněných území k udržitelnému průmyslu, udržitelnému bankovnictví i udržitelné spotřebě. Z pohledu celého konceptu udržitelnosti je však zásadním segmentem energetika. „Za klíčové považuji zajištění energetické bezpečnosti. Slunce a vítr jsou vítané zdroje, jelikož pomáhají snižovat závislost na fosilních palivech. Nicméně mít energetiku postavenou na zdrojích, které lze považovat za udržitelné pouze z přírodovědného hlediska, ale přitom jich bude málo a nebudou schopné obsloužit naše potřeby, nepovažuji za udržitelný koncept,“ vysvětluje svůj pohled partner KŠB.
Neblahé události posledních let s globálním dopadem podle Sequense zdůraznily význam zajištění energetické bezpečnosti v širším slova smyslu. „Představme si, že za deset let předáváme civilizaci našim dětem a vnukům. Asi jim nebudeme moci říct ´Tak jsme pilně pracovali a předáváme vám krásnou zelenou energetiku, která má trošku nevýhodu, že elektřina je jen v úterý, ve čtvrtek a v neděli a s cenami, které odpovídají celým vašim platům,´“ obává se Sequens.
Znamená to tedy, že je třeba korigovat dosavadní snahy o ústup od fosilních paliv, upravit cíle a harmonogramy? Podle Sequense je třeba si stanovit priority a nehonit „více medvědů v lese“. Když je cílů mnoho, může se stát, že se nepodaří splnit žádný. „Máme cíl zbavit se fosilních paliv, nevíme, zda chceme podporovat jádro, chceme podporovat obnovitelné a druhotné zdroje. Cílů je tedy více, ale bez ucelené koncepce nemusíme dosáhnout žádného. Asi se shodneme, že chceme naplnit evropské klimatické cíle a pak je třeba si otevřeně říct, že bez jádra to nepůjde. A je celkem jedno, zda to budou velké reaktory, nebo malé modulární,“ naznačuje směr Sequens.
V debatě o energetickém mixu host streamu eviduje posun k racionalitě, byť ideologie a politicko-byznysových záměrů je v ní zatím stále dost. „Stále vznikají nové koncepce a strategie, já však za zásadní považuji dokument nazvaný Studie o přiměřenosti zdrojů od správce tuzemské rozvodné sítě ČEPS. Tam jsou uvedeny různé scénáře podle toho, kdy se ustoupí od fosilních paliv a uhlí. Ty nejzelenější scénáře postavené na technologiích vhodných pro Česko nejsou z hlediska energetické bezpečnosti ideální, protože by znamenaly, že se z čistého vývozce energie staneme čistým dovozcem. No a je otázka, zda třeba za deset let bude vůbec odkud elektřinu dovážet,“ říká Sequens.
Kde bude Česko brát energii? Nakolik v otázce energetiky prospívá koncept ESG? A zůstává v debatě o udržitelnosti v energetice místo pro zdravý selský rozum? Více se dozvíte zde.