ESG regulace má smysl. Musí být ale chytrá a adresná, říká Ivo Janda z White & Case

Před paralyzujícími efekty přebujelé evropské regulace pro tuzemskou ekonomiku varovala Česká bankovní asociace již před patnácti lety. Nakolik se její prognóza naplnila a jaká další rizika v souvislosti s legislativou Česku hrozí? Nejen to přišel do studia objasnit Ivo Janda, partner advokátní kanceláře White & Case. „Regulace nevychází primárně z právního prostředí, ale z potřeb byznysu, na něž právo reaguje,“ říká v podcastu Trendy v udržitelnosti, který vzniká ve spolupráci e15 a projektu [ta] Udržitelnost.

---

Celý rozhovor si můžete pustit také na TOMTO odkazu.

Varování před přílišnou regulací je v Evropě evergreenem. Ivo Janda však tvrdí, že množství směrnic a nařízení mnohdy není výsledkem právnického diktátu shora,. Právo často přichází až jako druhé, když reaguje na politický, ekonomický a sociální vývoj.  

Jedna věc je regulace, druhá věc nová administrativa související s legislativními novinkami. Ta je pro řadu firem časově i finančně náročná, leckdy natolik, že ohrožuje samotné podnikání. To se ale týká spíše segmentu malých a středních firem. „Jako globální kancelář děláme pro velké společnosti a ty se s tím umí vypořádat. Myslím si, že potřeba regulace vzešla právě ze socioekonomického prostředí těchto velkých firem. A fakt, že třeba k reportování přešla řada z nich dobrovolně, dokládá, že v investičním světě je to potřeba. Protože když se investoři zajímají o firmu, musí sledovat objektivní kritéria a regulace ESG je pomáhá vytvářet,“ komentuje Janda.

Jak zlepšit konkurenceschopnost

U sebeušlechtilejší ideje vždy záleží na podobě realizace. Podle Jandy by se nemělo stávat, aby regulace, jejímž smyslem je zvýšení konkurenceschopnosti evropských firem, vedla k pravému opaku. „Musí to být chytrá regulace. Jak Mario Draghi, tak třeba francouzský prezident Macron upozorňovali, že pokud by měla ochromit konkurenceschopnost Evropské unie, není to kýžený cíl,“ konstatuje Janda. Tím je přesný opak. „Má zlepšit konkurenceschopnost, protože se s její pomocí vytvoří předvídatelné prostředí pro firmy podnikající na jednotném unijním trhu. A myslím, že pro mimounijní investory se to prostředí díky této regulaci předvídatelným skutečně stává,“ dodává. 

Nicméně právě zahraniční kapitál, především z Číny, byl i podstatným politickým motivem pro zavádění regulí. Konkrétně nařízení o zahraničních subvencích, a to s cílem, aby se zamezilo vstupu firem podporovaných domácími vládami, což odporuje evropským pravidlům. Podle Jandy toto nařízení pomáhá budovat odolnost firem na společném evropském trhu.

Chytré nastavení

Co naopak může odolnost a konkurenceschopnost evropského byznysu vážným způsobem nahlodat, je případná nepovedená regulace oblasti umělé inteligence. Na evropské úrovni vznikl čerstvý AI Act, který se bude zavádět do národních legislativ. „Bude důležité, aby fungovalo rozlišení rizikovosti jednotlivých nástrojů, aby firmy věděly, které AI nástroje mohou používat bez obav z jejich zneužití či vystavení se nebezpečí deepfakes,“ konstatuje Janda. 

Zatím si ale netroufá zhodnotit, zda směr, kterým se regulace vyvíjí, zafunguje. „Určitě je to ale příklad prostředí, kde je bezpodmínečně nutná, protože se propisuje do spousty jiných oblastí,“ upozorňuje partner White & Case.

Ve věci ESG reportingu si celý trh dává tak trochu oddechový čas poté, co Evropská unie na začátku roku představila balík Omnibus. Janda tento krok spíše přivítal. „Smysl to dává. Nevíme, jestli je to reakce na Draghiho zprávu a politický vývoj, ale nejspíše ano,“ míní. Nová Evropská komise podle něho chápe, že ESG reporting musí dávat smysl a neměl by malé a střední firmy zahlcovat tak, že by vynakládaly enormní prostředky, aby byly v souladu s požadavky. „Je to třeba odstupňovat podle velikosti firem, místa jejich působení a nastavit chytře tak, aby reporting postihl jen ty firmy, kde to má logiku,“ doplnil. 

Jaká rizika hrozí, když je regulátorů až moc? Dá se v oblasti regulace najít vhodný inspirační zdroj v zahraničí? A vede firmy k odpovědnému jednání spíše regulace, nebo vidina finančního benefitu? I to se dozvíte v podcastu Trendy v udržitelnosti.