O udržitelnosti méně mluvit a více ji dělat. Lidé greenwashing rychle prohlédnou
Podle Evy Prokešové, zakladatelky Good Company Circle, se udržitelnost nedá prosadit moralizováním ani strašením. Firmy by měly místo velkých slov ukazovat konkrétní kroky, výsledky a také přiznat, co se jim zatím nedaří. A neměly by zapomínat, že udržitelnost není jen o emisích a recyklaci. Je také o férových podmínkách, komunitách a lidech.
Jak byste vysvětlili hlavní cíle udržitelnosti žákům první třídy?
Asi bych jim nevyprávěla o ESG, uhlíkové stopě ani klimatických závazcích. Řekla bych jim něco mnohem jednoduššího: „Začněte u sebe. Ve svém pokoji, ve škole, mezi kamarády. Chovejte se tak, aby po vás svět zůstal alespoň stejně hezký, jako když jste do něj přišli.“ Neplýtvat. Pomáhat druhým. Chovat se slušně k lidem, zvířatům i přírodě. A přemýšlet o tom, že každé naše rozhodnutí má dopad nejen na nás, ale i na ostatní. Podle mě totiž udržitelnost nezačíná velkými strategiemi ani mezinárodními dohodami. Začíná u každodenních rozhodnutí každého z nás. Ve skutečnosti je udržitelnost mnohem víc o zdravém rozumu a zodpovědnosti než o složitých definicích.
Máte návod na to, jak se úspěšně vyhnout greenwashingu?
Za mě je to překvapivě jednoduché. Méně mluvit a prezentovat sebe a více ukazovat. Pokud firma věnuje více času tvorbě prezentací o udržitelnosti než samotným aktivitám, je to obvykle varovný signál. Skutečná odpovědnost se pozná podle konkrétních kroků, měřitelných výsledků a ochoty mluvit nejen o úspěších, ale i o tom, co se zatím nedaří. V tomto případě je důležitá upřímnost.
Co se vám osvědčilo v situaci, kdy potřebujete o cestě k udržitelnosti přesvědčit některé zdrženlivější kolegy ve firmě?
Za mě je důležité si uvědomit jednu věc. Názory lidí nelze měnit silou. Pokud se snažíte někoho přesvědčit, že se mýlí, většinou dosáhnete pravého opaku. Přesvědčeného voliče také nepřesvědčíte, aby zítra volil někoho jiného. Proto si myslím, že v tématu udržitelnosti nefunguje moralizování, strašení ani vytváření pocitu viny. Mnohem lépe funguje trpělivost, autenticita a konkrétní příklady. Méně mluvit a více ukazovat. Začít u sebe a ukazovat, co může udělat každý jednotlivec. Jaké malé kroky dávají smysl v každodenním životě. Ne soustředit se pouze na to, co všechno děláme špatně nebo jak ničíme planetu. Myslím, že právě tento narativ se v posledních letech částečně vyčerpal a stal se pro mnoho lidí kontraproduktivním. Stejně důležitá je upřímnost. Pokud firma vyfotí zaměstnance při úklidu parku a následně z toho vytvoří příběh o záchraně planety, lidé to velmi rychle prohlédnou a zavání to greenwashingem. Dnešní publikum je mnohem citlivější na rozdíl mezi skutečným závazkem a marketingovou kampaní. Pokud bych to měla shrnout do tří slov, pak jsou to: upřímnost, otevřená debata a příklad.
Jak může každý jednotlivec najít rovnováhu mezi moderním životním stylem a udržitelnými hodnotami?
Nemyslím si, že cesta vede přes dokonalost. Pokud si člověk nastaví cíl být stoprocentně udržitelný, pravděpodobně velmi rychle zjistí, že to není možné. Mnohem důležitější je dělat malé a dlouhodobě udržitelné kroky. Nakupovat vědoměji. Méně plýtvat. Více přemýšlet o tom, co skutečně potřebujeme. A zároveň si zachovat normální život. Za mě není cílem být dokonalý. Cílem je být o něco zodpovědnější dnes než včera.
Veřejná debata o udržitelnosti se hodně točí kolem dopadů na životní prostředí, tedy pomyslného písmene E ze zkratky ESG. Je podle vás věnována dostatečná pozornost i sociální odpovědnosti skryté pod písmenem S?
Upřímně si myslím, že ne. Když se řekne udržitelnost, většina lidí si představí emise, recyklaci nebo obnovitelné zdroje energie. To jsou důležitá témata, ale často zapomínáme, že za každou firmou stojí lidé. Sociální odpovědnost znamená například férové pracovní podmínky, podporu komunit, rovné příležitosti, bezpečné pracovní prostředí nebo pomoc zranitelným skupinám. A právě tady může mít firma často mnohem bezprostřednější dopad než v řadě environmentálních oblastí.
Právě proto jsme před několika lety založili projekt Good Company Circle. Už od začátku jsme chtěli upozornit na to, že společenská odpovědnost firem není jen o sázení stromů nebo snižování uhlíkové stopy. Stejně důležité je, jak se firma chová ke svým zaměstnancům, jak podporuje komunity, ve kterých působí, a jaký pozitivní dopad vytváří ve svém okolí. Myslím si, že bez sociálního rozměru ztrácí udržitelnost velkou část svého skutečného významu. Proto bych byla ráda, kdyby se vedle environmentálních témat více mluvilo i o lidech. Protože ve výsledku nejsou firmy tvořeny budovami ani strategiemi. Jsou tvořeny lidmi. Pokud byste se mě zeptali, co si pod udržitelností představuji já, odpověď by nebyla jen o planetě. Byla by především o tom, jak se chováme k lidem kolem sebe.