Přibližně 40 % mileniálů a příslušníků generace Z si podle pravidelného průzkum Deloitte myslí, že zaměstnavatelé nepodpořili jejich duševní pohodu dostatečně.
S dopady pandemie covidu-19 se musí vyrovnávat lidé napříč věkovými kategoriemi. Mileniálové a zástupci generace Z v důsledku pandemie aktuálně pociťují největší obavy především ve třech oblastech: zdravotní péče, nezaměstnanost a klimatické změny. Většina mladých lidí se domnívá, že pokud jde o klíčové otázky, jako je ochrana životního prostředí, nerovnost a diskriminace, nacházíme se ve zlomovém bodě. Chtějí, aby se do řešení těchto témat zapojily vlády, vzdělávací systémy i podniky, ale současně se sami chtějí na společenských změnách aktivně podílet. Vyplývá to z průzkumu, který již deset let pravidelně provádí Deloitte. Letos se ho zúčastnilo celkem 22 928 respondentů (14 655 mileniálů a 8 273 zástupců generace Z) ze 45 zemí světa.
Jaká jsou klíčová zjištění studie?
Pandemie vyvolala u mileniálů a příslušníků generace Z velkou nejistotu a stres v souvislosti s jejich finanční budoucností. Jako hlavní příčinu stresu uvedlo obavu o finanční situaci v budoucnu 46 % mileniálů, kteří se ve stejné míře obávají také o životní podmínky svých rodin. Finanční budoucnost stresuje také zetkaře (48 %). Hlavním stresovým faktorem pro ně však je nejistota ohledně zaměstnání a kariérních vyhlídek, kterou uvedlo na prvním místě 50 % dotazovaných zetkařů.
Přibližně třetina všech respondentů (mileniálové 31 %, generace Z 35 %) uvedla, že si vzala volno v práci kvůli stresu a úzkosti, které pociťovali v důsledku pandemie.
Celkem 43 % mileniálů a 41 % příslušníků generace Z se obává, že jejich lokální ekonomika bude v lednu 2022 horší než v době, kdy probíhalo dotazování.
Šest z deseti příslušníků generace Z a 56 % mileniálů považuje systémový rasismus za velmi rozšířený v celé společnosti. Nejméně jeden z pěti mileniálů uvedl, že se cítí být „stále“ nebo „často“ osobně diskriminován kvůli nějakému aspektu svého původu.
Více než čtvrtina mileniálů a příslušníků generace Z uvedla, že by vliv některých podniků na životní prostředí ovlivnil jejich nákupní rozhodování.
Dvě třetiny mileniálů a zetkařů se domnívají, že bohatství a příjmy jsou ve společnosti rozdělené nerovnoměrně. Většina z nich si pak myslí, že legislativa a přímé vládní zásahy by mohly tyto rozdíly výrazně zmenšit