Naše role ve financování udržitelnosti bude sílit, říká Andrea Ferjenčíková z Národní rozvojové banky

Veřejné zdroje umí Národní rozvojová banka využít opakovaně a zároveň přitom mobilizuje soukromý kapitál. Obojí se do velké míry děje ve prospěch udržitelnosti. „Drtivá většina našich programů je udržitelná v sociálně-ekonomickém rozměru, v poslední době stále víc přidáváme i programy zelené,“ říká ředitelka udržitelného financování v NRB Andrea Ferjenčíková. V podcastu Trendy v udržitelnosti, na němž spolupracuje e15 a projekt [ta] Udržitelnost, dodává, že možnosti banky do budoucna vzrostou a její přístup k udržitelné transformaci bude systematičtější.

---

Celý rozhovor si můžete pustit také na TOMTO odkazu.

Kdysi bylo posláním Národní rozvojové banky (NRB) podporovat malé a střední podnikání, postupně ale nástupkyně někdejší Českomoravské záruční a rozvojové banky svůj záběr rozšiřuje. „Primárně je investičním nástrojem státu, takže když chce Česká republika provádět investiční podporu v různých oblastech hospodářské politiky, má k tomu nás,“ vysvětluje Andrea Ferjenčíková. 

Hlavním kouzlem je přitom způsob podpory. Banka pracuje primárně s veřejnými penězi, především z evropských fondů, ale místo nenávratných dotací je poskytuje ve formě zvýhodněných úvěrů a úvěrových garancí. „Jedny peníze tak umíme využívat opakovaně a dlouhodobě,“ shrnuje Ferjenčíková. Tento přístup podle ní nabývá na významu s tím, jak dostupných veřejných financí, i těch z evropských fondů ubývá a tento trend bude pokračovat i v následujícím programovacím období EU od roku 2028. Zvyšuje se tím totiž tlak na jejich efektivnější využití. 

Záruční programy zároveň pomáhají uvolňovat soukromý kapitál bank v situacích, kdy by jej komerční banky podle vlastních pravidel, z hlediska rizikovosti, poskytnout nemohly. Typicky se tak děje v případech tržních selhání a mimořádných situací, jako byla třeba pandemie covidu. Vedle veřejných zdrojů a mobilizace soukromého kapitálu NRB disponuje i kapitálem vlastním, který by měl zanedlouho výrazně vzrůst jejím spojením s Českou exportní bankou. „Budeme si moci dovolit výrazně větší objemy financování, hovoří se zhruba o páce trojnásobku,“ přiblížila manažerka Národní rozvojové banky. Nový zákon o NRB zároveň této instituci umožňuje vydávat vlastní dluhopisy, což dále rozšíří její možnosti.

Andrea Ferjenčíková, Národní rozvojová banka

Dostupné bydlení i energetické úspory

Těžit z toho bude do velké míry udržitelná transformace. Drtivá většina programů banky je už dnes podle Ferjenčíkové udržitelná z pohledu sociálního nebo socioekonomického. Zároveň v její nabídce přibývají zelené programy. V sociální oblasti je klíčovým tématem dostupné bydlení, kdy se NRB podílí na jeho financování. Podnikatelé zase mohou čerpat podporu pro sociální podniky. „Zároveň stále více rozšiřujeme tradiční kohezní financování, tedy pomoc slabším regionům,“ dodává Ferjenčíková. V zeleném portfoliu jsou klíčové energetické úspory v segmentu malého a středního podnikání, ale také podpora fotovoltaik nebo elektromobility.

Banka chce do budoucna k financování udržitelnosti přistoupit systematičtěji, takže poprvé zpracovala svou strategii udržitelnosti. Žádá si jí doba, ale i regulace ve finančním sektoru. Strategie kombinuje dva přístupy, které manažerka NRB nazývá spirálou udržitelnosti. „V podstatě se díváme na to, co chceme financovat, aby to byl segment s přidanou hodnotou, který neškodí životnímu prostředí. A do toho kombinujeme další úroveň, kterou je udržitelné financování. Tedy že veřejné zdroje využíváme opakovaně,“ vysvětluje.

Národní rozvojová banka ale neposkytuje jen finance, velmi důležitou součástí její nabídky je také poradenství. „Často jde o energeticky úsporné projekty, které je potřeba umět připravit. A ta kapacita na straně zájemce není. Technická pomoc programu NRB ELENA, nám pomáhá odstranit tuto bariéru,“ říká Ferjenčíková. Klient tak může přijít s problémem, který mu banka pomůže vyřešit po technické stránce, nastavením financování i poskytnutím samotných finančních zdrojů.

Co se změní s novém programovacím období Evropské unie od roku 2028? Jak může vyhodnocování projektů ovlivnit stínová cena emisí? A proč je třeba více otevřít dveře EPC projektům? Dozvíte se v rozhovoru s Andreou Ferjenčíkovou.