Po zelených úvěrech a dluhopisech přicházejí také zelená depozita, říká Michal Putna

Peníze jde zeleně půjčovat, ale také ukládat. Banky už poskytují zvýhodněné úvěry na udržitelné projekty nebo financování navázané na udržitelnost. Firmy také sbírají zkušenosti se zelenými dluhopisy. Na český trh už ale dorazily i vklady s barvou života. „V pilotním programu nyní testujeme zájem našich korporátních klientů o zelená depozita. Ta fungují tak, že firma u nás uloží finanční prostředky a my garantujeme, že tyto peníze budou použity výlučně k financování environmentálních nebo sociálních projektů,“ uvedl manažer udržitelnosti v Raiffeisenbank Michal Putna v podcastu Trendy v udržitelnosti, který vzniká na Info.cz ve spolupráci s projektem [ta] Udržitelnost.

---

Celý rozhovor si můžete pustit nebo poslechnout také na TOMTO odkazu.

Banky jsou v první linii udržitelné transformace, protože do velké míry určují, do čeho bude v ekonomice proudit kapitál. Jejich výlučná role se projevuje i tím, že zůstaly tak trochu osamoceny v první vlně povinného ESG reportingu, když musely zprávu o udržitelnosti podle nových standardů vydat už letos za loňský rok. Druhou a třetí vlnu, které měly následovat vždy s ročním odstupem, navrhla letos Evropská komise o dva roky odložit a okruh povinných společností výrazně zúžit. „Pro řízení klimatických rizik v bankách to představuje celkem zásadní problém, protože nebudou mít potřebná data,“ řekl Michal Putna v podcastu, který vzniká ve spolupráci s projektem [ta] Udržitelnost.

Zároveň ale přiznal, že pro samotnou Raiffeisenbank bylo zpracování reportu podle směrnice CSRD velmi náročné nejenom časově, ale i koordinačně, takže celkově je snaha o zjednodušení nových požadavků pozitivní krok. Banka pracovala na reportu rok a čtvrt. Jen aplikace ESRS standardů napsaných obecně pro všechny firmy na specifický bankovní sektor nebyla podle Putny vůbec jednoduchá. Naštěstí do značné míry pomohla zahraniční mateřská společnost celé skupiny nejen svými zkušenostmi, ale i tím, že některé části reportu se připravovaly centrálně. „Občas to ale přinášelo i svoje úskalí, kdy jsme měli odlišné pohledy na některé části zprávy o udržitelnosti,“ podotkl Michal Putna. Pro představu o rozsahu zprávy doplnil, že Raiffeisenbank reportovala necelých tisíc datových bodů, neboli údajů, jako jsou financované emise korporátního portfolia, podíl zelených aktiv, gender pay gap nebo také údaje o struktuře zaměstnanců, platební morálce a mnoho dalších. 

Michal Putna, Raiffeisenbank

Nezbytná byla spolupráce řady kolegů v bance a „nakoupit“ je pro spolupráci byla další výzva, s níž se bylo třeba vypořádat. „Nechtěli jsme apriori říkat, že je to regulatorní povinnost, protože těch už v bankách máme spoustu, ale spíš jsme se snažili CSRD report prodat jako příležitost ukázat, co už v oblasti udržitelnosti děláme,“ přiblížil Michal Putna. Raiffeisenbank má přitom na kontě některé unikátní projekty. Jedním z nich je letos spuštěné zobrazování transakční uhlíkové stopy plateb v mobilním bankovnictví. Inspirací v tom byly skandinávské banky, které retailovým klientům podobné informace už nějakou dobu poskytují. „Díky tomu, že klient zaplatí v terminálu, který má svoje identifikační číslo, tak známe kategorii nákupu a částku. Tyto dvě informace se doplní o průměrnou uhlíkovou stopu v daném segmentu,“ přiblížil určení „transakční uhlíkové stopy“ Putna. Novou funkcionalitu zároveň doprovází ekotipy a informace doplňující kontext, aby měli klienti možnost srovnání a dozvěděli se, jak mohou svůj dopad na životní prostředí měnit prostřednictvím nákupního chování.

Informací jako by nebylo nikdy dost a ve světě financí to platí snad ještě více než jinde. Ukazují to i průzkumy České bankovní asociace, podle kterých zhruba třetina Čechů stále soudí, že nemá dostatečné znalosti v oblasti finanční gramotnosti. V případě kyberbezpečnosti je to dokonce polovina dotázaných. Zároveň téměř každý třetí člověk soudí, že by mělo být primárně úkolem bank finanční gramotnost populace rozvíjet. „To pro nás vytváří ideální podhoubí, na jehož základě můžeme našim klientům nabídnout možnost edukace,“ vysvětlil Michal Putna pohnutky stojící u zrodu specifického projektu, který nese název proslulé počítačové hry Minecraft. Ta primárně cílí na děti ve věku osmi až patnácti let, ale hrají ji i starší generace, takže zůstává velmi populární platformou. Některé střední školy už přitom Minecraft využívají k výuce, například fyziky, chemie nebo jazyků díky speciální knihovně Minecraft Education. 

„My jsme tuto knihovnu vzdělávacích kurzů rozšířili o hru zaměřenou na finanční gramotnost a kybernetickou bezpečnost,“ vysvětlil Putna. Nástroj určený primárně pro školy mohou děti využít i ve volném čase. Jeho zásah ale překvapivě přesáhl původně zamýšlenou cílovou skupinu a chopily se ho i starší věkové kategorie.

Inovovat je ale třeba také samotné bankovní produkty. Čtvrtá největší tuzemská banka podle počtu klientů začíná zavádět zelená depozita, která rozšiřují paletu nástrojů pro směřování peněz do udržitelnosti. Zatímco zelené úvěry či dluhopisy už v Česku mají svou historii, zelené vklady na trh teprve přicházejí. V principu jde o to, že banka klientovi garantuje využití vložených peněz pouze na financování projektů prospívajících environmentální nebo sociální udržitelnosti. „Zatím to testujeme na několika korporátních klientech a zpětná vazba je pozitivní. V rovině úvah zatím zůstává podobná nabídka i pro retailové klienty,“ uvedl Michal Putna s tím, že v ekonomikách, které jsou v udržitelnosti dál, už jde o naprosto běžnou součást bankovní nabídky.

Jaké nové regulace se na banky chystají? Co změnit ve zprávách o udržitelnosti tak, aby lépe sloužily svému účelu a nebyly břemenem? Proč se stala kyberbezpečnost součástí finanční gramotnosti? Nejen na tyto otázky odpovídá v rozhovoru Michal Putna.