Elektroodpad: každoročně vyhazujeme miliony tun cenných surovin
Součástí našich životů se stává stále více elektronických „vychytávek“, jako jsou nositelné technologie, vapovací náčiní, powerbanky a další a další. Častou charakteristikou těch levnějších z nich je krátká životnost, kvůli čemuž se pro ně vžil termín „Fast Tech“. Poté, co si odžijí svých patnáct minut slávy, obvykle čekají v šuplících našich domácností na to, až budou vyhozeny. To celé je špatně hned z několika důvodů.
Asi jen málokdo tuší, že i elektronický odpad má svůj mezinárodní den. Připadá na 14. října a u té příležitosti zveřejnila organizace WEEE Forum, která sdružuje zodpovědné výrobce tohoto sortimentu, výsledky průzkumu týkajícího se nakládání s elektronickým odpadem v zemích EU.
Výsledky ukázaly, že téměř 90 procent evropských spotřebitelů vlastní nějaké zařízení, které spadá do ranku „Fast Tech“. Necelá třetina (29 procent) doma hromadí nepoužívaná zařízení, zatímco podobný podíl (27 procent) je vyhazuje do komunálního odpadu. Autoři studie a další odborníci přitom spotřebitele důrazně vyzývají k recyklaci elektronických i elektrických přístrojů. Tak postupuje jen 27 procent dotázaných.
16 za sekundu
Průzkumu se účastnilo více než 10 tisíc lidí v 12 evropských zemích. Produkty „Fast Tech“ se podle něj staly běžnou součástí nákupních zvyklostí, a to díky nízkým cenám a rychlému uspokojení aktuální potřeby. Přestože si spotřebitelé vesměs jsou vědomi chabé kvality a krátké životnosti, nebrání jim to v nakupování a jsou s tímto segmentem trhu z 61 procent spokojeni. Pouze osm procent dotázaných je s nabídkou a fungováním „Fast Tech“ nespokojeno.
Více než polovina oslovených si vzpomněla na nějaký produkt, který jim neposloužil ani půl roku, z toho 39 procent účastníků uvedlo, že nějaký výrobek tohoto typu vyhodili nepoužitý, použitý jednou nebo po necelém měsíci fungování. Vzhledem k tomu, že jen ve Velké Británii se prodá 16 takových zařízení za sekundu (půl miliardy ročně), působí celé toto odvětví mimořádně marnotratně. Skoro se nabízí úvaha, zda nevypustit krátkou obchodní epizodu a produkty nevyhazovat hned, jakmile sjedou z výrobní linky.
Ve skutečnosti však budou nadcházející týdny obchodu s tímto zbožím velmi přát, protože začíná vánoční nákupní sezóna. „Black Friday a Vánoce přinesou do našich domácností další obrovskou záplavu elektronických hraček, dekorativních světel, mini-gadgetů, nabíječek a další levné elektroniky. Jejich nízká cena neznamená, že mají nízké dopady na životní prostředí. Je třeba je sbírat a recyklovat,“ říká generální ředitel WEEE Forum Pascal Leroy.
Síla v jednoduchosti
Každý rok lidé na celém světě vyhodí přibližně 62 milionů tun elektroniky. Podle organizace se jen do roku 2030 toto číslo zvýší na 82 milionů tun. V Evropě se zrecykluje 40 procent, globálně však jen 17. To představuje zbytečnou ztrátu velkého množství cenných surovin. Web DW upozorňuje, že v roce 2022 byl zhruba v 11 milionech tun evropského elektroodpadu obsažen jeden milion tun kritických surovin jako mangan, zlato, měď a hliník, kolem nichž je nyní velmi živo. „I ta nejmenší zařízení stojí za recyklaci, pokud obsahují desku s plošnými spoji nebo baterii,“ uvedla Magdalena Charytanowicz z WEEE Forum.
Německý web dodává, že novým velkým dodavatelem těchto zařízení na trh je zdravotnictví, kde se hojně uplatňují jednorázová senzorická zařízení k monitoringu různých parametrů. Tyto přístroje však oproti spotřební elektronice představují při recyklaci mnohem tvrdší oříšek, a to kvůli kontaminaci biologickým materiálem. Iniciativa Digital Health in Circular Economy financovaná EU má za cíl navrhnout pro tento segment takový design zařízení, který umožní zpětné získávání kritických materiálů“.
Častým důvodem, proč tlakoměry, glukometry a další zdravotnické pomůcky končí v směsném odpadu, je prostý fakt, že lidé nevědí, jak jinak je zlikvidovat. V Belgii, Španělsku a Slovinsku byl uskutečněn pilotní projekt, který nabízel bezplatné vrácení zboží poštou a jeho součástí bylo i rozmístění sběrných automatů na veřejných místech. Ukázalo se, že síla je v jednoduchosti – tedy pokud proces recyklace nevyžaduje po spotřebiteli významné úsilí, je více než 60 procent lidí ochotno zbavit se vysloužilých přístrojů korektně.
Právě takových čísel dosahuje míra zpětného odběru veškerých elektrozařízení v Česku (67 procent), což naši zemi řadí do evropské špičky. Zásluhu na tom mají mimo jiné specializované společnosti Asekol, Rema Systém a Elektrowin, které spravují na 17 tisíc sběrných míst, včetně specifických červených kontejnerů Asekolu. Další možností zbavit se starých přístrojů je vyměnit je za nové - prodejci spotřebičů mají zákonnou povinnost bezplatně převzít staré zařízení kus za kus. V prodejnách s plochou nad 400 m lze odevzdat drobné spotřebiče zdarma i bez povinnosti nákupu. Společnost Rema Systém pak nabízí i bezplatnou možnost svozu starého elektrospotřebiče z jakékoli adresy v ČR.