Jaké jsou světové trendy v udržitelném bydlení? Dá se recyklovat beton? Co jsou certifikace BREEAM a LEED? To jsou témata druhého rozhovoru živého streamu projektu [ta] Udržitelnost. Hosty byli Eva Nykodymová ze Skanska, Jan Nový, z Progresus Invest Holding a Josef Molnár z Domoplanu.
Udržitelné nemovitosti jsou zřejmým trendem, pro řadu developerských společností jde ale o denní chleba již delší dobu. „Udržitelnost je náš dlouhodobý a přirozený přístup. Není to pro nás nic nového. Před rokem se na oblast ESG nezeptal nikdo, to se ale nyní mění, soulad s ESG je jedna z hlavních oblastí zájmu nájemců a investorů,“ vysvětluje Eva Nykodymová, Environment, Health & Safety Manager ve Skanska office unit in CE.
Vize udržitelného developmentu je blízká i společnosti Progresus Invest Holding. „Inspirujeme se především projekty, které rezonují s naší vizí a naším poslání, jímž je zlepšování kvality života, snižování uhlíkové stopy a samozřejmě hlavní roli hraje dřevo,“ říká ESG ředitel v Progresusu Jan Nový. Česká republika podle něj v oblasti dřevostaveb zaostává z jediného důvodu a tím je legislativa. „Zdejší development ze dřeva se řídí limitem čtyři podlaží. Inspirace nám nechybí. Evropa hraje v dřevostavbách prim, až 71 procent výškových staveb ze dřeva se nachází v Evropě. Nemusí to být jen výškové budovy, jde o využití dřeva ve výrobních materiálech, administrativních budovách a univerzitách. To v Česku zatím není,“ konstatuje Nový.
Trend nyní podle Nového směřuje ke kombinovaným stavbám. Dřevo má technologické a fyzikální limity, vyšší budovy tak umožňuje stavět kombinace s dalším materiálem. I když pak podíl dřeva není stoprocentní, jeho výhody přetrvávají. „Dřevo je obnovitelný materiál, recyklovatelný, absorbuje CO2. Pokud cílíme na to, že chceme snížit uhlíkovou stopu, je dřevo jasná volba. I z toho důvodu, že ve stavebnictví není jiný obnovitelný materiál. Stavba se dřevem má obrovské výhody, prefabrikace, rychlá výstavba, méně dělníků i nákladních vozů na stavbě.“
Certifikační systémy
S rostoucím tlakem na udržitelnost ve stavebnictví růste i zájem o adekvátní certifikace. Celosvětově nejrozšířenější certifikace jsou BREEAM a LEED. Nesledují však pouze materiál konstrukce, ale kladou silný důraz i na energetickou účinnost a ekonomičnost provozu budov. Systém BREEAM (Building Research Establishment's Environmental Assessment Method) vznikl již v roce 1990 ve Velké Británii a je nejstarším hodnotícím systémem svého druhu na světě. Lze jeje vztáhnout na všechny fáze životního cyklu budov, od projektu a výstavby, přes provoz až po přestavbu. Druhý významný certifikační systém LEED (Leadership in Energy and Environmental Design) se skládá z několika kategorií, přičemž každá má určité bodové hodnocení. Toto hodnocení se může lišit například podle typu či účelu budovy. Certifikace hodnotí dopad na okolí, spotřebu vody a energie, použité materiály, kvalitu vnitřního prostředí a uživatelské kvality nutné pro efektivní práci.
Oba certifikační systémy mají tedy společné prvky, hlavní rozdíl spočívá v procesu certifikace. Zatímco BREEAM vyžaduje zapojení kvalifikovaného auditora, certifikace LEED může být dosaženo bez odborníka s kvalifikací specificky pro LEED, což je však velmi náročné. BREEAM je také přísnější, pokud jde o požadovanou dokumentaci. Za nejdůležitější považuje umístění projektu a firemní strukturu investorů, předpokládaných nájemců a dalších zainteresovaných stran. „Společné mají, že ukazují na šetrnost budovy k životnímu prostředí. Ten význam se rozšiřuje, jako pojem udržitelnost, i do dalších oblastí. Certifikace nám ukazuje, že bylo myšleno na principy, materiály budovy, na vodu, energii, jak daleko je vzdálená veřejná doprava, jestli se k budově například dostanete na kole a tak dále,“ vysvětluje Nový. „LEED je nyní už standard, vyžadují to od nás investoři i zákazníci, je to součást ”balíčku” ,“ dodává Nykodymová.
Inovace a úspory
S explozí cen energií získalo téma udržitelnosti ve stavebnictví na aktuálnosti. Energetická krize nutí zákazníky přemýšlet o udržitelných možnostech. „Před rokem málo kdo z nás věděl, kolik platí za energie, kolik stojí kWh, jaké jsou možnosti a alternativy. Dnes se na to ptá čím dál více klientů. V Domoplanu jsme se snažili být inovativní už před krizí, kdy jsme do budov volili prémiové technologie, jelikož jsme věděli, že tato doba někdy nastane,“ říká Josef Molnár, hlavní projektový manažer v Domoplan. V zahraničí, respektive v západních zemích je to podle Molnára už dlouhou dobu standardem. Domoplan má téměř na všech vlastních projektech střešní fotovoltaické elektrárny, tím pádem i lokální distribuční soustavy uvnitř domu. V závislosti na velikosti střech, technologii, vzduchotechnice, a orientaci domu tyto stavby vykazují energetickou soběstačnost mezi 30 a 60 procenty. Horské projekty nabízí jiné technologie - energie získaná z přebytku tepla z gastroprovozu pro předehřev teplých užitkových vod pro wellness provozy, předehřev teplé užitkové vody z čisté splaškové vody a další.
Společnost Skanska pro své projekty počítá uhlíkovou stopu pro šedesát let životnosti projektu. Zaměřuje se na materiály, provozní efektivitu, úsporná řešení v rámci vodního hospodářství a také zdroje výroby obnovitelné energie. „Cíl je a preference jesnížení spotřeby energií, postavit dům co nejefektivněji a nejúsporněji. Je potřeba řídit provoz objektu samotného, aby objekt uměl chytře reagovat na obsazenost, na denní dobu, např. řízením osvětlením atd. Celý proces ale začíná dlouho před ”kopnutím do země” , radíme se s projektanty, architekty a zhotovitelem. Co se týká materiálů, spolupracujeme s firmami, které jsou schopné dodat materiály s obnovitelnou složkou, Skanska má patent na recyklovaný beton Rebetong,“ říká Nykodymová .
O recyklaci materiálů se zajímá i brněnský Domoplan. „Kromě nebezpečných odpadů se dá recyklovat téměř vše - ocel, sklo, většina plastů. S vědci se podílíme na výrobě nábytku z plastu, na vývoji recyklovaného betonu nejen do základů, ale i do stěn a do stropu. Možné je prakticky cokoli, ale chybí legislativa a normy,“ vysvětluje Molnár. Podle Nykodymové je největší problém v Česku cena a dostupnost materiálů. „Jsme limitováni místními podmínkami, dostupností materiálu, legislativními omezeními. Také nám stále chybí ti správní a uvědomělí partneři na trhu,“ uzavírá manažerka.
Celou debatu si můžete poslechnout zde.