Od léčivých úlů směřujeme k platformě pro měřitelnou biodiverzitu, říká Dominik Novák z Apis Innovation

Tři čtvrtiny světových zemědělských plodin závisí na práci opylovačů. Klíčovou roli mezi nimi hrají včely, které ale postihují masivními úhyny. Z Česka přitom pochází patentovaný úl, který dovede tyto obzvlášť užitečné tvory zbavit jedné z hlavních hrozeb. „Po světě jsou dnes tisíce včelařů, kteří úspěšně bojují s varoázou pomocí Termosolárních úlů,“ říká Dominik Novák, provozní ředitel společnosti Apis Innovation. V rozhovoru také popisuje, proč vznikla služba včely do firem a jak může jejich chov pomoci s měřením dopadů na biodiverzitu.

---

Už před řadou let se začaly objevovat zprávy o úbytku včel a nedostatečném počtu včelstev pro optimální opylení. Jak je na tom Česko aktuálně?

Situace v Česku je vážná. V zimě 2024/2025 uhynulo rekordních 26,3 procenta včelstev, tedy více než každé čtvrté. A dlouhodobý trend je stoupající. Naštěstí ale na tom nejsme nejhůř, například v USA zaznamenaly rekordní úhyn přesahující 60 procent.

Příčin úbytku opylovačů je víc: chemizace zemědělství, sjednocování krajiny do rozsáhlých monokultur. Pro včelu je klíčový nepřítel roztoč Varroa destructor. Ten nejen přímo oslabuje včelstva, ale přenáší i viry, proti nimiž včely nemají přirozenou obranu. Včelstva také ohrožují nemoci jako mor včelího plodu a další.

Tento problém se nás dotýká proto, že jablko, třešeň, jahoda nebo i řepka bez včel nedávají plody. Pšenici nebo kukuřici si bez opylovačů vypěstujeme – ty opyluje vítr, jenže celých 75 procent světových zemědělských plodin závisí na opylovačích. Jejich práce má globálně hodnotu přes 577 miliard dolarů ročně – a bez nich by se náš jídelníček dramaticky zúžil. Proto také OSN stanovila 20. květen jako Světový den včel.

Včely se obecně těší úctě, už pro svou pracovitost. Za co vše jim podle dnešních poznatků vděčíme kromě zmíněného opylení?

Med lidé využívají prokazatelně přes osm tisíc let – nejen jako potravinu, ale i jako lék. Římané si přikládali medové náplasti na rány a dnes už víme, že med má antibakteriální účinky.

Propolis funguje jako přírodní antibiotikum a je zároveň antimykotický. Využívali ho už egyptští faraoni. Včelí vosk nachází uplatnění v kosmetice, svíčkách i péči o dřevo. Mateří kašička se používá v kosmetice i pro podporu imunity. Včelí jed pak v apiterapii při léčbě revmatismu, artritidě a pomáhá při léčbě roztroušené sklerózy.

Včely také tvarují celé ekosystémy – opylují divoké rostliny, bez nichž by zmizely plody pro ptáky i savce. Svět bez včel by byl biologicky dramaticky chudší. Na výrobu jediného kilogramu medu musí včely dohromady odletět vzdálenost třikrát kolem Země a navštívit až čtyři miliony květů. V úlu přitom žije zhruba 50 tisíc jedinců, každý s přesnou rolí. Včelí kolonie je fascinující ukázka kolektivní inteligence – individuum bez celku nepřežije a celek bez každého jedince slábne. Jejich „pracovitost" není metafora, ale podmínka přežití.

Jednou z největších hrozeb je pro včely varoáza, což je parazitární onemocnění způsobené zmíněným roztočem Varroa destructor. Jak vznikl záměr vyvinout domov pro včely, který umí tento problém řešit?

Tohoto invazivního roztoče u nás máme od roku 1981 a od té doby s ním bojujeme jen pomocí chemických látek. Ty mírnější, tedy organické kyseliny, oslabují včelstva a jejich imunitu, ty tvrdší jako syntetické akaricidy jsou karcinogenní a toxické, jejich rezidua zůstávají ve včelích produktech až sedm let po ošetření. V zemědělství je jejich používání dávno zakázané, a navíc vůči nim roztoči získávají odolnost.

Roman Linhart, vynálezce Termosolárního úlu, si všiml, že divoké včelstvo pod vyhřátou plechovou střechou v blízkosti jeho práce přežívá již několikátým rokem a roztoč ho nezahubil. Protože byl vášnivý včelař s přírodovědným vzděláním, dostal nápad tento příhřev aplikovat do včelích úlů. Po letech vývoje a testování vznikl unikátní úl, který zabíjí roztoče bez použití chemie, včelám ale neublíží, protože respektuje jejich biologii. Tento vynález pak získal několik českých i mezinárodních ocenění, například Deloitte Technology Fast 50, nebo Fedex Innovation Mastermind.

Co je ve vašem řešení patentovanou technologií?

Podstata patentu spočívá v přeměně krátkovlnného slunečního záření na dlouhovlnné tepelné záření uvnitř úlu – bez jakékoli chemie a bez externího zdroje elektřiny.

Speciální fotoabsorpční člen v termosolární stěně funguje jako sluneční kolektor: pohlcuje světlo a vyzařuje teplo do prostoru zatepleného nástavku, kde ohřívá plodové těleso na více než 40 °C. Při této teplotě hynou roztoči Varroa destructor ve všech vývojových stádiích – i ti skrytí pod voskovými víčky buněk, na které chemická léčiva nedosáhnou.

Klíčovou výhodou je, že dospělé včely citlivé na vyšší teplotu, mohou samy odejít do chladnějších částí zvýšeného dna úlu nebo ven. Nedochází proto k jejich úhynu a zároveň jsou ochráněny spermie, jejichž zásobu matka u sebe má, protože se také stahuje do chladnějších částí úlu. Ošetření trvá dvě hodiny, úl přitom není třeba rozebírat.

S jakou odezvou se setkal termosolární úl mezi včelaři?

Z počátku byla technologie přijímána trochu skepticky, protože to bylo něco nového, ale v Česku i v zahraničí byli a jsou naštěstí včelaři, kteří nechtějí včely koupat v kyselině ani jim dávat karcinogeny a nebojí se zkoušet nové přístupy. Po delším úsilí zařadila Státní veterinární správa termoléčbu na seznam schválených léčebných technologií. Termosolární úly však mají dvě omezení a těmi jsou nutnost mít pro včelnici slunné stanoviště a vyšší pořizovací cena. Přesto jsou dnes po světě tisíce včelařů, kteří úspěšně bojují s varoázou pomocí Termosolárních úlů. Posledním kontinentem, který až do roku 2023 varoáza nezasáhla a nebyly tam ani naše úly, zůstávala Austrálie. Po velkých ztrátách včelstev způsobených rezistentním kmenem roztoče tam nyní hledají udržitelné řešení, a proto po naší jarní návštěvě tamní včelařské komunity připravujeme první větší zásilku Termosolárních úlů i do Austrálie.

Nabízíte také službu včely do firem. Proč jste se vydali touto cestou?

Včely jsou pro náš ekosystém nenahraditelné a moderní společnosti hledají aktivity, kterými můžou pozitivně přispět k podpoře přírody. Na základě této potřeby, která vzešla z byznysové sféry, jsme vytvořili koncept včel do firem. Dodáváme je jako službu, protože pokud firma nemá vlastního zaměstnance-včelaře, samotné Termosolární úly jsou jí k ničemu. Funguje to tak, že my dodáme celou včelnici, včetně úlů, včel a potřebného vybavení a náš zkušený včelař se chodí o včelky starat. Některé firmy mají zájem také o doprovodné akce, jako jsou ukázky vytáčení medu, včelařský event přímo na včelnici nebo třeba výsadba nektarodárných a pylodárných rostlin poblíž úlů.

Co musí zajistit a co může očekávat firma, která si vaši službu objedná?

Pokud chce mít firma úly přímo ve svém areálu, je třeba najít vhodné stanoviště, aby včely nebyly rušeny, ale také aby nenarušovaly běžný chod firmy. O vše ostatní se postaráme my. Dodáme vše potřebné, postaráme se o včely, splníme povinnosti vůči úřadům, a nakonec po medobraní předáme firmě med. Umíme si poradit i s případy, kdy není možné umístit včelnici přímo v areálu firmy, a to formou adopce včelnice, která je pořád firemní, jen je umístěná jinde, nebo umíme službu dodávat formou náhradního plnění.

Součástí vaší nabídky je i „AI monitoring včelstev“. K čemu je dobrý a jakou přesně úlohu hraje umělá inteligence?

Kromě základní služby, jejíž hlavními výstupy jsou podpora biodiverzity díky usilovné práci včel a firemní med, nabízíme i možnosti pokročilého monitoringu včelstev. Ten umožňuje chytřejší, včasnou a efektivnější péči o včely, lze z něj získat reálná data o podpoře biodiverzity, ale také může sloužit jako nástroj firemní komunikace se zákazníky a partnery. Senzory v úlu sledují různé parametry v reálném čase a s hodnocením získaných dat pomáhá umělá inteligence. Tyto informace mohou být také součástí výzkumu v mezinárodním projektu zaměřeném na zdraví včel a sledování biodiverzity.

Jak velký je zájem firem?

Zájem je, roste a přicházejí správné firmy. Ty, které nechtějí jen „zaškrtnout zelené políčko", ale udělat něco s reálným dopadem. Srovnejme to třeba s vysazováním stromků: hezký záměr, ale stromy rostou kdesi mimo areál a firma je nevidí. Včelnici si nainstaluje přímo u sebe. A včela si pro snůšku doletí až tři kilometry – včelnice se tak podílí na opylování plochy přibližně 2 800 hektarů. Kde jsou opylovači, tam je rozmanitost rostlin i živočichů.

Nevzniká někdy na straně firem obava, aby nebyly nařčeny z greenwashingu?

Včelaříme bez chemie a bez elektřiny – to je první pojistka. Druhou jsou data. Na přání umíme provést DNA analýzu pylu z úlu a zjistit, kolik druhů rostlin včely opylují. Toto číslo pak sledujeme v čase, a to jsou údaje, které firma může bez obav zveřejnit ve své výroční nebo ESG zprávě.

Od září v EU vstupují v platnost nová pravidla proti greenwashingu, která firmy zavazují svá ekologická tvrzení prokazatelně doložit. Data z včelnice nejsou marketingové prohlášení. Jsou to doklady o reálném pozitivním dopadu, přesně takové, jaké nová legislativa vyžaduje.

Uvádíte, že chov včel může prospět udržitelné certifikaci budov. Jak přesně?

Tento trend přichází ze zahraničí a míří i k nám. Největší světoví hráči – kanadský Alvéole, který spravuje přes 2 200 budov pro klienty jako Blackstone, AXA nebo Prologis, nebo americký Best Bees s klienty jako Marriott, L'Oréal či BlackRock – přímo uvádějí konkrétní certifikační přínosy.

A čísla jsou překvapivě konkrétní. BREEAM přiznává včelnici až deset kreditů za ekologickou zprávu a plán biodiverzity. LEED nabízí až pět bodů v kategorii Innovation a dva body za podporu opylovačů v rámci Sustainable Sites. Pro GRESB, což je mezinárodní standard pro hodnocení udržitelnosti nemovitostí, tvoří certifikace budov přibližně 10,5 procenta z celkového skóre a včelnice přímo posiluje sekce věnované zapojení nájemníků a ESG požadavků. Platí to i pro WELL, Fitwel nebo BOMA certifikace. Česko za tímto trendem zatím zaostává, ale právě proto je příležitost nastoupit jako první.

Kam směřujete další rozvoj svých aktivit do budoucna?

Chceme být víc než dodavatel včelnic – chceme být platformou pro měřitelnou biodiverzitu. Včely medonosné jsou jen začátek. Divoké včely a další opylovači jsou pro ekosystém stejně důležití, a proto rozšiřujeme nabídku o hmyzí domečky. Na příští rok chystáme v této oblasti novinku – zatím si ji necháme pro sebe, ale zákazníci se ji včas dozví.

Rozvíjíme také technologie, které firmám dají neustále zdokonalovaný obrázek o tom, jak se biodiverzita v okolí jejich areálu skutečně vyvíjí. Nestačí mít úly – chceme, aby firma v čase viděla konkrétní změny a mohla říct: tady jsme začali a tady jsme dnes.

A hlavní cíl? Mít hodně spokojených firem, které mají dobrý pocit z toho, že jejich aktivity skutečně pomáhají – přírodě, opylovačům i lidem kolem nich. To není fráze. To je důvod, proč to děláme.

Dominik Novák

Profesí biochemik působil osm let jako akademický a vědecký pracovník na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. V současnosti pracuje jako provozní ředitel společnosti Apis Innovation. Zároveň je včelařem a fotografem.