Obce mají na udržitelnost peníze, někdy je ale omezuje volební cyklus, říká Pavel Prokop

České obce jsou poměrně šetrné a málo zadlužené, což jim dává prostor financovat udržitelné investice. Na účtech dnes v souhrnu drží zhruba 420 miliard korun, naproti tomu napůjčováno mají přibližně 70 miliard korun. Uvedl to ředitel Firemního bankovnictví ČSOB Pavel Prokop v podcastu Trendy v udržitelnosti, který vzniká na Info.cz ve spolupráci s projektem [ta] Udržitelnost. Zároveň podotkl, že vedení obcí někdy brzdí v rozletu čtyřletý volební cyklus. Volební střídání je přitom obvyklejší ve větších municipalitách, zatímco starostování vesnic bývá častěji dlouhodobým posláním. To je pro udržitelnost, kterou lze zaměnit za dlouhodobost, výhoda.

---

Celý rozhovor si můžete pustit nebo poslechnout také na TOMTO odkazu.

Obce, kterých je v Česku zhruba 6200, mají významnou roli v udržitelné transformaci a stejně tak je udržitelnost zásadní pro ně samotné. „Přemýšlení o tomto tématu je vlastně přemýšlení o dlouhodobosti a efektivitě, což mají společné jak obce, tak firmy. Pokud to podcení, mohou být později nemile překvapeny,“ říká Pavel Prokop v podcastu, který vzniká ve spolupráci s projektem [ta] Udržitelnost. Jak obce k udržitelnosti přistupují, přibližuje letos už třetím rokem soutěž Zelená obec roku, kterou ČSOB pořádá ve spolupráci s Hospodářskými novinami. Její účastníci ukazují, že udržitelnost představuje širokou paletu možností, na čem pracovat a co zlepšovat. 

„Asi každá obec řeší prvotně náklady a dnes existuje řada příležitostí – můžete postavit solární panely, můžete zateplit obecní budovy. Velké téma jsou pro obce data a schopnost sledovat například to, jak se lidé pohybují, a následně upravovat veřejné osvětlení nebo veřejnou dopravu,“ přiblížil Pavel Prokop, do jehož ranku spadá v ČSOB i financování obcí. 

Konkrétní příklady efektivnější a zelenější energetiky představovaly vítězové prvního ročníku soutěže, která se dělí na dvě základní kategorie – obce do tisíce a nad tisíc obyvatel. Obě oceněné obce přišly s alternativním vytápěním, v jednom případě na štěpku, v druhém na biomasu, a vybudovaly teplovod, kterým dodávají teplo do domovů svých obyvatel. „To mi přijde velmi fajn a inspirativní,“ podotkl Pavel Prokop s tím, že Česko čeká odchod od uhlí, které hraje velkou roli nejen ve výrobě elektřiny, ale právě i ve vytápění domácností. 

Pavel Prokop, ČSOB

„Zelenost“ je ale z jeho pohledu jen jedna podmnožina obce, kde se dobře bydlí.  „Myslím, že to základní, co hledáme a co hledají starostové, je příběh, který ve střednědobém a dlouhodobém horizontu bude atraktivní pro lidi,“ uvedl Prokop. Obce tak mohou šetřit náklady a instalovat ekologická řešení, ale zároveň inovovat a nabízet nové služby, prostě zlepšovat celkové prostředí k životu. Takový přístup podle Prokopa krásně ilustruje jeden z loňských vítězů – Kamýk nad Vltavou. “Moc se mi líbilo, jak tamní starosta přemýšlí o tom, aby lidé byli spokojení,“ uvedl. Kamýk instaluje na obecní budovy solární panely, aby měl levnější alternativu k elektřině z tamní vodní elektrárny. Zároveň se obec snaží, aby se to v ní zelenalo, takže každý občan může s její podporou sázet zeleň na veřejných prostranstvích. A aby nepřicházely nazmar věci, které už se současným vlastníkům nehodí, pořádá Kamýk bazary. „Je to taková opravdu komunitní správa vesnice, kde zároveň mají střednědobý plán, podle nějž postupují,“ shrnul Pavel Prokop.

Jde o jeden z pozitivních trendů, který podle něj soutěž Zelená obec roku odhaluje, a to je stále silněji zastoupená dlouhodobá vize účastníků. „Náměty, které obce posílají, jsou mnohem víc o strategické vizi než o nějakém jednorázovém projektu,“ přiblížil Prokop. Sám za tím vidí i přínos samotné iniciativy, která ukazuje na zajímavé příklady a příběhy a inspiruje tak další obce, aby sestavily svůj plán a prezentovaly občanům, firmám i svému okolí, jak si představují své fungování do budoucna.  

Myslet na budoucnost je přitom třeba více než dřív, protože doba se rychle mění a přináší nové příležitosti a úkoly. Obcím se například loni s novelou energetického zákona otevřela toužebně očekávaná možnost vytvářet energetické komunity a sdílet vyrobenou energii mezi jednotlivými odběrnými místy. „Jde o téma, které bude velmi zajímavé v následujících letech, protože vy můžete zapojit obyvatele, firmy, ale i třeba i okolní menší vesnice do svého ekosystému a umožnit jim odebírat levnější energii, což je nabídka, která se neodmítá,“ zhodnotil Pavel Prokop. Obce podle něj také více než dříve musí řešit odpadové hospodářství, protože dnes velká část odpadů míří na skládky, s čím chce skoncovat nová legislativa. Podíl skládkování se má podle ní omezit od roku 2030 na pouhou desetinu. Čtvrtina odpadů by měla najít energetické využití a zbylé zhruba dvě třetiny bude třeba recyklovat. „To je velká změna oproti tomu, co funguje nyní,“ podotkl Prokop s tím, že tato změna je ale logická, protože netříděný komunální dopad je nejdražší, nejméně efektivní a nic nepřináší. 

Udržitelnost ovšem bývá o nemalých investicích, na které je třeba mít zdroje. Obce si ale v tomto ohledu vůbec nestojí špatně. 

„Ony mají podle rozpočtového určení daní nějaký přísun peněz. A pokud bychom se podívali na to, jak s nimi hospodaří, tedy kolik jich mají na účtech a kolik si napůjčovaly, tak je to 420 miliard korun proti zhruba 70 miliardám. Prostor pro financování a zároveň ochota bank pomoct jim v rozvojových projektech tady určitě je,“ zhodnotil Pavel Prokop. Banky podle něj ale umí nabídnout poradenství, jak zhodnotit současný stav a jakou zvolit strategii do budoucna.

Bariérou pro dlouhodobý, a tedy udržitelný pohled podle něj v obcích bývá spíše čtyřleté volební období. „Politický cyklus, zejména ve velkých městech, někdy omezuje příležitost investovat v delším časovém horizontu, respektive ji svazuje. Myslím, že trochu jiné je to v menších obcích, kde často starostové a radnice berou starostování víc jako poslání na delší časový horizont a díky tomu je pro ně jednodušší přemýšlení, že když do něčeho nainvestujete, ono se vám to za 5 za 10 let vrátí,“ vysvětlil šéf firemního bankovnictví ČSOB. 

Liší se svým zeleným přístupem vesnice a města či městyse? Proč je pro ně udržitelnost existenční nutností? Co mohou municipality vyhrát v soutěži Zelená obec roku? Sledujte celý rozhovor s Pavlem Prokopem.