Mýty udržitelnosti: Recyklace nás nespasí a klimatická změna nepočká
- před 2 dny
- Minut čtení: 3
Představa, že udržitelnost znamená především recyklaci je častý omyl. Stejně mylné je ale věřit, že klimatická změna je vzdálený problém, který můžeme řešit až později. Tváře udržitelnosti v dalším díle letní ankety vysvětlují, proč skutečná udržitelnost stojí na prevenci, datech, efektivním využívání zdrojů a schopnosti připravit se včas.
Jaký je podle vás největší mýtus o udržitelnosti, kterému dnes firmy nebo veřejnost stále věří?
Jana Hinke, Associate Professor, Česká zemědělská univerzita
Pokud bych měla mluvit za sebe, tak bych řekla, že největším mýtem je podle mě představa, že udržitelnost znamená hlavně recyklaci. Recyklace je důležitá, ale je až jedním z posledních kroků. Skutečná udržitelnost začíná mnohem dříve – u rozhodnutí, zda se funkční věc vůbec musí stát odpadem. Re-use centra ukazují, že řada výrobků neztrácí hodnotu proto, že by přestala sloužit, ale proto, že pro ně nemáme dostatečně funkční systém dalšího využití. Udržitelnost proto není jen otázkou materiálů a technologií, ale také organizace, infrastruktury a schopnosti společnosti zachovat hodnotu věcí, které už existují.
Petra Nováčková, Sustainability Manager, Generali ČP
Největší mýtus? Že nám klimatická změna bezprostředně nehrozí a musíme hasit hlavně jiné věci. Samozřejmě jsou témata, která jsou důležitá a je potřeba se jim věnovat. Ale klimatická změna už se děje, opravdu dlouho jsme si na ni zakládali. Pokud se budeme chovat jako ty pomyslné žáby v hrnci na plotně, tak v okamžiku, kdy nás to začne opravdu pálit, bude pozdě. Dopady jsou postupné a v čase se zesilují. Ale i to co musíme dělat abychom je mírnili, abychom připravili a ochránili sami sebe, tak zabere čas. Teprve když vystrčíme hlavu z hrnce, tak uvidíme, co dělat, abychom i v budoucnu měli bezpečný a kvalitní život – my i naše děti.
Karel Kotoun, CEO a spoluzakladatel, Greenometer
Největší mýtus je podle mě představa, že udržitelnost znamená omezení, náklady a „odtrhávání si od úst“. Do stejné kategorie patří zjednodušení typu: všechno se musí za každou cenu recyklovat, elektromobil je vždy nejlepší řešení, Green Deal bude firmy jen stát peníze nebo že ekologie je automaticky aktivismus. Realita je složitější. Udržitelnost má být hlavně racionální řízení zdrojů, rizik a efektivity. Někdy je lepší věc znovu použít než recyklovat, někdy dává větší smysl optimalizovat logistiku než nakoupit elektromobily a někdy investice do energetických úspor nebo dat o dodavatelích firmě reálně šetří peníze. Dobrá udržitelnost není PR, ale schopnost rozhodovat se podle dat, ne podle sloganů.
Edita Miláčková, ESG specialistka, Metrostav
Myslím si, že co se týče veřejnosti, je největším problémem, který okolo udržitelnosti panuje, že lidé nechápou, co to ta „udržitelnost“ vlastně znamená. Nikdo jim to totiž nevysvětlil. Případně pouze strašil GreenDealem. A čemu lidé věří? Část veřejnosti v první řadě nevěří datům o klimatické změně a také nevěří, že něco takového vůbec existuje. Dalším mýtem, který jsem nejednou slyšela, je, že když z atmosféry odstraníme CO2, tak veškerá vegetace uhyne, protože nebude mít co dýchat. V neposlední řadě se řeší nepravdy o zrušení vozidel s klasickými spalovacími motory plošně po roce 2035, a to zcela pochopitelně budí velké vášně. Dále si lidé často pletou klimatickou změnu s globálním oteplováním. Nevidí vážné důsledky klimatické změny na „S“ a „G“ pilíře a vědí jen, že u nás bude větší teplo. A opět, protože jim to nikdo nevysvětlil. Někteří ovšem, a to je ještě více znepokojivé, propadli panice kvůli zvyšujícímu se vlivu klimatických změn na Planetu a přehodnocují své životní cíle. To je ovšem extrém, ale také tyto hlasy se, zejména mezi mladými lidmi objevují. Firmy, se kterými se setkávám, samozřejmě v horším případě řeší nevratné náklady a neúměrnou byrokratickou zátěž. V lepším případě řeší pouze rizika a nevyužívají možných příležitostí. To se nyní hodně mění.
Komentáře