Fotovoltaika průmyslovému areálu pokryje zhruba 30 procent energie, říká Jan Pavlík

Solární elektrárny na střechách se stávají běžným vybavením průmyslových a logistických areálů. „Obecně se dá říct, že pokryjí kolem 30 procent spotřeby energie. Když k tomu přidáme akumulaci energie, to znamená baterie, lze se dostat třeba ke 40 procentům,“ říká šéf energetiky ve společnosti Accolade Jan Pavlík v podcastu Trendy v udržitelnosti, který vzniká na Info.cz ve spolupráci s projektem [ta] Udržitelnost. Technicky lze podle něj dosáhnout i plné energetické soběstačnosti, jen se to ekonomicky nevyplatí.

---

Celý rozhovor si můžete pustit nebo poslechnout také na TOMTO odkazu.

Symbolem továrny býval komín. Evropa dnes směřuje k tomu, že se jím stane fotovoltaická elektrárna na střeše. Vývoj směrem k bezemisní výrobě či logistice má ovšem své zákruty a zádrhele. Společnost Accolade, která je předním tuzemským investorem do industriálních nemovitostí, začala první fotovoltaiky instalovat na počátku nynější dekády.  Rozhodování o takovém záměru ovlivňují požadavky na energetickou náročnost budov nebo snaha dosáhnout udržitelných certifikací typu BREEAM. „Portfolio máme téměř po celé Evropě a například ve Španělsku je legislativní povinnost fotovoltaiku mít,“ přibližuje Jan Pavlík. Na prvním místě je ale potřeba uživatelů budov. U starších objektů je podle něj zájem nájemců zhruba 50 na 50 a trochu jej ochladil nedávný návrh Evropské komise ulevit firmám v povinném vydávání zpráv o udržitelnosti. U nových projektů už Accolade s přípravou na obnovitelný zdroj standardně počítá a ze strany nájemců se jeho instalace stává běžným požadavkem.

Protože evropské podniky se dnes potýkají s vysokými cenami energií, vlastní fotovoltaické elektrárny se zdají být vhodným řešením. Jednoduchou odpovědí ale podle Pavlíka nejsou. Potíž je totiž v tom, že když svítí slunce a fotovoltaiky jedou na plný výkon, bývá zároveň minimální cena elektřiny na spotovém trhu právě kvůli přebytkům produkce z obnovitelných zdrojů. „Je tedy třeba zkombinovat vlastní produkci s nákupní strategií pro zbývající potřebnou energii a s přechodem na fixní produkty nebo třeba postupný nákup,“ podotýká Pavlík. Důvodem je i to, že vlastní solární zdroje typicky pokrývají kolem 30 procent spotřeby areálu. Při zapojení baterií k ukládání přebytečné energie pro dobu bez slunečního svitu to může být ke 40 procentům. Nereálná není ani meta 100 procent, z vícero důvodů ovšem zatím nedává ekonomicky smysl.

Jan Pavlík, Accolade a moderátor David Mařík

Jistou úsporu nákladů na energie samozřejmě fotovoltaika podle Jana Pavlíka zajistit musí, ale větší výhodou z pohledu nájemců je spíše predikovatelnost a stabilita této části nákladů. „Protože nejsme energetický operátor, který se řídí trendy na trhu, můžeme nájemci říct: tady máte 30 procent spotřeby vaší budovy s cenou, kterou si můžeme domluvit na deset patnáct let dopředu. To je něco, co vám normálně při prodeji elektřiny za standardních podmínek nikdo nenabídne,“ vysvětluje Pavlík. 

Accolade se podle něj snaží kapacitu fotovoltaiky vždy nastavovat pro vlastní spotřebu areálu, takže neřeší žádné velké přebytky. Obvykle jde jen o jednotky procent vyrobené energie ročně. I tak je třeba mít obnovitelné zdroje připojeny do sítě. Už v minulosti průmysloví developeři zmiňovali, že připojení bývá problém a ten se podle Jana Pavlíka aktuálně ještě zhorší. „Ne, že by se zhoršila síť jako taková. Všichni, kdo se pohybují v oboru, vědí, že se dělají podstatné kroky v jejím posilování. Nicméně vstoupila do toho nová legislativa pro akumulaci energie, tedy pro instalaci baterií, a jsou zajímavé projekty na systémové vyrovnávací služby. Ovšem pokud jsme měli přetlak kvůli samotným fotovoltaikám a potřebě dostat jejich výkon do sítě, tak teď máme ten přetlak dvojnásobný,“ říká Pavlík. Odkazuje tak na novelu energetického zákona nazvanou Lex OZE III, kterou nedávno schválili poslanci. Norma mimo jiné otevírá dveře investicím do bateriových úložišť, která pomohou s udržováním rovnováhy v energetické síti, jejíž zajištění komplikují silně decentralizované a zároveň výrobně nestálé obnovitelné zdroje.

I pro stavitele průmyslových areálů mohou být stále žádanější služby výkonové rovnováhy, tedy dodávání energie do sítě, pokud chybí, nebo naopak její odebírání ve chvílích, kdy přebývá, zajímavým byznysem. Stejně tak nabízí nové možnosti komunitní energetika, tedy sdílení energie okolním odběratelům. „Máme rozjednaná nebo již uzavřená partnerství s municipalitami, které jsou u našich parků, a jsme připraveni rozšířit instalace na našich střechách a použít je pro komunitní řešení. Zároveň zvláště větší projekty vyžadují hodně velkou přípravu zejména na straně municipalit,“ vysvětlil Jan Pavlík. Díky komunitní energetice se podle něj nabízí i možnost, že si nájemce nasdílí energii z areálu v portfoliu Accolade do jiného svého závodu. Komerční výhodnost už ale v tomto případě zhoršuje poplatek za distribuci elektřiny.

Nabízejí se jiné zajímavé možnosti ukládání energie kromě baterií? Mají v průmyslových areálech budoucnost vedle fotovoltaik také větrníky? Jak může vypadat energetika průmyslového závodu za deset let? Sledujte celý rozhovor s Janem Pavlíkem.