Plastika už není jen hon za ideálem. Udržitelné je spokojeně fungovat ve vlastním těle, říká chirurgyně Vanesa Lovětínská
- před 54 minutami
- Minut čtení: 3
Doba, kdy kliniky plnila přání diktovaná filtry sociálních sítí, pomalu končí. V estetické medicíně střídá honbu za umělou dokonalostí udržitelné fungování ve vlastním těle. „Ideální je, když člověk o zákroku přemýšlí minimálně rok. Impulzivní rozhodnutí jsou v chirurgii vždy rizikem,“ říká Vanesa Lovětínská z ABClinic Art & Beauty v podcastu Trendy v udržitelnosti, který vzniká ve spolupráci e15 a projektu [ta] Udržitelnost. Podle ní skutečné umění lékaře nespočívá jen v precizním skalpelu, ale v odvaze říct „ne“ virtuálním iluzím z Instagramu. Obor se dnes vrací k přirozenosti a šetrnější metodám, jako je lipofilling vlastním tukem namísto implantátů. Ačkoliv ekologie na sálech stále naráží na bariéru přísných hygienických standardů, udržitelnost se propisuje do ekonomiky provozu a především do uvažování pacientů.
Celý rozhovor si můžete pustit také na TOMTO odkazu.
Estetická medicína bývá s pojmem udržitelnosti spojována jen zřídka. Podle Vanesy Lovětínské z ABClinic Art & Beauty však právě tento obor definuje průsečík mezi fyzickým zdravím, psychikou a dlouhodobou kvalitou života. „Udržitelnost vnímám jako investici do vlastní tělesné schránky a mentální pohody. Cílem není umělá dokonalost, ale stav, kdy člověk dokáže ve svém těle spokojeně fungovat,“ vysvětluje v podcastu Trendy v udržitelnosti.
Moderní plastická chirurgie je dnes z velké části psychologickou disciplínou. Klíčem k úspěchu není jen precizní skalpel, ale schopnost lékaře rozklíčovat skutečnou motivaci pacienta a v případě rizikových očekávání mít odvahu říct ne. „Ideální je, když člověk o zákroku přemýšlí minimálně rok. Impulzivní rozhodnutí je v chirurgii vždy rizikem,“ dodává.
Destruktivní roli v tomto procesu často hrají sociální sítě. „Instagram dnes hýbe světem a pro náš obor je to často problém. Pacienti nezřídka přicházejí s vyfiltrovanou fotografií a očekávají identický výsledek, což je medicínsky nereálné,“ upozorňuje lékařka. Souboj mezi virtuální iluzí a realitou se tak stává jednou z největších výzev.
Od výplní k přirozenosti
Požadavky pacientů se výrazně liší podle generací. Zatímco mladší klientky častěji přicházejí kvůli zvětšení prsou nebo výplním, ženy po porodu řeší funkční změny těla – nejčastěji modelaci prsou či operaci břicha. Kolem čtyřicítky pak dominují zákroky jako operace víček či facelift. Přesto je v oboru patrný jeden společný a zásadní posun: „Vidím jasný odklon od extrémů a návrat k přirozenosti,“ říká Lovětínská.
Zatímco dříve trhu dominovaly výrazné implantáty, dnes se ke slovu dostává lipofilling. Vlastní tuk, odebraný například z břicha nebo stehen, dokáže přirozeně modelovat prsa či vyplnit vrásky v obličeji. Metoda má navíc hluboký medicínský přesah, například při rekonstrukci prsou u onkologických pacientek.
Když skalpel vrací kvalitu života
Plastika není jen povrchní záležitostí. Pro řadu pacientů znamená konec chronických bolestí. Typickým příkladem je zmenšení poprsí, které ženám ulevuje od celoživotních potíží s krční páteří. Podobně operace očních víček často řeší reálné omezení zorného pole.
Zásadní je však i psychologický efekt. „Vidím pacienty, kteří po zákroku doslova rozkvetou. Získají sebevědomí a začnou o sebe celkově víc pečovat,“ popisuje lékařka. Zároveň ale varuje před hledáním dokonalosti, kterou skalpel zajistit neumí: „Někdy problém není v těle, ale v nastavení mysli,“ dodává.
Vanesa Lovětínská z ABClinic Art & Beauty
Ekologická stopa sterilního prostředí
Když přijde řeč na ekologii, zdravotnictví obecně stojí před složitou výzvou. Chirurgie totiž vyžaduje sterilní prostředí a velké množství jednorázového materiálu. „Používáme nástroje zabalené v několika vrstvách obalů a spoustu věcí na jedno použití. V tu chvíli je prioritou bezpečnost pacienta,“ vysvětluje Lovětínská.
Změna podle ní musí přijít především od výrobců zdravotnických materiálů a farmaceutických firem. Přesto vidí prostor pro posun například v podobě certifikací klinik, které by se více zaměřovaly na ekologické standardy. „Myslím, že by si taková ekoklinika svou klientelu určitě našla. Lidé dnes udržitelnost řeší mnohem víc než dřív,“ uzavírá s tím, že tou nejvíce udržitelnou hodnotou stejně zůstává vnitřní krása.
Jak sociální sítě mění očekávání pacientů? Kde končí estetika a začíná zdravotní indikace? A může být plastická chirurgie někdy opravdu udržitelná? Poslechněte si celý rozhovor s Vanesou Lovětínskou v podcastu Trendy v udržitelnosti.