Místo imitací masa přicházejí jeho nutriční náhrady

Přechod k čistě rostlinné stravě je jeden z nejúčinnějších kroků, které může každý udělat pro snížení svého dopadu na planetu. Alespoň je o tom přesvědčen spoluředitel české pobočky mezinárodní organizace ProVeg Martin Ranninger. Sám vidí velký potenciál v technologiích, které přinesou produkty s chutí a texturou masa či mléčných produktů, a jsou tak schopny oslovit širokou cílovou skupinu osob, jež mají živočišné produkty rády, ale není jim lhostejné zdraví planety.  Na trhu ale v poslední době přibývá i společností, které ustupují od napodobenin masa a nabízejí produkty, které ho nahrazují nutričně.

---

Které hlavní překážky vidíte na cestě k udržitelnějšímu fungování oblasti, kterou se zabýváte?

Jednou z hlavních překážek je podle mě nedostatečná podpora udržitelného stravování ze strany státu, zejména ve veřejném stravování. V Česku se každý den ve školních jídelnách, nemocnicích a dalších institucích stravují dle odhadů až dva miliony lidí. Stát tak má obrovskou příležitost jít příkladem, například rozšířením nabídky rostlinných jídel. Bohužel, místo toho aby podporoval moderní přístupy, často je naopak brzdí byrokracií a zastaralými předpisy. Proto s očekáváním sledujeme aktuální přípravu minimálních standardů odpovědného veřejného zadávání, které by nově mohly požadovat například každodenní nabídku vegetariánského nebo rostlinného jídla ve školách, nemocnicích a úřadech. Pokud se standardy schválí, mohlo by to být zásadním krokem ke zdravějšímu a udržitelnějšímu veřejnému stravování v Česku.

Jaké nové technologie mají potenciál výrazně přispět k udržitelnosti?

Určitě vidím velký potenciál v technologiích, jako je kultivované maso nebo precizní fermentace. Tyto rozvíjející se technologie přinesou produkty s chutí a texturou masa či mléčných produktů, a jsou tak schopny oslovit širokou cílovou skupinu osob, které mají živočišné produkty rády, ale není jim lhostejné zdraví naší planety. Environmentální dopady jsou zde výrazně nižší  – například nižší spotřeba vody, půdy a menší produkce emisí skleníkových plynů. Tyto technologie navíc mohou pomoci snížit naši závislost na intenzivním chovu zvířat a přispět tak ke globální potravinové bezpečnosti.

Co bude ve vašem oboru hlavním udržitelným trendem roku 2025?

Na trhu s rostlinnými produkty si nyní všímáme zajímavého jevu, kdy stále více společností představuje produkty, které se lehce odklánějí od imitování chuti či textury masa směrem k produktům, které maso nahrazují nutričně – tedy jsou plné bílkovin, ale navíc obsahují spoustu dalších benefitů jako vysoký obsah vlákniny a mikro živin. Tento trend reaguje na rostoucí zájem spotřebitelů a spotřebitelek o méně zpracované alternativy masa. Skvělým příkladem je nový produkt britské společnosti THIS – THIS Is Super Superfood, který kombinuje boby, semena, zeleninu a houby, a přináší tak na trh nutričně bohatou a celistvou alternativu. Myslím si, že podobné produkty s vysokou výživovou hodnotou budou v roce 2025 stále populárnější.

Veřejná debata o udržitelnosti se hodně točí kolem dopadů na životní prostředí, tedy pomyslného písmene E ze zkratky ESG. Je podle vás věnována dostatečná pozornost i sociální odpovědnosti skryté pod písmenem S?

Myslím si, že na „S“ se často zapomíná, přestože je s environmentálními otázkami úzce propojené. U stravování je to obzvlášť vidět – zdravější a udržitelnější jídelníček totiž může zásadně ovlivnit kvalitu života lidí, snížit výskyt chronických nemocí a ušetřit veřejné rozpočty za zdravotní péči. Dostupná a plnohodnotná strava by měla být samozřejmostí pro všechny, bez ohledu na jejich příjem nebo místo bydliště.

Jak se udržitelnost propisuje do vašeho osobního života? 

Sám se už několik let stravuji čistě rostlinně, což považuji za jeden z nejúčinnějších kroků, které může každý z nás udělat pro snížení svého dopadu na planetu. Vedle toho se snažím minimalizovat plýtvání jídlem. Udržitelnost se pro mě stala přirozenou součástí každodenních rozhodnutí.