Nikoli růst HDP, ale kvalita života je to, na čem záleží

Pokud si myslíte, že hospodářský růst je důležitější než well-being, zamyslete se nad následujícím: ve Spojených státech je nominální HDP na hlavu 80 tisíc dolarů, v Evropě je to 40 tisíc dolarů. Kde byste chtěli žít? Tak zahájil svou přednášku na konferenci Future-Proof Leadership 2025 Janez Potočnik, spolupředseda UNEP Environment International Resource Panel a bývalý eurokomisař pro životní prostředí. Na akci, kterou pořádalo Business Leaders Forum a jejímž partnerem byl projekt [ta] Udržitelnost, se zaměřil na rostoucí spotřebu surovin, význam cirkulární ekonomiky, ale také na změnu uvažování, protože „nepotřebujeme auta, ale mobilitu“.

---

Svět se globalizoval, propojil, relativně zmenšil. „Jsme první generací na této planetě, která žije v socio-ekologickém prostoru, jehož rozsah je opravdu celoplanetární,“ prohlásil Potočnik. Důsledky jsou zjevné. Záležitosti jako klimatická změna, pandemie covidu, internet, mezinárodní obchod nebo třeba konektivita vyžadují globální řešení. „Naše individuální a kolektivní odpovědnost ohromně vzrostla,“ podotkl Potočnik. Za možný vzor mezinárodní spolupráce označil Evropskou unii, která je podle něj vizionářským konceptem vizionářských lidí a v mnoha ohledech může osvětlit, jak se organizovat také na globální úrovni.

Evropská ekonomika je ale značně křehká kvůli své závislosti na dovozu energetických a dalších surovin. „Pokud se zamyslíte nad historickým vývojem, přístup k přírodním zdrojům vždy určoval blahobyt každého národa,“ připomněl Potočnik. Bohužel to také vedlo ke snaze zemí s velkou spotřebou kontrolovat země s velkými zásobami. Kolonizace přírody předcházela kolonizaci lidí.

Svět lační po surovinách

Význam surovin a materiálů přitom s blahobytem a rostoucími potřebami stoupá. Pokud za ně označíme vše získávané ze země, objem se za posledních padesát let více než ztrojnásobil. Na vzestupu je spotřeba všech kategorií, ale největší je v případě nekovových minerálů. Důvodem je výstavba měst a infrastruktury v oblastech světa, které nejvíce rostou a kde se nachází největší část populace. „Pokud se podíváme na materiálovou stopu, což je domácí těžba plus saldo mezinárodního obchodu, v Evropě za posledních 20 let nevzrostla. Je už na velmi vysoké úrovni na jednoho obyvatele, a navíc ji podobně jako v Severní Americe, kde je ještě mnohem vyšší, neutralizuje technologický rozvoj. V Africe a západní Asii roste se zvětšováním populace, v asijsko-pacifickém prostoru v souvislosti s ekonomickým růstem,“ popsal Janez Potočnik. Globálním výsledkem je podle něj 62procentní vzestup materiálové stopy za dvě dekády. Z toho dvě třetiny mohou být vysvětleny ekonomickým rozvojem a třetina růstem populace.

Za více než 90 procent spotřeby zodpovídají výstavba, mobilita, potraviny a energie. Liší se to však zásadně podle vyspělosti zemí: například v nízkopříjmových státech je více než polovina surovin a materiálů využita na zajišťování potravin. Největší zátěží jsou země s vysokými příjmy, které spotřebovávají na obyvatele šestkrát více než země s nižšími příjmy.

„Proč je tato logika tak důležitá? Těžbou a zpracováním surovin můžeme vysvětlit 60 procent dopadů globálních klimatických změn, 40 procent dopadů znečištění ovzduší na zdraví nebo 90 procent problémů s vodou,“ uvedl Potočnik. Z toho podle něj plyne, že je třeba odpojit kvalitu života od růstu HDP a obojí od využití přírodních zdrojů. Nástrojem, jak to zajistit, je cirkulární ekonomika.

Špatné signály a pomalá regulace

V základním pojetí je cirkulární ekonomika spojena s recyklací. Odpad se znovu stává vstupem výroby, pokud možno žádné zdroje nekončí bez užitku. Problém ovšem je, že cirkularita je řešením při stabilních nikoliv při rostoucích potřebách. „Pokud chcete mít v příštích deseti letech desetkrát více baterií, recyklace těch současných nestačí,“ načrtl Potočnik. Zásadní je proto kombinovat cirkularitu s intenzivnějším využitím, materiálovým odlehčením, prodloužením životnosti. Obzvláště důležité bude optimalizovat výstavbu a mobilitu.

Ani samotná cirkulární ekonomika ale stále není hlavním proudem. Prosadit ji lze podle Potočnika dvěma způsoby. Tím nejdůležitějším jsou tržní signály, které jsou ovšem zatím špatné, protože přesvědčují výrobce o tom, že ekonomika založená na těžbě je nejziskovější. Na druhé straně jsou spotřebitelé neustále žádáni, aby se chovali odpovědněji, ovšem s tím, že za to budou muset zaplatit více.

Druhým způsobem je regulace. „Dvě země, Německo a Austrálie, zavedly v prosinci loňského roku do své politiky materiálovou stopu. Proč jsou vědecky podložené materiálové cíle tak důležité? Jednoduše proto, aby materiálovému hospodářství zajistily náležité uznání a pozornost v politickém prostoru,“ uvedl Potočnik.

Také Evropská unie vidí cirkulární ekonomiku jako základní cestu, jak zajistit Evropě potřebné suroviny a materiály. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyeneová nedávno prohlásila, že je třeba urychlit přijetí zákona o oběhovém hospodářství. Potočnik k tomu dodal, že v této záležitosti je třeba postupovat důrazněji a odvážněji, než jak to zatím komise činí.

Nepotřebujeme CD, ale hudbu

Cirkulární ekonomika je ovšem stále jen část ekonomické, sociální a kulturní transformace, která povede k vytvoření hospodářství ladícího s cíli udržitelného rozvoje. „Často opomíjenou otázkou je, jak uspokojit lidské potřeby co nejefektivnějším způsobem z hlediska spotřeby energie a zdrojů. A zde je základní filozofií, na které pracujeme, že v podstatě nepotřebujeme auta, potřebujeme mobilitu, nepotřebujeme žárovky, potřebujeme světlo, nepotřebujeme židle, potřebujeme sedět, nepotřebujeme ledničky, potřebujeme chlazené zdravé potraviny, nepotřebujeme CD, chceme poslouchat hudbu. To se mimochodem již stalo. Nepotřebujeme pesticidy, chceme zdravé rostliny,“ zdůraznil Potočnik. Dematerializace, přehodnocení vlastnictví, efektivita doplněná o účinnost – to jsou směry politiky, o kterých je podle něj třeba uvažovat.

V závěru své přednášky bývalý eurokomisař zmínil citát řeckého filozofa Sokrata, podle nějž silné mysli diskutují o myšlenkách, průměrné o událostech a slabé o lidech. „Ano, být ekologický samozřejmě není snadné, ale přechod k udržitelnosti je v první řadě velkou obchodní příležitostí, protože je nevyhnutelný, a v druhé řadě proto, že jakákoli transformace je velkou obchodní příležitostí pro ty, kteří jsou inovativní, odvážní a chápou podstatu výzev, které před námi stojí,“ prohlásil Janez Potočnik. Všem přítomným zároveň doporučil optimismus, protože optimisté mění svět a žijí lépe a déle.