Politické talenty: Snaha o udržitelnost je přirozená, byznys se změnami počítá

Zatímco spojení Green Deal vyvolává u řady lidí negativní emoce, termín udržitelnost na ně jako červený hadr nepůsobí. Touha žít v čistém prostředí a fungovat udržitelně není ideologie, ale měla by být přirozená pro občany i byznys. Vyplynulo to z diskuze, kterou na podzimní Euro Business Breakfast vedly zástupkyně nejmladší generace v obměněné sněmovně Lucie Bartošová (ODS) a Adriana Chochelová (STAN).

---

Je zjevné, že agenda udržitelnosti se stále častěji stává bodem sváru ve veřejné debatě. Vnímají to i nově zvolené poslankyně patřící k těm vůbec nejmladším v obměněné sněmovně. Důvodů je podle nich vícero, ale často je za tím nedostatečná komunikace či špatné chápání celé problematiky.

Z pohledu Bartošové udržitelnost není ideologie, ale hodnota, a to hodnota konzervativní. „Každý chce žít v čistém prostředí. Měli bychom o to usilovat přirozeně, nejlépe už od škol. Přírodu nevlastníme a měli bychom ji chránit. Není dobře, že téma udržitelnosti dostává negativní konotaci ideologie, protože by to měl být přirozený zájem každého, nikoli příkaz shora. Pomoci tomu může koncept aktivního občanství, který chci i já podporovat,“ říká Bartošová.

Pošramocená pověst

Jak podle ní, tak podle Chochelové je důvodem kontroverzí kolem tématu udržitelnosti především nezvládnutá komunikace, a to na evropské i národní úrovni. „Termín udržitelnost není rudý hadr, ale Green Deal ano. Zároveň tu máme složitou geopolitickou situaci, takže je důležité najít správný balanc mezi bezpečností a zelenými tématy,“ říká Chochelová.

Bartošová navazuje s tím, že špatná komunikace Green Dealu zadělala celé agendě na problémy na roky dopředu. „Green Deal nebyl vysvětlen a přijat veřejností tak, jak by měl. A pověst zelené politiky je tím teď tak narušena, že si vyžádá delší dobu toto vnímání zase změnit,“ přemítá.

Obě poslankyně se shodly, že pouze sázet na nastupující generace určitě nestačí, protože věková skupina jejich vrstevníků je stejně heterogenní jako jakákoli jiná. Neplatí tak předpoklad, že téma udržitelnosti, tedy především v environmentálním kontextu, je pro ni zásadní prioritou. „Je pravda, že mezi těmi aktivními mladšími ročníky, kteří za námi přijdou a osloví nás, to téma rezonuje více, ale paleta problémů, které je trápí, je širší. Důležité je nenechat je zahořknout a to téma v nich nadále kultivovat a přesvědčovat je o tom, že je možné pracovat zároveň na udržitelnosti i zlepšení obecné ekonomické situace,“ tvrdí Chochelová.

Bartošová dodává konkrétní statistiku, podle níž pro mladé udržitelnost skutečně nepředstavuje prioritu číslo jedna. „Z průzkumu Mladé ODS mezi příslušníky mladších ročníků vyplynulo, že ochrana životního prostředí je pro ně daleko za dostupným bydlením, potravinami a energiemi a zdravou ekonomikou. Je to velký kolos problémů, který je potřeba řešit, přičemž zavádění udržitelných kroků může zpětně podpořit zdravou ekonomiku,“ myslí si Bartošová.

Další dluhy

Jak Chochelovou tak Bartošovou čeká ve sněmovně opoziční práce. V otázce udržitelnosti dle svých slov mají na co navazovat. „Byznys je na změny připraven a počítá s tím, že do udržitelných opatření potečou peníze. Jako Starostové máme vazbu na obecní samosprávy a známe konkrétní projekty, proto chceme byznysovou linku udržitelnosti akcentovat i z opozice. Máme v úmyslu navázat na práci Lukáše Vlčka (ministra průmyslu a obchodu za STAN ve vládě Petra Fialy – pozn red.), který se v tom hodně angažoval,“ vysvětluje Chochelová. 

Debata se stočila i k aktuálně frekventovanému termínu odolnost. Jak by mělo vypadat odolné Česko na konci čtyřletého mandátu obou poslankyň? Z pohledu Bartošové a její ODS je jedním z podstatných pilířů odolnosti energetická bezpečnost, nejlépe soběstačnost, kterou podle političky Česku zajistí nové jaderné bloky. „Invaze Ruska na Ukrajinu a následná energetická krize nám názorně ukázala provázanost mezi udržitelností, odolností a bezpečností. Takže je to komplexní záležitost a v příštích letech určitě je na čem pracovat,“ dodává.

Chochelová přidává osobní pohled pramenící z její předchozí zkušenosti asistentky poslankyně STAN Barbory Urbanové. „Celé čtyři roky jsme se věnovaly tématu domácího násilí a zjistily jsme, že Česko absolutně postrádá strategii, která by zohledňovala duševní zdraví společnosti. A pokud mají lidé, kteří prožijí trauma, pocit, že stát selhává, nemohou v něj mít důvěru. Společnost pak celkově upadá a míří opačným směrem než k odolnosti,“ uzavřela Chochelová.