Návratnost investice do solární elektrárny se dnes v Česku pohybuje kolem devíti až deseti let. To je daleko za investičním horizontem běžného finančního ředitele firmy. "Pokud nedostanete dotaci, která návratnost zkrátí, tak byste do takové investice normálně nešel, ale výhodou je určitá soběstačnost a příspěvek ke snížení uhlíkové stopy, což jsou dnes benefity, které zvažuje právě i finanční ředitel," říká v livestreamu projektu [ta]Udržitelnost Jan Hanuš, výkonný šéf poradenské společnosti Enviros ze Skupiny Komerční banky.
Není to tak dávno, co se firmy energetickými úsporami a zvyšováním energetické účinnosti příliš nezabývaly. Energie byly dlouhodobě poměrně levné, takže v nákladech výrobních podniků tvořily jednotky procent, což nebyl problém k řešení. Nicméně ti prozíravější, kteří se nechali unést vlnou zájmu sílící před pěti sedmi lety, výrazně vydělali při cenových šocích způsobených nedávnou energetickou krizí, uvedl Jan Hanuš.
Stav v hospodaření s energiemi se podle něj liší firmu od firmy. Někde už mají v základu odpracováno a řeší třešničky na dortu, jako je energetický management, nebo se pouštějí do složitějších, nákladnějších, a tudíž pomaleji se navracejících řešení. Jinde jsou v začátcích a teprve nahrazují staré halové přímotopy a vyměňují staré výbojky za úsporná LED svítidla.
Energetika jako celek směřuje vzhledem k přibývání menších lokální zdrojů k decentralizaci, ale její budoucnost se nyní jeví podle šéfa Envirosu jako poměrně složitá. "Určitě jsou tu povolanější odborníci, ale z našeho pohledu to bude hodně o tom, co vydrží energetická síť, protože obnovitelné zdroje ji destabilizují," uvedl. Přenosová soustava si tak vyžádá značné investice, mimo jiné proto, aby přetoky velkého množství energie mohly proudit Evropou ze severu na jih i z východu na západ.
Ještě dlouho to podle Jana Hanuše nejspíš nepůjde bez stabilních zdrojů, jako je nově na milost vzaté jádro. Řešením nestability ale mohou být i projekty, jako je zatím největší bateriové úložiště v Česku budované na Mělnicku. Jeho celkový maximální výkon je 30 megawatt. "Ideální by bylo tuto baterii nabíjet z fotovoltaických panelů, ale v praxi tohle řešení ještě úplně nefunguje, takže součástí jsou plynové turbíny, které už jsou ale připraveny na spalování určitého množství vodíku. Celé zařízení zvládne vyrovnávat výkyvy v síti nesmírně rychle oproti běžné elektrárně," vysvětlil Jan Hanuš. Podobných projektů by podle něj bylo třeba více, ale zatím v takovém měřítku vzniká jediný. Problém je mimo jiné v tom, že se teprve rodí potřebná legislativa. "Trochu se obáváme, aby podobné záměry nezabila," podotkl Hanuš.
Hodně zajímavým tématem je komunitní energetika, kdy se sdílejí zdroje v menší, do jisté míry autonomní síti, například v rámci několika bytových domů. I tady ale bude hodně záviset na tom, jak celé prostředí nastaví stát. V zahraničí komunitní energetiky fungují tu více tu méně úspěšně, ale inspirací může být například Rakousko, kde jsou jich už tisíce. Česká města se na energetické komunity také připravují, mají je ve svých koncepcích, ale čeká se na zákonnou úpravu, která zatím podle Jana Hanuše budí trochu obavu. "Nechci být přílišný pesimista, všichni jsou na to nastartovaní, tak snad se to povede," vyjádřil naději šéf Envirosu.
Jaká témata řeší v udržitelnosti města a obce? Proč mohou být pro obnovitelné zdroje lepší provozní dotace než investiční? Blížíme se cirkulární ekonomice? Sledujte celý rozhovor s Janem Hanušem zde.