Mýty udržitelnosti: Proč stále věříme, že odpovědnější volby musí být dražší

Udržitelnost jako náklad, omezení nebo nedostupný luxus? Právě tyto představy patří mezi nejčastější mýty, které kolem ní stále přetrvávají. Další díl ankety Mýty udržitelnosti ukazuje, proč realita často vypadá jinak. Odborníci z oblasti financí, technologií i potravinářství vysvětlují, proč ESG není jen další položkou v rozpočtu, jak mohou udržitelnější řešení přinášet úspory i nové příležitosti a proč odpovědnější volby nemusí znamenat vyšší cenu nebo nižší komfort.

---

• Jaký je podle vás největší mýtus o udržitelnosti, kterému dnes firmy nebo veřejnost stále věří?

Petra Ondrušová, Chief Sustainability Officer, Česká spořitelna

Jedním z nejčastějších mýtů je, že udržitelnost je v rozporu s ekonomickým výkonem. Praxe přitom ukazuje opak – firmy, které ji berou vážně, jsou odolnější a dlouhodobě úspěšnější. Zároveň slýcháme, že klienti často „ještě nejsou připraveni“. Ve skutečnosti se jejich očekávání i reálné chování mění nejrychleji. Jako banka na to reagujeme tím, že aktivně propojujeme financování s odborným poradenstvím a daty, pomáháme klientům hledat realistické cesty transformace a děláme z udržitelnosti praktický nástroj, ne abstraktní téma.

Michal Putna, Sustainabiliy Officer, Raiffeisenbank 

Často opakovaným mýtem je, že udržitelnost je drahá charita, která firmám polyká peníze a snižuje zisky. Realita, zejména v bankovním sektoru, je však zcela odlišná. Udržitelnost znamená efektivní řízení klimatických rizik, přičemž ESG je součástí scoringu (korporátního) klienta a kvalitní ESG data mohou znamenat zvýhodněné podmínky úvěru. Investice do udržitelnosti jsou investicemi do zvyšování energetické soběstačnosti a snižují naši závislost na nestabilních fosilních zdrojích ze zahraničí. Investice do udržitelnosti jsou investicemi do inovací a moderních technologií, které zvyšují konkurenceschopnost. Investice do udržitelnosti jsou investicemi pro budoucí růst českých firem a české ekonomiky.    

Kilian Kaminski, zakladatel a CEO, refurbed 

Jedním z největších mýtů o udržitelnosti je, že vyžaduje oběti, že se spotřebitelé musí smířit s menším pohodlím, nižší kvalitou, horším zážitkem nebo vyšší cenou. Po celá desetiletí byla udržitelnost prezentována jako kompromis. Často se předpokládá, že to, co je dobré pro planetu, je méně žádoucí. Domnívám se, že tento názor je jednou z největších překážek pokroku. Úkolem není přesvědčit lidi, aby se spokojili s málem. Jde o to, aby byly udržitelné volby natolik atraktivní, že se stanou samozřejmou volbou. Ačkoli udržitelné alternativy mohou v některých odvětvích stále znamenat kompromisy, renovace ukazují, že tomu tak nemusí být. Spotřebitelé mohou získat špičkovou technologii za lepší cenu, se stejnou kvalitou, zárukami a podmínkami vrácení, jaké by očekávali při koupi nového výrobku.

Martin Ranninger, spoluředitel, ProVeg Česko

Jedním z největších mýtů o udržitelnosti je přesvědčení, že udržitelnější volby musí být nutně dražší. Ve skutečnosti často stačí změnit úhel pohledu. Luštěniny, sezónní zelenina nebo celozrnné obiloviny patří mezi cenově nejdostupnější suroviny a zároveň mají nižší dopad na životní prostředí. Pokrmy jako čočková polévka, fazolové chilli nebo cizrnový salát tak mohou být šetrné k planetě, peněžence i zdraví. To přitom neplatí jen v domácnostech. Stejný princip funguje i ve veřejném stravování. Ve školních jídelnách či firemních kantýnách, kde se vaří pro stovky lidí denně, se rostlinně bohatší menu reálně promítá do nižších nákladů, aniž by utrpěla výživová hodnota jídla. Udržitelnost tak nemusí znamenat luxus ani kompromis, ale chytré využívání dostupných zdrojů s přínosem pro jednotlivce, firmy i instituce.