Plýtvání potravinami lze předejít. Třeba správným plánováním nákupů, říká Petr Baudyš

Na jedné straně miliony tun vyhozených potravin, na druhé straně miliony lidí, kteří si nemohou dovolit kupovat pravidelně čerstvé potraviny. I to je realita současné Evropy. Plýtvání potravinami je zásadní téma spojené s oblastí udržitelnosti a reagují na to i maloobchodní řetězce. Udržitelné strategie sítě Penny přišel do studia INFO.cz představit vedoucí oddělení kvality a koordinace udržitelnosti ve společnosti Penny Petr Baudyš. 

---

Celý rozhovor si můžete pustit nebo poslechnout také na TOMTO odkazu.

V Evropské unii se ročně vyhodí 60 milionů tun potravin. Vzniká tak škoda v odhadované výši 132 miliard eur. Vzhledem k tomu, že Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) odhaduje průměrnou roční spotřebu potravin jednoho člověka na jednu tunu brutto, Evropané vyhodí každoročně potraviny, které by uživily celou Itálii. Je zřejmé, že tento stav je v přímém rozporu s principy udržitelnosti a je třeba pracovat na nápravě. 

Principy udržitelnosti si naopak osvojila společnost Penny, která provozuje největší síť obchodů s potravinami v Česku. Host podcastu Petr Baudyš má na starost mimo jiné to, aby se v cestě za udržitelnými cíli postupovalo koordinovaně. „Udržitelností se zabývá každé oddělení. Nákup hlídá, abychom měli české výrobky, marketing dělá sociální témata, stavební oddělení řeší, aby maximum našich obchodů byly dřevostavby, úsporné stavby s fotovoltaikou. Mou rolí je to koordinovat, což je z mého pohledu příjemnější než to řídit. Protože celá udržitelnost je tak trochu emocionální oblast, lidi to chtějí dělat a jsou v tom velmi iniciativní, je ta koordinace důležitá. Takže já tu agendu propojuji tak, aby každý dělal to, co má,“ říká Petr Baudyš.

Trvanlivé i čerstvé

Většina potravinového odpadu (50 až 60 procent) vzniká v domácnostech, následují zpracovatelský průmysl (20 procent) a gastronomie (12 procent). Až poté je s 11procentním podílem maloobchod. Proč si tedy řetězec Penny bere toto téma za své? Petr Baudyš sahá pro příměr právě k hospodaření domácností. „Vždy, když musím doma něco vyhodit, jsem naštvaný. V zásadě lidé vyhazují potraviny ze dvou důvodů. Buď nerozumí informacím na obale, nebo špatně plánují. Pro nás jako řetězec je podstatné to druhé, tedy správně plánovat, abychom měli dostatek potravin a zároveň je nemuseli vyhazovat. Toto naplánovat v tom obrovském množství, není snadné. Další věc je náš obchodní model, máme spíše menší prodejny v menších městech, což vyžaduje jiný přístup než konkurence, která má třeba pár velkých obchodů. Čili to téma řešíme dlouhodobě, nejen po schválení zákona o potravinách a povinnosti spolupráce s potravinovými bankami,“ říká manažer Penny a dodává, že řetězec dokonce pomohl potravinovým bankám vybudovat síť skladů. 

Spolupráce s potravinovými bankami se podle Baudyše týká spíše trvanlivého zboží. Co ale s potravinami čerstvými, které se nacházejí na hraně životnosti? „V průběhu covidové pandemie jsme zahájili spolupráci se zoologickými zahradami, které v té době neměly peníze na krmivo. Nápad přišel z obchodu, což mě vždy potěší, když přijde námět zespod a ne z centrály, a tento se hezky snoubil s naším mottem Dobrý soused. Lidé z obchodu vědí, kdo a co je kolem, kde je zoo, jaká je v okolí škola a podobně. Takže se rozjel tento nápad, já jsem navštívil několik zoo a je to velmi zajímavé, protože v každé zoo mají trochu jiná zvířata, která jedí jiné věci. Tak jsem se dozvěděl, že třeba ptáci nejedí kiwi,“ upozorňuje Petr Baudyš. 

Nicméně i když Penny zásobuje 37 zoologických zahrad, pro 430 obchodů je to podle manažera stále málo, a tak řetězec vymýšlí další aktivity. Jedna z nich se překvapivě týká suchých rohlíků. „Řekl byste suchý rohlík. Jenže jsme prodali pět milionů kusů na strouhanku, takže i takováto věc velmi dobře funguje. A poslední iniciativou jsou naše tašky, Penny balíčky, které obsahují pečivo z předchozího dne, ovoce, zeleninu, mléčné výrobky a uzeninu s blížícím se datem spotřeby. Prodáváme za 79 korun, ale zákazník tím získává potraviny ve dvojnásobné hodnotě,“ přibližuje Petr Baudyš program, který částečně reaguje na fakt, že zatímco se v Evropě na jedné straně vyhodí jídlo pro 60 milionů lidí, na druhé straně si 42 milionů Evropanů nemůže dovolit kvalitní jídlo každý druhý den.  

Petr Baudyš, PENNY

E i S

Petr Baudyš uvádí, že programy Penny na omezení plýtvání potravinami pomohly zachránit 900 tun potravin. Ačkoli ten údaj může znít omamně, Baudyš si klade další mety. „Osobně jsem s těmito počty spokojen, ale je třeba si uvědomit, že ideálně by nám nemělo zbýt nic. Dobrý hospodář je ten, kdo si nakoupí a v lednici mu nic nezbyde a nic nevyhodí. Nepotřebuji soutěžit s konkurenty o to, kdo kolik ušetřil, daroval, zachránil. Umění je nakoupit tak, abych prodal. Je to věc řádného plánování, pomoci mohou nové technologie a vše to dobře skloubit. Ale jsem samozřejmě rád za balíčky a potravinové banky, protože to dobře funguje,“ říká manažer. 

Z iniciativ Penny je zjevné, že se řetězec snaží spojovat aspekty E a S ze zkratky ESG, tedy Environmental a Social. Klimatická stopa potravinářského sektoru je značná, proto je škoda každého nesnědeného jablka. „Pokud můžete někomu potřebnému pomoci tím, že mu darujete jídlo, je to skvělé. To je smysl spolupráce s potravinovými bankami, které zásobují dětské domovy, seniory a lidi v potížích trvanlivými potravinami. Ty čerstvé si u nás lidé s velkou slevou kupují sami, takže ty dva modely se dobře doplňují,“ líčí Petr Baudyš sociální přínos. 

Udržitelné aktivity z oblasti sociální ve společnosti Penny zastupují i další iniciativy, například i letos společnost pořádá pro své zákazníky online kurzy první pomoci vedené lektorem Markem Dvořákem.

Jak v Penny fungují potravinové sbírky? Mají větší moc omezit plýtvání potravinami technologie, nebo zákazníci? A co může pro snížení objemu vyhozených potravin udělat každý z nás? I to se dozvíte v podcastu Trendy v udržitelnosti.