Jádro posiluje, vítr ztrácí podporu. Češi mění pohled na budoucnost energetiky
Téměř každý druhý Čech považuje závislost na dovozu energií z nestabilních regionů za zásadní problém a bezpečnost dodávek řadí k hlavním prioritám. Současně u nás sílí podpora výstavby nových jaderných bloků, zatímco sympatie k větrné energii mírně ochladly, jak vyplývá z tiskové zprávy E.ON k výsledkům druhého ročníku průzkumu Barometr udržitelnosti.
Svět se změnil a s ním i priority lidí. Výrazněji než dříve dnes rezonují geopolitické konflikty, nejistota dodavatelských řetězců a obavy z vývoje cen energií. Do popředí veřejné debaty se dostávají otázky energetické bezpečnosti a stability dodávek.
„Energetická bezpečnost dnes úzce souvisí s geopolitikou a dovozem paliv, ale neméně důležitou roli hraje také schopnost energetiky obstát v období extrémního počasí, sucha nebo dlouhodobých vln veder. Současná doba ukazuje, že žádný zdroj energie není samospasitelný, a právě proto je důležitý vyvážený energetický mix, ve kterém se doplňují jaderné, obnovitelné i další zdroje energie,“ říká Tomáš Bělohoubek, jednatel společnosti E.ON Česká republika.
Dovoz energií z nestabilních regionů jako hrozba
Z výzkumu E.ON Barometr udržitelnosti vyplynulo, že celých 46 % Čechů považuje závislost Evropy na dovozu energií z rizikových regionů a politicky nestabilních zemí za jedno z největších rizik pro budoucí dodávky energie. Třetinu populace znepokojuje také nestabilní regulatorní prostředí a 30 % dopady extrémního počasí na energetickou infrastrukturu.
Zároveň právě energetickou nezávislost označilo 44 % respondentů za největší přínos budoucích změn v energetice. Téměř stejný podíl lidí vidí výhodu v ekologické šetrnosti. Bezmála třetina lidí oceňuje nižší náklady na energie. Obavy z růstu cen energií však nadále zůstávají silnější než ochota investovat do změn, které by tuto nezávislost posílily.
Podpora jaderných elektráren roste, větrné zdroje oslabují
Proměnu priorit veřejnosti odrážejí také postoje k jednotlivým zdrojům energie. Nejvýraznější meziroční změna nastala u větrné energie. Podpora výroby elektřiny z větru klesla ze zhruba 80 % na 73 %, zároveň vzrostl podíl jejích odpůrců. Pokles podpory přišel v době intenzivní veřejné debaty o akceleračních zónách a rozvoji větrné energetiky. Přesto zůstává jedním z nejpodporovanějších zdrojů energie v Česku.
Podpora výroby elektřiny z jádra zůstává stabilně vysoká, a to na úrovni 71 %. Současně meziročně vzrostla podpora výstavby nových jaderných elektráren z 60 % na 65 %. Vodní a solární energie si přitom nadále drží pozici nejlépe přijímaných zdrojů energie a podporuje je více než 80 % veřejnosti.
Podle výsledků průzkumu lidé stále častěji zvažují nejen environmentální přínosy jednotlivých technologií, ale také jejich schopnost zajistit dlouhodobě spolehlivé a stabilní dodávky energie.
Podpora obnovitelných zdrojů energie končí u ceny
Stejně jako loni považuje 54 % respondentů růst cen energií za největší riziko spojené s budoucí proměnou energetiky. Zároveň 43 % podporuje další rozvoj obnovitelných zdrojů energie pouze tehdy, pokud nepovede ke zdražení pro konečné spotřebitele. Jen 16 % by bylo ochotno akceptovat vyšší ceny energií jako cenu za rychlejší přechod k nízkoemisním zdrojům.
„Přestože si Češi uvědomují význam energetické nezávislosti, jejich podpora budoucích změn má jasnou podmínku: Energie nesmí výrazně zdražit. Právě schopnost skloubit bezpečnost dodávek, dostupné ceny a modernizaci energetické soustavy bude jednou z největších výzev příštích let,“ dodává Tomáš Bělohoubek, jednatel společnosti E.ON Česká republika.
O energetické transformaci se mluví více, než jí lidé rozumějí
Debata o budoucnosti energetiky přitom probíhá v prostředí, kde většina lidí nezná ani základní pojmy. Energetická transformace souvisí s postupným přechodem od fosilních paliv k výrobě energie z obnovitelných zdrojů. Souvisí také s modernizací distribuční soustavy, větší elektrifikací a celkovou změnou a efektivnějším využívání energie.
Pouze 6 % respondentů uvedlo, že vědí, co znamená energetická transformace. Prakticky stejný podíl jako před rokem. Dalších 34 % o pojmu slyšelo, ale neumí jej blíže vysvětlit. Téměř šest z deseti Čechů o energetické transformaci nikdy neslyšelo. Povědomí o tomto pojmu se za rok prakticky neposunulo. Výsledky potvrzují, že vedle investic do energetické infrastruktury bude v následujících letech důležitá také srozumitelná komunikace změn, které českou energetiku čekají.
Všechna zmíněná data vyplývají z druhého ročníku průzkumu E.ON Barometr udržitelnosti mapujícího postoje veřejnosti ke klimatu a energetice, který uskutečnila agentura IPSOS v dubnu a květnu 2026 formou online strukturovaných rozhovorů na reprezentativním vzorku 806 obyvatel České republiky ve věku 18–65 let.