Jak se projevuje udržitelnost v developmentu? Co všechno přináší zelené střechy? Proč společnost Domoplan s oblibou oživuje brownfieldy a jaké vidí Passerinvest Group řešení dopravy ve městech? I to byla témata druhého streamu projektu [ta] UDRŽITELNOST. Hosty debaty byli Josef Molnár, hlavní projektový manažer společnosti Domoplan, a Eduard Forejt, šéf rozvoje v Passerinvest Group.
Aktuálním trendem ve stavitelství je udržitelnost. Podle Josefa Molnára a Eduarda Forejta neustále sílí a do budoucna zesilovat bude. Investoři podle nich mohou udržitelnost komplexně zohlednit především u rozsáhlejších nemovitostních celků a velkých administrativních nebo rezidenčních projektů. Úzce totiž souvisí urbanismem. „Naše společnost se specializuje na lokality, které jsou historicky spjaty s centrem měst nebo jeho okolím. Přednosti projektu jsou dané ze samé podstaty města. Lidé tam žijí, studují, pracují. Domoplan staví hlavně ve městech, ve starých brownfieldech a v historických zástavbách. Město se podle nás musí zahušťovat. Musíme vytvářet prostředí, kde se lidé chtějí zdržovat,“ řekl v rámci živého streamu Josef Molnár z Domoplanu.
Také společnost Passerinvest Group, která působí zejména v Praze, vidí udržitelnost hlavně v takzvaném „městě krátkých vzdáleností“. „Pokud je ve městě jak zeleň, tak bydlení, škola, kultura, a to vše v dosahu 15 minut, netvoříme takový tlak na dopravu, jelikož se většina lidí pohybuje pěšky. Pokud chci udržitelné město, nesmí stagnovat, musí pracovat a obnovovat infrastrukturu. Rozvoj ale musí být přirozený a inteligentní,“ vysvětlil Eduard Forejt s tím, že Praha je výjimečně zelené město. „Je to kvalita, která je v mnoha městech neopakovatelná,“ dodal.
Developeři se podle Josefa Molnára a Eduarda Forejta často setkávají také s požadavkem, aby byly budovy o několik pater nižší. Tato cesta je ale podle nich problematická do budoucna. „Pokud nechceme zastavovat zelené plochy, logicky musíme jít s budovami nahoru. Obecná urbanizace měst bude pořád, je to fenomén. Ve chvíli, kdy výšku budovy snížím, bude to mít dopad na přehřívání města a nevyužití zdrojů. Pouze čekáme, kdy nás to doběhne. Je to jen otázka času. Je logičtější stavět budovy do výšky, pokud nechci ztratit kvalitní veřejný prostor nebo neřeším revitalizaci města a jeho brownfieldů,“ řekl Eduard Forejt.
Z debaty také vyplynulo, že každé město potřebuje zeleň, která nejen přirozeně ovlivňuje klima, ale také pozitivně ovlivňuje lidskou psychiku. Je tedy přirozené, že developeři přicházejí s novými nápady, jak do projektů zakomponovat více zelených ploch. Domoplanu i Passerinvestu se osvědčují zelené střechy. Město Brno je dokonce podle Josefa Molnár finančně podporuje. „Zelené střechy přinášejí samá pozitiva, třeba zvlhčení ovzduší, když například celé léto neprší. Rozhodli jsme se, že zelené plochy budou součástí všech našich projektů,” vysvětluje Molnár s tím, že na lidskou psychiku má spíš vliv zeleň v rámci parků. I proto Domoplan buduje v projektech komunitní zahrady, hřiště a parky pro děti.
A jak se k udržitelnosti staví zákazníci developerských společností? „V současnosti dospívá generace, která má zkušenosti z jiných států, kde je udržitelný development standardem. Tyto trendy mladší lidé logicky vyhledávají,“ říká Josef Molnár. Požadavky na udržitelnost jsou podle něj znát na ceně staveb, ale ne enormně. „Nedá se říct, že by tato environmentální řešení a ekologické technologie zlevňovaly stavby, to určitě ne. Bylo by levnější, kdybychom se nemuseli na ekologii ohlížet vůbec. Pro nás to ale není cesta, pouze krátkodobý pohled. K nadměrnému předražování projektů nedochází. Celkově pomáhá i fakt, že klienti ekologické materiály a šetrné prostředky berou jako samozřejmost,“ vysvětlil Josef Molnár.
Záznam debaty si můžete pustit na našem YouTube kanále zde.