Nestačí zachránit planetu, musíme myslet na lidi. Udržitelný byznys potřebuje sociální rozměr

Zapomeňte na marketingova hesla o síle přírody. Petra Doubková, zakladatelka a CEO EcoHaus, staví svůj byznys na datech, univerzitním výzkumu detergentů a certifikátech. Zatímco trh stále bojuje s předsudkem, že ekologická drogerie nepere, ona v laboratořích i v praxi dokazuje opak. Nebojí se přiznat chyby ani vyvíjet vlastní stroje a soustředí se na začleňování znevýhodněných skupin do provozu. Ekologická udržitelnost je totiž podle ní neudržitelná bez té sociální.

---

Které hlavní překážky vidíte na cestě k udržitelnějšímu fungování vašeho oboru?

V našem oboru vnímám jako největší překážku vysoké náklady a pomalost certifikací, jako je například EU Ecolabel. Stále přetrvává i předsudek, že „eko = neúčinné“, i když testy ukazují opak. Výzvou je také to, že běžné výrobní stroje nejsou pro ekologické, ultrakoncentrované produkty vhodné, proto vyvíjíme vlastní ergonomická a „sociální“ zařízení. A v neposlední řadě je škoda, že média často dávají přednost bulváru před smysluplnými inovacemi s reálným dopadem. Jako je naše kampaň na obnovu staré textilní továrny. 

Máte návod, jak se vyhnout greenwashingu?

Greenwashingu se vyhýbáme tím, že říkáme všechno, nejen „hezkou část“. Uvádíme kompletní složení a u každé složky vysvětlujeme, proč v produktu je. Opíráme se o výpočty uhlíkové stopy podle ISO 14067, jasné certifikační milníky a spolupráci s univerzitami i nezávislými odborníky. Místo vágních slibů ukazujeme konkrétní kroky, třeba naše transparentně měřené úspory plastu a emisí nebo ukazujeme i naše selhání znovupoužití obalů.

Jak se udržitelnost propisuje do vašeho osobního života?

Udržitelnost pro mě není jen soubor pravidel, ale způsob života. V každodennosti volím princip „méně, ale lépe“, dávám prostor věcem, které mají smysl, dlouhou životnost a příběh. Často sahám po secondhandu, protože věřím, že i malé volby mají velký dopad. Hodně řeším také vlastní energii. Jóga, pilates a vědomé zastavení jsou pro mě formou osobní udržitelnosti, když jsem v rovnováze já, můžu ji přinášet i do firmy. Stejně důležitá je pro mě otevřená komunikace, vztahy a neustálé učení se a studium detergentů do hloubky na univerzitě v Liberci a razím i akademickou cestou. Věřím, že udržitelnost není o perfekcionismu, ale o každodenních malých, poctivých krocích. O tom, jak přemýšlíme, jak tvoříme a jak se chováme k lidem i věcem kolem nás.

Je ve veřejné debatě dost pozornosti pro „S“ v ESG?

Podle mě stále není. V EcoHaus bereme „S“ stejně vážně jako „E“, dlouhodobě spolupracujeme s chráněnými dílnami, zaměstnáváme osoby se zdravotním znevýhodněním a nabízíme flexibilní úvazky pro rodiče. Podporujeme organizace jako Marter a projekty typu „Rodičovská není brzda“, které pomáhají samoživitelkám vracet se do pracovního i osobního života. Sociální aspekt podnikání vnímám jako klíčový pro to, aby udržitelnost nebyla jen o planetě, ale i o lidech.

Jaké argumenty používáte v debatách s odpůrci udržitelných trendů, podle nichž narušují svobodu podnikání?

Opírám se hlavně o efektivitu a ekonomiku: ultrakoncentrace snižuje náklady na výrobu, logistiku i obaly, takže dává smysl i „neeko“ firmám. Důležitým argumentem je také kvalita a zdraví, šetrné složky dnes umí být stejně účinné jako konvenční chemie, ale s menší zátěží pro pokožku i životní prostředí. Místo ideologie používám data: výpočty uhlíkové stopy, certifikace a měřitelné metriky. A nakonec mluvím o inkluzi, sociální podnikání zvyšuje zaměstnatelnost a reputaci a reálně rozšiřuje příležitosti, aniž by někomu bralo svobodu.