Nebála jsem se ptát a zpochybňovat status quo, popisuje cestu k mezinárodní kariéře Barbora Kotoun z IKEA
- před 13 minutami
- Minut čtení: 5
Někdy člověka nasměruje nesmírně silná osobní zkušenost, jako se to stalo Barboře Kotoun. Když v manufaktuře světa Číně viděla rozsah nadprodukce a její dopady na životní prostředí, rozhodla se systematicky věnovat udržitelnosti. Posléze zakotvila v severském nábytkářském řetězci IKEA, kde se vypracovala na pozici Global Sustainability Leader for Circularity. Důležitá k tomu byla odvaha věci měnit i mentální nastavení, že když se chce, tak to jde. „Ve velkých organizacích je schopnost přicházet s řešeními, nést odpovědnost a aktivně přispívat k posunu velmi ceněná,” říká Barbora Kotoun. Cirkulární ekonomika, její klíčové téma, podle ní těží z velkých ambicí firem. Často ale naráží na limity zázemí v jednotlivých zemích, jako je recyklační infrastruktura nebo legislativní bariéry.
S udržitelnou transformací přichází řada novinek, a to nejen legislativních, technických či technologických. Mimo jiné se zrodila nová profese ESG manažerek a manažerů. Kudy vedla jejich cesta do pozice firemních „šéfů udržitelnosti“, s čím se v ní potýkají, na co jsou hrdí nebo co by poradili svým následovníkům, mapujeme v nové sérii rozhovorů.
Vaše kariéra se poměrně záhy stočila od realit k maloobchodu a v rámci něj k udržitelnosti. Proč nabrala právě tento směr?
K rozhodnutí věnovat se profesně udržitelnosti jsem dospěla během svého pobytu v Číně. Na vlastní oči jsem tam viděla obrovský rozsah nadprodukce a konzumu, ale zároveň i velmi konkrétní dopady na životní prostředí. Paralelně s tím jsem vnímala rostoucí snahy o změnu směrem k udržitelnější budoucnosti, zejména v módním průmyslu, ve kterém jsem se tehdy pohybovala. Po návratu jsem se tomuto tématu chtěla věnovat systematicky. Ačkoliv jsem se zpočátku vrátila do komerční role, vždy mě motivovalo hledání tzv. win-win-win řešení - tedy takových, která přinášejí hodnotu zákazníkovi, firmě i planetě zároveň. Právě tato kombinace obchodního uvažování a udržitelnosti mi dává největší smysl.
Už řadu let pracujete pro švédský nábytkářský řetězec IKEA. Byla to spíš výzva, nebo pocta stát se regionální manažerkou udržitelnosti v severské firmě?
Bylo to bezesporu obojí. Velmi jsem si vážila důvěry své manažerky, která ve mně viděla potenciál a ocenila kombinaci mých komerčních dovedností a silného zájmu o udržitelnost. S odstupem času mohu říci, že to byl správný krok – v IKEA působím již pět let. Zároveň to ale byla i výzva. Do poměrně seniorní role jsem nastoupila ve 25 letech, navíc jsem byla nová v nábytkářském segmentu. Musela jsem se naučit prosazovat změny a působit jako interní „changemaker“ i vůči zkušenějším a seniornějším kolegům. Udržitelnost je z velké části o change managementu, a často jsem tak do procesů vstupovala z pozice „zvenčí“, což byla velká výzva.
Je složité přenášet švédský pohled a praktiky do země s dost odlišnou mentalitou, jako je Česko?
Z interního pohledu bych řekla, že „švédskost“ je v IKEA velmi silně zakořeněná napříč všemi regiony. Firma dlouhodobě pracuje s principem takzvaného value-based hiring, takže kolegové sdílejí podobné hodnoty bez ohledu na to, kde působí. Díky tomu je spolupráce konzistentní a efektivní napříč trhy. Z hlediska zákazníků je situace samozřejmě odlišná. Každý trh má svá specifika a je potřeba globální vize adaptovat do lokální reality. To ale není specifikum IKEA - jde o běžnou výzvu všech globálních společností.
Máte ekonomické vzdělání s vícero zahraničními zkušenostmi. Během práce v IKEA jste ale absolvovala i studium udržitelnosti na univerzitě v Cambridge. Co vás k tomu motivovalo?
V oblasti udržitelnosti jsem v té době pracovala přibližně šest let, ale neměla jsem ji formálně vystudovanou. Cítila jsem potřebu doplnit praktické zkušenosti o pevnější teoretický základ. Můj magisterský program byl navíc zaměřený i na leadership, což pro mě bylo velmi důležité a výrazně mě to posunulo i v této oblasti. Zároveň mám přirozenou potřebu se neustále učit. Už jsem měla za sebou tři vysokoškolské tituly, ale další studium mi začalo chybět. Návrat do akademického prostředí tak pro mě přišel v ideální moment.
V IKEA dostala vaše kariéra mezinárodní rozměr, když jste se posunula na globální pozici a přesunula se do Malmö. Co vidíte jako hlavní důvody tohoto úspěchu?
Na globální pozici jsem byla oslovena přímo organizací, takže předpokládám, že klíčovou roli hrály výsledky dosažené na regionální úrovni. Zároveň jsem byla aktivní během globálních setkání – nebála jsem se ptát, otevírat témata a konstruktivně zpochybňovat status quo. Důležitý byl také tzv. „can-do“ mindset. Ve velkých organizacích je schopnost přicházet s řešeními, nést odpovědnost a aktivně přispívat k posunu velmi ceněná.
Co bylo pro vás nejnáročnější při přechodu na globální pozici?
Největší výzvou byla velikost organizace a s tím související tempo změn. Jsem zvyklá pracovat dynamicky a dosahovat výsledků relativně rychle, nicméně v rámci tak rozsáhlé struktury, jakou je Ingka Group, zahrnující globální centrálu i desítky trhů, se procesy přirozeně zpomalují. Koordinace napříč cíce než 30 zeměmi vyžaduje čas, spoustu meetingů a trpělivost.
Zabýváte se cirkularitou, což je jedno z klíčových témat udržitelnosti. Nakolik se jí v IKEA daří dosahovat?
Domnívám se, že se nám v této oblasti daří dělat významný pokrok. Máme řadu zavedených iniciativ, které fungují i na lokální úrovni – například celý second-hand byznys, odkup nábytku v rámci služby „Druhý život nábytku“ nebo zpětný odběr polštárů a peřin k recyklaci. Na globální úrovni se věnuji jak performance cirkulárního byznys modelu, tedy jeho obchodním výsledkům a integraci do business plánu, tak i rozvoji inovací. Naší prioritou je prodlužovat životnost produktů, zvyšovat dostupnost pro širší skupiny zákazníků a zároveň dokázat, že cirkulární ekonomika může být profitabilní.
Co dnes vznik cirkulární ekonomiky nejvíce brzdí?
Velmi často narážíme na limity národní infrastruktury. Firemní strategie jsou sice ambiciózní, ale jejich realizace bývá komplikována například nedostatečně rozvinutou recyklační infrastrukturou, legislativními překážkami nebo absencí služeb, které jsou pro cirkulární model klíčové – například opravy či logistika již smontovaného nábytku. Bez systémových změn na úrovni států a trhů je škálování cirkulárních řešení výrazně obtížnější.
Jaké je z vaší zkušenosti ideální postavení ESG manažerů ve firemní struktuře?
Ideální je, pokud ESG manažer reportuje přímo CEO, má k dispozici vlastní rozpočet, tým a jasně definovanou strategii. Pouze v takovém případě lze udržitelnost efektivně integrovat do jádra byznysu a nechat ji skutečně ovlivňovat klíčová rozhodnutí.
Vnímáte výhody nebo nevýhody toho, že ESG je relativně mladá profese?
Výhodou je, že odborníků v této oblasti je stále relativně málo, což může být při hledání pracovních příležitostí určitým benefitem. Na druhou stranu stále přetrvává vnímání ESG jako „nice-to-have“, případně jen jako komunikační nebo compliance agendy. Mnoha firmám zatím chybí přesvědčení, že udržitelnost představuje zásadní byznysovou příležitost, nikoli pouze náklad či povinnost.
Udržitelnost vyžaduje srozumitelnou a přesvědčivou komunikaci. Co se vám osvědčilo?
Klíčová jsou data a silný business case. Udržitelnost musí být podložena konkrétními čísly a jasně propojena s ekonomickou hodnotou. Velmi efektivní je také její napojení na analýzu rizik a regulatorní požadavky. Compliance je faktor, kterému se firmy nemohou vyhnout – pokud se však vhodně propojí s obchodními přínosy, vzniká opět win-win-win situace, která usnadňuje interní i externí komunikaci a přijetí tématu.
Barbora Kotoun
Je absolventkou ekonomických oborů s mezinárodními zkušenostmi, která svou kariéru nasměrovala k udržitelnosti po pobytu v Číně, kde ji výrazně ovlivnily dopady nadměrné spotřeby na životní prostředí. Po začátcích v komerčních rolích v maloobchodu postupně propojila byznysové myšlení s principy udržitelnosti a již několik let působí v IKEA, kde se vypracovala z regionální manažerky udržitelnosti na globální pozici se sídlem ve Švédsku. Ve své práci se zaměřuje zejména na rozvoj cirkulárního byznysu, inovace a integraci udržitelnosti do obchodních strategií napříč trhy. Své praktické zkušenosti doplnila studiem udržitelnosti a leadershipu na University of Cambridge a dlouhodobě se věnuje hledání řešení, která přinášejí hodnotu firmě, zákazníkům i životnímu prostředí.
Komentáře