Nadace Partnerství přes 30 let propojuje lidi a krajinu: Nestačí jen rozdávat podporu, ale i učit, jak ji využít

Už více než tři dekády propojuje Nadace Partnerství ochranu přírody s podporou lidí a komunit. Za svého působení rozdělila přes půl miliardy korun, vysázela statisíce stromů a pomohla proměnit českou krajinu i města. Dnes se kromě ozeleňování nebo adaptace na klimatické extrémy věnuje i tématům jako je udržitelná půda či obnova válkou zničené Ukrajiny. „Nikomu neříkáme, co je správné či špatné. Například zemědělcům ukazujeme postupy, které jim zlepší podnikání a to, že jsou zároveň šetrnější k přírodě, je třešnička na dortu. Když sami vidí vyšší výnosy i větší druhovou pestrost, přirozeně chtějí pokračovat – a to žádná regulace nenahradí,“ říká David Kopecký z Nadace Partnerství.

---

Vaše moto je „společně pomáháme lidem i krajině“. Nejde tedy čistě o ochranu životního prostředí, důraz se klade na sepětí člověka s přírodou. Jak vznikla tato filozofie a jak se odráží v každodenní práci nadace?

Tato myšlenka je klíčovou součástí činnosti Nadace Partnerství už od dob jejího vzniku, který provázel kvas nové rodící se občanské společnosti po sametové revoluci. Již od 80. let byli jednou z nejaktivnějších složek tehdejšího odporu proti režimu právě ochránci přírody, kteří reagovali na komunistickou devastaci lesů, kvality ovzduší nebo vod. Tato skupina se v novém režimu přirozeně přerodila v hybnou sílu nejen pokračující péče o krajinu ale i péče o nové a křehké demokratické zřízení.

Proto je dodnes přirozeným aspektem naší práce nejen podpora, která směřuje ke zlepšování životního prostředí, ale i investice do lidí samotných, aby byli schopni sami převzít zodpovědnost za tuto péči: ať už formou jejich vzdělávání, podpory jejich rozvoje nebo investic do komunitních lídrů a lídryň. Je to jako s příběhem o rybáři a prutu – věříme, že je potřeba dát lidem nejen prut, ale naučit je také rybařit.

Podpořili jste přes 4600 projektů. Čeho se nejčastěji týkaly, respektive, co je typický projekt, který podporujete?

Také zde čerpáme z osvědčené praxe již z 90. let, která stojí především na rychlých a snadných grantech. Tím, že podporuje hlavně menší a lokální komunity – jako jsou aktivní starostové a starostky, skauti, dobrovolní hasiči, aktivní učitelé a učitelky, faráři a farářky nebo místní dobrovolníci – tak si uvědomujeme důležitost nepřehánět to s administrativou. Když chce někdo udělat cokoliv hodnotného pro své okolí, chcete ho podpořit právě v této činnosti a ne ho nebo ji zahltit papírováním.

Skladba naší podpory se pak přirozeně mění s tím, jaké potřeby lidé tváří v tvář pokračujícím extrémům počasí mají. Naší stálicí jsou stromy – nyní s důrazem více na jejich péči než sázení nových – podporujeme také občany v ozeleňování jejich měst a vesnic, aby v nich bylo v létě příjemněji, nebo podporujeme nové tůně a mokřady pro lepší zadržení vody v krajině.

Jak se zaměření vašich projektů mění s časem a aktuálními potřebami?

Začínali jsme s podporou proměn veřejných prostranství, komunitním plánováním nebo podporou městské mobility. Nyní se více zaměřujeme na investice do lidí samotných a dlouhodobé projekty na úkor krátkodobých grantů – jako je například naše Akademie hybatelů komunit. Ta je postavena na principu, že prvně nabídneme zájemcům a zájemkyním roční podporu v tom, aby byli schopni identifikovat tu správnou a skutečnou potřebu ve svém okolí, uměli připravit kvalitní projekt, sehnat pro něj podporu nebo jej umět správně komunikovat. Až v moment, kdy tyto kvality od nás hybatelé a hybatelky získají, jim nabízíme peníze. Protože víme, že v ten moment budou schopni ten grant využít na maximum.

Jaký je zájem o vaši podporu? Najde se stále dost lidí či komunit, které chtějí zlepšovat prostředí kolem sebe?

Zájemců o naše programy a granty je každoročně několinásobně více, než dokážeme z našich zdrojů uspokojit. Proto je pro nás důležitá pravidelná podpora zodpovědných firem, osvícených filantropů i aktivních jednotlivců. My jsme velmi dobře schopni identifikovat potřeby v daném místě – a to působíme velmi regionálně, dá se říci, že ve všech koutech naší republiky. Od lidí potřebujeme finanční dary, abychom byli schopni na tuto poptávku správně reagovat. Informace o možnostech zapojení najdou zájemci na stránkách Nadace Partnerství.

Za více než 30 let jste rozdělili přes půl miliardy korun. Jak nadace získává potřebné finance?

Naučili jsme se v průběhu let, že naše práce se musí opírat o zdravé financování. Nechceme být jen další organizace závislá na veřejných rozpočtech nebo penězích ze zahraničí – to se pro řadu kolegů a kolegyň ukázalo jako velmi problematické třeba v moment, kdy Donald Trump de facto zastavil program USAID.

Namísto toho se snažíme pracovat s firmami i jednotlivci, kteří přispívají na naši činnost nebo si na naši práci vydělat díky vlastní expertíze – kdy pomáháme radnicím s přípravou adaptačních strategií, konzultujeme, nabízíme nejrůznější odborné služby. To nám umožňuje být silní a finančně nezávislí.

Aktuálně máte přes 70 zaměstnanců. Nestala se z nadace tak trochu firma? Daří se udržet étos, který si v podobné organizaci běžný smrtelník představuje?

Je pravda, že jsme v posledních letech vyrostly, kdy vějíř našich činností obohatily úplně nové programy, jako je Živá půda, která chce zastavit masivní znehodnocování půdy v České republice; program Adapterra zaměřený na adaptační opatření ve volné krajině i ve městech – tedy více zeleně, vody a méně extrémů jako jsou záplavy, požáry nebo tornáda – či v poslední době program zaměřený na udržitelnou obnovu Ukrajiny. Díky němu budujeme síť důvěryhodných ukrajinských partnerů – místních lídrů, kteří mohou být partneři pro český byznys a pro investice do rekonstrukce válkou zničené země.

Navzdory tomuto růstu se nám ale daří udržet si rodinnou atmosféru, což si řada našich kolegů a kolegyň pochvaluje. Máme velmi otevřené prostředí, které podporuje inovace, samostatnost a osobní růst a i díky tomu se k nám ročně hlásí stovky zájemců a zájemkyň o práci.

Evropa se v této dekádě pustila se značnou razancí do zelené transformace.

Jak do ní zapadá vaše dlouhodobá práce a zkušenosti?

Zelená transformace začalo již dávno před Zelenou dohodou, my na ní pracujeme už přes 30 let, nyní je o těchto tématech pouze více slyšet. Je dobře, že Evropská komise tlačí na větší udržitelnost, nesmí to ale dělat ideologicky – přes nařízení a regulace. To si už naštěstí bruselští politici začínají uvědomovat.

My nikomu neříkáme, že některý směr je dobrý nebo špatný, nemoralizujeme. Jdeme na to více od lesa. Když například kolegové a kolegyně z Živé půdy pracují se zemědělci – jinak velmi konzervativní skupinou – neříkají jim: „Hospodařte více udržitelně!“ Právě naopak, učíme je, které postupy jim pomohou s jejich podnikáním. To, že jsou tyto postupy šetrnější k přírodě, je jen třešnička na dortu. Když pak vidí na vlastní oči, že se jejich polím více daří, mají větší výnos a nádavkem k tomu mají kolem sebe mnohem více přírodní a druhové rozmanitosti, rozhodnou se sami, že jim tento způsob přemýšlení o půdě dává smysl a budou v něm pokračovat. To žádná regulace ani byrokracie nedokáže.

Pomáhá vám v činnosti aktuální důraz na životní prostředí a minimalizaci dopadů lidské činnosti, nebo je v některých ohledech naopak kontraproduktivní?

Svět kolem nás se za posledních pár měsíců velmi změnil, to je třeba si přiznat. To, co včera bylo ještě „trendy“ a podporované je s nástupem nové americké administrativy úplně jinak, stejně tak kormidlo pomalu obrací i Evropa, aby zůstala konkurenceschopná. Vedle toho nad námi visí velmi reálná hrozba toho, že se nepodaří ukrajinský konflikt zažehnat mírovou cestou a že naopak přeroste i k našim hranicím. V tomto mentálním nastavení společnosti si řada firem i jednotlivců dvakrát dobře rozmyslí, zda investovat právě do udržitelnosti a ne na podporu jiných témat.

Pro nás je bezpečnost a životní prostředí spojenou nádobou. Namátkou – investice do chytrých a zelených technologií znamenají menší závislost na nevypočitatelných režimech. Investice do zdravé krajiny a půdy znamená větší potravinou bezpečnost a silnější českou ekonomiku. Investice do vzdělávání a do lidí, aby byli aktivní a všímali si věcí kolem sebe – jak jsem o tom mluvil na začátku – staví silnou hráz proti autoritářským tendencím, populismu a dezinformačním kampaním z Východu. A tak bych mohl pokračovat. Takže nemyslím, že by to bylo kontraproduktivní, je ale třeba hledat vhodné synergie, které budou odpovídat na výzvy současné rychle se měnící doby. A to si myslím, že v Nadaci Partnerství umíme.

Co Vás nyní v péči o životní prostředí v Česku nejvíc znepokojuje?

To, že investice – ať už veřejné nebo soukromé – nejsou dělány dostatečně chytře. Nerozumím tomu, proč vznikají veřejné budovy nebo developerské projekty, které nemyslí na přírodu i kapsu budoucího provozovatele. Proč vznikají sklady a haly na orné půdě a nevyužíváme chytřeji brownfieldy v našich městech. Proč nemá každý nový obchoďák, škola nebo obytný dům zelenou střechu, fotovoltaiku a chytrý systém vytápění a chlazení. Místo toho stavíme města, která brzy nebudou k žití – vždyť už i Paříž a další velké metropole se připravují na teploty k 50 stupňům celsia a upravují podle toho svoje urbanistické přístupy.

Ačkoliv u nás už existuje řada příkladů dobré praxe, že to jde i jinak – několik set jich ostatně máme v naší inspirační databázi Adapterra – máme za mě v této oblasti ještě co dohánět. Největší potenciál vidím u veřejných zakázek a lepší správě nemovitého fondu státu i obcí. Tady může být pákový efekt nejrychlejší a nejviditelnější, soukromý sektor se pak přirozeně přidá.

Kam chce Nadace Partnerství směřovat v dohledné budoucnosti? Chystáte nějaké novinky?

Nyní vážně uvažujeme, že bychom založili jako prodlouženou ruku naší činnosti nadaci podobné té naší v Ukrajině. Podobně se nám to povedlo na začátku milénia už v Rumunsku a Bulharsku. Chceme dát Ukrajincům a Ukrajinkám možnost rozhodovat o budoucnosti své země díky silné a nezávislé instituci, která bude podporovat lokální rozvoj.

V Česku chceme ještě více podporovat především menší obce, aby byly více odolné proti přírodním katastrofám a extrémům počasí – je to již rok od povodní na Moravě a ve Slezsku, za který jsme udělali kus práce ve spolupráci s místními na tom, aby byli do příště na podobné události lépe připraveni.

A v Brně, kde sídlíme, připravujeme další etapy našeho vzdělávacího a inovačního centra Otevřená zahrada, který nabídne bezpečný prostor pro rozvoj, hru i přirozený rozvoj přírody přímo uprostřed města.